PodcastDruhá fáze

Pohled do zákulisí triatlonové přípravy očima dvou běžných lidí a jejich zajímavých hostů

17# Road to Marbella: Fuckupy a posuny v přípravě na mistrovství světa

17# Road to Marbella: Fuckupy a posuny v přípravě na mistrovství světa

18. května 2025

•

56 min

Shrnutí epizody

Další díl série Road to Marbella, ve které sledujeme cestu naší Káji jako „obyčejné hobíkyně“ na mistrovství světa v IRONMAN 70.3. V této epizodě rozebíráme, které vychytávky jí v přípravě fungují a které ne – od specifického tréninku v posilovně s fyzioterapeutem přes wattmetr až po hojně propagovaný molekulární vodík.

V úvodní rubrice „co nás zaujalo“ probíráme IRONMAN Texas, kde Kristian Blummenfelt doběhl do cíle po celém ironmanu, jako by mohl běžet další maraton, a Kat Matthews tam zaběhla rekord ženského ironmana. Řešíme i to, že Strava koupila aplikaci Runna, další vítězství Lionela Sanderse a zprávu, že mistrovství světa na celé distanci bude na Koně znovu společné pro ženy i muže.

Pak přichází na řadu trénink a závody. Sam konečně odstartoval přípravu na IRONMAN 70.3 Hradec Králové s cílem pod 5 hodin, Kája si poprvé zajela cyklistický závod na Bikepower Cupu v Moravské Třebové, „slavný“ Brněnský půlmaraton, parníkovou štafetu na závodě Okolo Prýglu a Sam půlmaraton v irském Limericku. Vyprávíme také, na co se Kája chystá na Challenge Šamorín a jak funguje postup na Challenge The Championship.

Hlavní část patří Kájiným vychytávkám. Posilovnu jí na míru sestavil fyzioterapeut Libor a cvik na běžecké ruce se závažím hned ucítila v běhu. Molekulární vodík jí naopak žádný rozdíl nepřinesl. Wattmetr jí změnil cyklistický trénink, i když trénovat podle wattů venku v neznámém terénu není jednoduché. Otužování v kádi se jí vyplatilo při prvním plavání ve studené řece a na moře se připraví na soustředění v Chorvatsku.

Na závěr se smějeme nabídce IRONMAN Nirvana Experience, prémiového balíčku k mistrovství světa s osobním manažerem, mechanikem nebo převozem kola na ubytování, a krátce odpovídáme na dotaz posluchače, jak skloubit práci a trénink.

Hlavní poznatky

  • Specifický trénink v posilovně od fyzioterapeuta, který vás zná, cílí na vaše slabá místa – Kája cvik na běžecké ruce se závažím ucítila v běhu už po pár trénincích.
  • FTP z trenažéru a z jízdy venku se liší, Intervals.icu proto chce zadat dvě hodnoty – pro trénink uvnitř a venku.
  • Intervaly podle wattů v neznámém terénu se těžko odjíždějí přesně. Kája si dává delší úseky, než potřebuje, a přizpůsobí se – v závodě se taky pořád zrychluje a zpomaluje.
  • Před prvním velkým cyklistickým závodem se vyplatí zkusit jízdu ve skupině a pak menší lokální závod, než člověk vyrazí do obřího balíku.
  • Otužování pomáhá hlavně psychicky: ze studené vody nepanikaříte, protože víte, že pocit chladu za chvíli rozdýcháte.
  • Práci a trénink pomáhá skloubit odstranění zbytečných přejezdů, plánování celého týdne najednou a vaření nebo úklid dopředu.

Kapitoly

  1. 00:00 Úvod a hlasování v anketě Podcast roku
  2. 02:18 Co nás zaujalo: IRONMAN Texas
  3. 05:09 Strava koupila Runnu
  4. 07:04 Lionel Sanders a společná Kona
  5. 10:47 Jak nám jdou tréninky
  6. 14:57 Bikepower Cup: první cyklistický závod
  7. 18:40 Brněnský půlmaraton a parníková štafeta
  8. 22:10 Půlmaraton v irském Limericku
  9. 23:22 Challenge Šamorín a postup na The Championship
  10. 25:46 Jdu správnou cestou?
  11. 27:40 Specifický trénink v posilovně s fyzioterapeutem
  12. 31:21 Molekulární vodík: hype bez účinku?
  13. 35:28 Wattmetr a FTP test venku
  14. 40:15 Plavání venku, otužování a moře
  15. 43:27 IRONMAN Nirvana Experience
  16. 48:27 Jak stíhat práci a trénink?
  17. 53:54 Co nás v podcastu čeká dál

Epizoda na YouTube

Otázky z epizody

Funguje molekulární vodík na regeneraci?
Kája ho vyzkoušela, protože ho propaguje řada sportovců i jeden cyklistický trenér pro celý svůj tým, ale žádný účinek nezaznamenala. Podle toho, co si zjistila, se molekulární vodík dá skladovat jen jako plyn a inhaluje se například v lázních. Kapsle podle ní fungují jinak – vodík má vzniknout až v trávicím traktu reakcí s látkami z pilulky. Zda to opravdu funguje, zůstává pro ni otázkou.
Proč se liší FTP na trenažéru a venku?
FTP naměřené na trenažéru, i doma na vlastním kole, vychází jinak než při jízdě venku. Proto například Intervals.icu chce zadat dvě hodnoty FTP – jednu pro tréninky uvnitř a druhou pro tréninky venku. Kája si FTP test zajela poprvé venku na svém kole s novým wattmetrem a podle něj teď trénuje.
Jak trénovat podle wattů venku?
Venku se mění terén, takže intervaly podle wattů nejdou odjet tak přesně jako na trenažéru. Kája si v neznámém terénu dává delší úsek, než potřebuje, protože počítá se zatáčkami nebo bloudením, a doma si intervaly plánuje do známých kopců. Nedokonalost podle ní nevadí, v závodě se taky pořád zrychluje, zpomaluje a předjíždí.
Jak se připravit na první cyklistický závod v balíku?
Kája doporučuje postupovat po krocích: nejdřív si vyzkoušet jízdu ve skupince v okolí, pak menší lokální závod a teprve potom velký závod jako L'Étape nebo Road Classics. Sama začala na komorním Bikepower Cupu v Moravské Třebové, kde skončila čtvrtá z deseti žen a strach z masovky si tak ošahala v klidnějších podmínkách.
Jak funguje postup na Challenge The Championship?
Na rozdíl od složitého systému slotů u IRONMANu dostanou nabídku na The Championship v Šamoríně závodníci, kteří na kvalifikačním závodě Challenge skončí ve své věkové kategorii zhruba do šestého místa. Nabídka přijde e-mailem a na rozhodnutí je asi 20 dní.
Co je IRONMAN Nirvana Experience?
Je to prémiový balíček, který IRONMAN nabízí účastníkům mistrovství světa za příplatek nad rámec startovného. Ve variantě Premium obsahuje osobního manažera, video od ředitele závodu, workshop s trenérem, mechanika, prioritní fronty, projetí trati s týmem, masáž, rytí na medaili, vyzvednutí tašek z depa, převoz kola na ubytování a banket. Varianta Essential je skromnější. Cenu Kája nezná, nabídka se poptává e-mailem.
Jak skloubit práci a trénink?
Klíčem je podle nás odstranit žrouty času: nepřejíždět zbytečně, pracovat tam, kde je posilovna, vařit nebo uklízet dopředu a část domácích prací předat ostatním. Kája plánuje celý týden práce i tréninku najednou a v aplikaci Athletica si nastaví, kolik času má který den. Když se jí trénink nehodí, nechá si ho přepočítat na jiný se stejným cílem.

Přepis epizody

Zobrazit přepis

Upravený automatický přepis. Text jsme zkrátili o vatová slova a opravili chyby rozpoznávání řeči, význam zůstal zachován.

00:00 Úvod a hlasování v anketě Podcast roku

Ahoj, já jsem Samuel. A já jsem Karolína. A společně vás vítáme u další epizody našeho triatlonového podcastu Druhá fáze. V dnešní epizodě se vrátíme do naší série Road to Marbella, ve které se bavíme o cestě tady Káji na mistrovství světa v polovičním ironmanu, které se uskuteční letos v listopadu v Marbelle.

Ještě předtím vám ale chceme moc poděkovat, že nás sledujete, odebíráte a posloucháte. Máme moc rádi, když nám píšete zpětnou vazbu a další dotazy. Vážíme si toho a je to i důvod, proč to pořád děláme – protože nás to baví.

Je skvělé, když využíváte našich rad, s čímž se teď docela setkáváme. Spousta lidí okopírovala můj závodní setup na hrazdě, a když do poznámky u objednávky napíšete prodejci, že jste od nás, oni nám to potom řeknou a nás to velmi potěší. Máme radost, že se naše zkušenost dostává dál a vidíme to trošku prakticky.

Taky bychom chtěli poděkovat, že nám přispíváte na platformě Buy Me a Coffee, kterou jsme si založili, abychom podcast mohli udržitelně provozovat dál. Kdo to ještě neudělal, právě vidí na obrazovce QR kód. Můžete ho naskenovat a přispět nám na minuty natáčení – příspěvek opravdu jde na to, abychom si mohli zaplatit studio, ve kterém normálně natáčíme.

A pozor, ještě jedna důležitá zpráva. Máte nás rádi a posloucháte nás? Rádi bychom se zúčastnili hlasování v anketě Podcast roku. Zajděte prosím na Podcast roku a zahlasujte tam pro náš podcast, jestli byste chtěli, abychom se umístili i jinde než na triatlonových stupních vítězů.

Jsem zvědavej, jak to dopadne. To je na úvod asi vše.

02:18 Co nás zaujalo: IRONMAN Texas

Klasicky si teď dáme naši rubriku zajímavosti a novinky ze světa triatlonu a sportu obecně. Já možná začnu. Proběhl závod IRONMAN Texas a mě na něm zaujala jedna věc – výkon Kristiana Blummenfelta. Sledovala jsi ten závod, Kájo?

Vůbec jsem to nestihla, ale zaznamenala jsem, že to byl po dlouhé době závod, kde se Kristian nepozvracel.

To je pravda, to mi taky neuniklo. Ale to není to, co mě zaujalo. Mě zaujalo konkrétně to, jak doběhl do cíle. Nevím, jestli jste to viděli, ale já jsem koukal, s jakou lehkostí tam doběhl po celém ironmanu. Myslím, že to měl za nějakých 7:24. Do cíle doběhl, jako by mohl běžet ještě další maraton. Se všemi si dával high five, hned si fotil selfíčka s fanoušky a vůbec nevypadal, že absolvoval celého ironmana.

No tím, že to zaběhl za 7:24, tak nebyl tak unavenej, protože tam nebyl 12 hodin.

My jsme tady rozvinuli teorii, že celé gró je odjet ten závod rychleji. Pak má člověk víc času na regeneraci, není tak dlouho na sluníčku, může se dřív pořádně napít a najíst. Nemusíš toho v závodě tolik sníst a vypít a zabývat se tím, jak to strávíš, a vůbec tě to neunaví na tak dlouhou dobu, když to odjedeš rychleji. Takže stačí ty závody dělat rychle, to je celé.

Ale teď vážně. Strašně mě zaujal jeho výkon a přesně takhle jsem si představoval, že bych chtěl dokončit závod – že si udělám osobní rekord, překonám sám sebe a zároveň budu v cíli v pohodě. Že tam nepadnu na zem.

Myslela jsem, že chceš dokončit celého ironmana.

To ne, to ne. Ale za mě úctyhodný výkon a celkově byl ten závod hodně zajímavý. Padalo tam hodně rekordů, jednak traťových, ale padl tam i rekord ženského ironmana, který dala Kat Matthews. Zkoukl jsem to skoro celé, protože jsem byl celou dobu doma a měl jsem to v pozadí.

05:09 Strava koupila Runnu

Máš, Kájo, něco ty? Co tě zaujalo?

Mě zaujala taková všeobecná novinka, zase technologická, protože já mám vždycky technologické novinky. Strava koupila Runnu. Víš, co je Runna? To je aplikace, která ti umí generovat tréninky na míru, konkrétně běžecké. Netestovala jsem ji, není v okruhu AI aplikací, které jsem zkoušela, ale zaujalo mě, že Strava koupila nějakou AI aplikaci na tréninky.

Zatím nejsou informace, proč a jak, jenom to, že chtějí investovat do vývoje Runny a víc ji pushovat. Nechtějí ji ukončit ani sloučit se Stravou, takové informace tam zatím nebyly. Ale zajímá mě, kam to povede. Jestli třeba Strava nemá ambice stát se tréninkovou aplikací. Vím, že tam jsou nějaké možnosti tréninkových plánů.

To ani nevím.

Já jsem to nikdy nezkoušela, ale něco takového tam je. A že by začali konkurovat TrainingPeaks, Intervals a tak dále.

TrainingPeaks a Intervals úplně ne, protože ty ti tréninky negenerujou. Intervals teď tak trošku jo, tím, že se spojil s Athleticou. Ale TrainingPeaks je pořád spíš tréninkový deník.

Nebo si to plánuješ sám, ale nepushují do AI funkcí, což Intervals teď už ano. Zajímalo by mě, co má Strava s Runnou v plánu. Myslím, že ta aplikace je docela populární na běžecké plány – například moje kamarádka Terezka ji začala používat, takže s ní budu mít nějaké zkušenosti.

Zahrajeme do AI dílu.

07:04 Lionel Sanders a společná Kona

Máš ještě nějakou zajímavost?

Jasně. Já se dostanu k závodům. Nahráváme 14. května, takže minulý víkend byl závod v St. George a vyhrál ho zase Lionel Sanders. Je to druhý závod, který tento rok vyhrál na vzdálenost 70.3. Za mě super výkon v tom, že je Lionelovi 37 a soutěží se všemi těmi mladými puškami, jako je třeba Magnus Ditlev, a je je pořád schopnej porážet. Což pro nás znamená, že náš sport jde dělat dlouho. Je to jiný časový horizont než v jiných sportech, na nejvyšší úrovni můžeš být déle.

Nevím, jestli jsem to tady v podcastu už zmiňovala, ale mně na zátěžovém testu u Řehoře vyšlo, že mám ještě před sebou tři roky nejvyšší výkonnosti. Takže pohoda.

To asi platí trochu jinak u neprofesionálních sportovkyň. Každopádně za mě zajímavé sledovat. Lionela mám rád, je to můj oblíbenec, protože koukám i na jeho YouTube videa, ve kterých sdílí svoje myšlenky a to, jak trénuje. A je super vidět, že po několika posledních letech, kdy se mu moc nedařilo, konečně zase přišel na to, jak trénovat, a daří se mu.

Máš tam ještě něco?

Mám poslední a nejdůležitější. IRONMAN oznámil, že mistrovství světa na celé distanci bude v jednom dni na Koně, společné pro ženy i muže. Co si o tom myslíš?

Je to dobrá zpráva. Mě to zatím nepovzbuzuje k přesedlání na jinou vzdálenost, ale z pohledu fanouška triatlonu jsem za to rád, protože je to svátek triatlonu a myslím si, že ten svátek o něco přišel, když tam na jednom místě nebyli muži i ženy. Teď se to spojí a ten svátek zase něco získá. A možná bude i prestižnější se na Konu dostat, protože tam bude v ten jeden den míň míst, takže to bude o něco těžší.

Mě baví úvahy nad tím, jak budou řešit rozdělení slotů mezi ženy a muže. Mužů obecně soutěží mnohem víc, takže otázka je, jestli to dělat poměrově, nebo 50 na 50. Pak může zase někdo říct, že pokud se to bude dělat 50 na 50, ženy to mají mnohem jednodušší. Je to ožehavé téma, které se teď hodně řeší, a je zajímavé sledovat, jak ty sloty rozdělit, aby to bylo fér.

Myslím si, že je to fajn. I v Marbelle, o které se tady dneska bavíme, pojedeme v sobotu my a v neděli chlapi. Těším se, že si odjedu svůj závod a pak budu fandit chlapům. Bude tam mnohem víc fanoušků, protože to bude pro ženy i pro muže, a celé město, nebo aspoň jeho část, tím bude žít.

10:47 Jak nám jdou tréninky

To je asi všechno, co nás za poslední dobu v triatlonu zaujalo. Můžeme začít tím, jak nám jdou tréninky. Co tvoje tréninky, než se pustíme do mých?

Já jsem konečně odstartoval svůj trénink na tento rok.

Myslím si, že je to skvělé načasování, protože v Hradci začaly tikat hodiny – doslova. Byla jsem na odhalení časomíry, takže v Hradci už stojí. Bylo to sto dní?

Ty hodiny mají jenom tolik políček, že ukážou 99. Když jsem se dívala, bylo to přesně 102, ale na hodinách bylo 99. Už se můžete jet do Hradce podívat, je to kousíček od náměstí. Pokud někdo potřebuje trošku nakopnout do tréninkové přípravy, tak je to správné místo – vidíš, jak ti čas utíká. A zároveň si můžeš projet cyklistickou i běžeckou trať, takže to můžeš spojit s hezkým výletem.

Každopádně já jsem konečně začal trénink na Hradec. Strašně se na to těším. Motivace mám tolik, že bych ji mohl rozvážet kamiony a rozdávat po celém městě. Kdybyste někdo chtěli motivaci, není vůbec problém, rozdávám.

Na co se nejvíc těšíš?

Na proces, na tu cestu a pak na třešničku na dortu – na Hradec. Doufám, že tam bude zase atmosféra jako minulý rok a že se mi konečně povede můj cíl pod 5 hodin.

Takže se těšíš, až budeš postupně nabírat sílu a rychlost?

Nejvíc jsem asi utrpěl na vytrvalosti, tím, jak jsem dlouho pořádně netrénoval, tam to cítím hodně. Řekl bych, že rychlost tam nějak zůstala, ale je na čem pracovat, a těším se, až se ponořím do svého Intervals a pořádně to tam naplánuju. Jsem věrnej.

A jakou máš teď strategii?

Pracovat hodně na vytrvalosti spíš než honit rychlost a intenzity. Teď asi čtyři týdny věnuju čistě vytrvalosti a pak to navážu nějakou intenzitou. Uvidím, jak to půjde. Do závodu zbývá 99 dní, není to moc, ale věřím, že je to pořád dost. Těžko říct, kolik prostoru potřebuješ, aby se vytrvalost vrátila tam, kde byla předtím. Uvidíme, každopádně to bude zase super zkušenost. Co je nového u tebe, holka?

Mám radost, že jsi začal trénovat, protože mám výborný sparing. U mě si myslím, že trénink postupuje správným směrem. Trénuju pořád ve své kombinaci – já a Athletica AI. Ten vyšší plán, roční plán, rozvrh měsíce si většinou dělám sama, takže dopředu vím, co, kdy a kde, kde mám recovery a tak. Konkrétní tréninky si buď zpracuju sama, nebo si vyberu z Athleticy. Využívám ji hodně, jsem spokojená a myslím si, že to funguje fajn.

Tady do toho skočím, protože musím potvrdit, že tvůj trénink jde dobře. Dneska jsme se byli spolu projet na kole a já jsem ti vůbec nestíhal. V podstatě jsem byl jenom za tebou a snažil se tě udržet. Klobouk dolů, těším se na tvoje závody.

14:57 Bikepower Cup: první cyklistický závod

Já se na závody taky těším. Co mám za sebou? Začnu tím cyklistickým, když jsem ho nakousla – Bikepower Cup v Moravské Třebové. Pro mě to byl první cyklistický závod a strašně jsem se toho bála. Ty jsi jel L'Étape a já jsem se fakt bála balíku. L'Étape nebo Road Classics, to jsou masovky, velké závody.

V Moravské Třebové na Bikepower Cupu, kam jsme dostali pozvání od Libora, se kterým jsme měli moc krásný díl o výběru silničního kola, to bylo komornější. Ty jsi to viděl, řekni.

Komornější, ale podle mě se tam sjela cyklistická elita.

Na L'Étape za mnou ještě nějací lidi dojížděli, ale tady jsem byla v mých očích poslední, protože všichni byli tisíckrát lepší.

Vyzkoušela sis vůbec jízdu v balíku?

Moc ne. Začínalo se na společném startu, pak se popojelo kousek na oficiální start, odkud se měřilo, a tam jsem balík viděla naposledy. Zmizel velice záhy v jednom kopci. Jedou opravdu jiné bomby, ti praví cyklisti, než my průměrní cyklisti triatlonisti.

To ti potvrdilo, že triatlonista je jenom špatný cyklista.

Je to tak. Na základě dnešní vyjížďky musím jezdit hodně na kole. Jenže já chodím hodně plavat a taky hodně běhat, není to jednoduché. Ale asi by to dopadlo stejně, kdybych šla na plavecký závod – tam by na mě čekali ještě do druhého dne.

Nedopadlo to ale tak tragicky, jak to popisuju. Byla jsem čtvrtá z deseti žen, které se na té vzdálenosti účastnily. Byly tam dvě vzdálenosti, 47 km a 92 km, a bylo to moc fajn. Krásně zorganizované, s programem pro děti, takže ti, co čekali, se zabavili. Za mě výborná zkušenost. Teď už bych se nebála ani jiných závodů, ale fakt jsem byla ráda, že jsem nešla do masovky a vybrala si takový pěkný komorní závod, byť s velmi těžkou konkurencí.

Takže možná super doporučení pro každého, kdo by se chtěl zúčastnit většího cyklistického závodu – zkusit nejdřív ty menší. Potvrzuju tvá slova, že jízda v balíku nahání strach, člověk z toho má fakt respekt a musí si to vyzkoušet a ošahat. Nejlepší postup je asi nejdřív vyzkoušet jízdu ve skupince někde v okolí města, potom nějaký menší lokální cyklistický závod, kde si zkusíš balík, a pak až opravdu velký závod jako L'Étape nebo Road Classics, kde je člověk součástí obrovského balíku.

Pro mě to byla i tréninkově výborná zkušenost. Uvědomila jsem si, že na kole se dá jezdit ještě úplně jinak a že tomu musím dát v tréninku víc srdíčka – i proto jsem ti dneska ujela. Je vidět, že tam máme opravdu co dohánět.

18:40 Brněnský půlmaraton a parníková štafeta

Jaké další závody jsi měla?

Ještě běžecké, a tam to bylo trošku lepší na ego. Zaběhla jsem si „slavný“ Brněnský půlmaraton – posluchači nevidí, jaké u toho dělám uvozovky.

Proč slavný a proč uvozovky?

Protože jste mě všichni hodně odrazovali a já jsem čekala, že to třeba není pravda. Za mě, pokud chci běžecký závod, kde si zaběhnu nějakou vzdálenost na nějaký čas, tak v pohodě. Ale pro ty, kdo chtějí běžet půlmaraton na svůj osobák – a měli jsme i takové komentáře a reakce od posluchačů – to může být zklamání, protože to opravdu není závod na osobák. Zaprvé to není půlmaraton, trať má 20 km, a organizátoři to ani po reklamacích z loňska nenapravili. A zadruhé se běžela čtyři kola a v každém kole čtyřikrát na lávku – po schodech přes koleje, přes kostky, doprava, doleva, strašné zatáčky. Šestnáct výběhů na lávku, to fakt hodně spálí. Ale za mě dobrý, byla jsem třetí v kategorii.

Vylezla jsi na bednu.

Byla jsem na bedně a vyhrála jsem bochník chleba. Sponzorem bylo nějaké pekařství. Utkvělo mi to, ale je vidět, jak se dá dobře pracovat s partnerem – pamatuješ si to právě proto, že je to tak neobvyklé.

Chuť jsem si pak spravila na velmi neplánované akci, kdy jsme se s kamarádkou z týmu Štěpánkou zúčastnily parníkové štafety na závodě Okolo Prýglu Trail. Byl to první ročník. Dalo se to uběhnout celé, ale tím, že jsem druhý den měla cyklistický závod, bych celé určitě neběžela. Štafeta mě nadchla, protože to byla parníková štafeta – na předávku se jelo parníkem. Kdo zrovna neběžel, což jsem byla já, jel na předávku parníkem. Tam jsme se se Štěpánkou vyměnily, ona jela parníkem zpátky a já jsem vyběhla do cíle.

Bylo to naprosto úžasné, dokonale zorganizované, krásné zázemí, kafe, stánek Garminu, radler, skvělá atmoška. Se Štěpánkou jsme vyhrály první místo v ženách a dostaly jsme krásné ceny, byla tam hrozně namakaná tombola. Byla jsem velmi překvapená kvalitou toho závodu. A pobavilo mě, že se organizátor na konci omlouval kvůli délce trasy. Měla měřit 18 km, změřili ji kolečkem a byli si jistí, že je to přesně 18, a pak jim vyšlo, že je to asi 18 kilometrů a 200 metrů. Nevím, jestli si tím chtěli rýpnout do toho v Brně.

Záviděl jsem vám ten závod, vypadalo to fakt božsky.

22:10 Půlmaraton v irském Limericku

Ty sis taky zaběhl zajímavý závod.

To je pravda. Běžel jsem půlmaraton v Irsku, konkrétně ve městě Limerick. Nejzajímavější bylo za mě to, že ho běželo 18 000 lidí. A když si každý z 18 000 lidí přivede někoho, znamená to, že podél celé trati, celých 21 kilometrů, někdo fandí. Až na úplné výjimky, kousky, kam se normální člověk nedostane.

Kolik lidí běželo v Praze?

Netuším, abych pravdu řekl, ale myslím, že míň. Každopádně taková atmosféra jako tam v Praze určitě nebyla. Super zkušenost, vidět lidi, jak fandí. Strašně moc rodin s dětmi si udělalo neoficiální občerstvovačky – roztáhli stoly před baráky, dali tam pití, misky s gumovými bonbóny a fandili. Užil jsem si to. Počasí vyšlo na jedničku, žádný irský déšť, žádné irské zamračeno.

To je krásné, máme spoustu závodních zkušeností, a to je teprve 14. května.

23:22 Challenge Šamorín a postup na The Championship

Stíháme hodně. A teď o víkendu se chystám do Šamorína, kde se v neděli jede Championship, kterého se neúčastním. Já se chystám na olympijský triatlon v sobotu. Zajímavé je, že se tam nejede jenom olympijský, ale i sprint a nějaká vzdálenost, která se jmenuje „try-atlon“ – jakože si vyzkoušej triatlon. Je to velmi krátká vzdálenost, teď se mě neptej přesně kolik.

Plave se v kanálu, nebo v bazénu?

Řekla bych, že v kanálu, ale nejsem si úplně jistá. Nezkoumala jsem to do detailu, upřímně jsem ještě ani nezkoumala svoji trasu. Ale přišlo mi zajímavé, že tam mají tyhle možnosti. Je to závod ze série Challenge a Challenge má trošku jiná pravidla – třeba tam můžou rodinní příslušníci proběhnout cílem.

A u Championship, který se jede v neděli, je zajímavé, že na rozdíl od Marbelly, kam jsem se kvalifikovala skrz složitý systém slotů, je v Challenge dané, že z každého závodu postupuje první šestka. Myslím, že pokud skončíš ve své věkové kategorii do šestého místa, dostaneš nabídku na Championship. Ale není to jako u IRONMANu – dobrý den, berete, dejte kartu. Pošlou ti e-mail s výzvou a máš asi 20 dní na rozhodnutí. Challenge mi v tomhle ohledu přijde velmi sympatická a těším se, jak závod bude probíhat.

Na téhle sérii jsem ještě nebyla, takže jsem zvědavá, jak si srovnám jiný brand a jiný závod. Máme v plánu tam celý víkend kempovat a užít si atmosféru. A doufám, že bude minimálně pršet a foukat velký protivítr, ať to stojí za to. Posluchači už budou vědět, jak to dopadlo, protože tenhle díl vyjde v neděli, kdy se pojede Championship, takže ty už budeš po závodě. Můžete mi napsat, jestli jsem zmokla.

25:46 Jdu správnou cestou?

To byly závody, které jsme absolvovali, a to, jak nám jde trénink. Co dalšího nového jsi zkusila na své cestě do Marbelly? Nějaké nové vychytávky a něco, co naopak nevyšlo?

Myslím, že spoustu věcí jsem už zmiňovala. Tréninky si vedu pořád stejně. Ještě v době prvního dílu téhle série jsem dlouho přemýšlela, jestli jsem se vydala správnou cestou, když se bez zkušeností budu trénovat sama – samozřejmě s pomocí Athleticy a TrainingPeaks. Jestli je to dobrá varianta, jestli se nemám vrátit k trenérovi, k jakému a tak.

A po zátěžových testech jsem si potvrdila, že když jsem jela hodně tréninků z Athleticy, byly to hodně over-under tréninky, vyšly mi velmi dobré hodnoty. A teď už to vidím i ve výkonu a v rychlosti, takže se mi potvrzuje, že můj přístup je správný. Moc mě to těší, protože jsem si pořád nebyla jistá, jestli jsem se dala správným směrem, a teď bych řekla, že ano. Uvidíme, jak dopadnou závody – testovací, jak jim říkám. Nečeká mě jenom Challenge, ale zanedlouho i Czechman.

To je ten hlavní test, takže další díl téhle série bude po Czechmanu, kde ho vyhodnotíme.

Takže hlavní, co jsem si teď uvědomila, je, že jsem spokojená s přístupem, který jsem zvolila, a uvidíme, jak se projeví v závodech. Mimo to jsem zkoušela spoustu dalších věcí. Začneme fuckupy, nebo to můžeme střídat?

27:40 Specifický trénink v posilovně s fyzioterapeutem

Začneme něčím, co se povedlo. Myslím si, že se velmi povedlo například to, že jsem si posilovnu do tréninků vždycky zařazovala, ale přišlo mi, že tomu chybí koncept. A já už dlouhodobě spolupracuju se svým fyzioterapeutem Liborem – měli jsme ho tady taky v podcastu, poslechněte si ten díl, byl velmi zajímavý. A došlo mi: kdo by mi měl navrhnout, jaké svaly mám zlepšovat, než můj fyzioterapeut, který mě už rok a půl pravidelně sleduje v tréninku? Tak jsem ho poprosila, aby se mnou šel do posilovny a navrhl mi specifický trénink k mé přípravě.

A on jako atlet, který mimochodem teď pokořil nějaký svůj další PR, velmi dobře navrhne specifické cviky k plavání, k cyklistice, ale hlavně k běhu. Takhle to jedu už nějaký měsíc a půl, mám to naplánované až do áčkového závodu a opravdu cítím, že se to projevuje na technice.

Prozradila bys nějaký konkrétní cvik, který jste tam zařadili, a proč?

Třeba mě zaujal cvik na běžecké ruce – běžecké ruce se závažím. Říkala jsem si, že vypadám jak magor, jela jsem ten cvik a nevěnovala jsem tomu moc pozornost. Pak jsem párkrát šla do posilovny, potom běhat, a najednou jsem cítila, jak se mi strašně zapojují ruce, i když už v nich závaží nemám. Asi jsem aktivovala svaly, které jsem moc nepoužívala, a fakt to cítím, když běžím. Na ten cvik navazuje to samé, ale trošku se u toho pohybuju v kolenou, a to ti pálí lýtka jak blázen. Přitom vypadáš, že neděláš vůbec nic, jak magor, který tam takhle hejbe ručičkama. Má to funkci pro správné postavení v běhu.

Zajímavý příklad. Běžecké ruce jsou hodně důležité v tom, že udržují rytmus pohybu a dokážou tě i trošku pohánět dopředu. Já s tím mám konkrétně taky problém, vidím, že ruce moc nezapojuju, takže bych to mohl zkusit.

Vezmu tě do posilovny a ukážu ti ten cvik.

Není to vůbec špatný nápad.

Fakt mě zaujalo, že jsem si říkala, jak je to jednoduché, a najednou to párkrát odjedu v posilovně a hned to cítím v tréninku. Takže to se rozhodně povedlo. A zjistila jsem, že se mi líbí doplňovat svůj amatérismus v tréninku konkrétními profesionály. Tady mám svého profíka, fyzioterapeuta, který mi udělá specifický trénink do posilovny, a zároveň tam mám i cviky na vyřešení svých limitujících faktorů. Je to specificky pro mě, žádný univerzál, a funguje to dobře, takže v tom budu určitě pokračovat.

Super. Už máš plány i na to, co bude po áčkovém závodě?

Myslím si, že budu mít aspoň chvilku pauzu. Ale s prací s fyziem budu pokračovat.

31:21 Molekulární vodík: hype bez účinku?

Takže to se povedlo. A co se nepovedlo?

Nemůžu říct, že by se to nepovedlo, ale zkoušela jsem samozřejmě velký hype – molekulární vodík. Slyšel jsi o tom?

Slyšel jsem o tom hlavně od tebe. Doufám, že je to legální, ale pořád vlastně nevím, co to je a jak to má fungovat.

Takový zázrak na všechno. Hrozně mě zaujal ten hype – opravdu hodně lidí to podporuje a užívá napříč různými sporty. U nás v triatlonu o tom hodně mluví Pavel a teď jsme poslouchali podcast s cyklistickým trenérem, jméno mi teď vypadlo.

To je pravda, myslíš v Triatlonové kavárně.

A ten to dával celému týmu, takže mě to fakt zaujalo. Ale nedokážu potvrdit, že by to nějak fungovalo. Za mě to asi žádný účinek nemá.

Pokud to chápu dobře, člověk by měl mít pocit, že má víc energie?

Lepší regenerace, víc energie, cítíš se víc fresh.

A ty už máš energie tolik, že tam nebyl rozdíl.

To si nemyslím. Strašně by mě zajímalo vysvětlení té chemie. Co jsem zkoumala – omluvte moji chemickou znalost – molekulární vodík se dá skladovat pouze jako plyn v nádobě. Nemůžeš ho skladovat v kapsli, kterou zkonzumuješ. U nás to třeba používají v nějakých lázních, teď jsem zapomněla kde, a tam si můžeš dávat terapii, že ten molekulární vodík inhaluješ přímo z nádoby, kde je uchováván.

Pak jsem se dívala na nějaké studie, myslím, že je měly buď přímo firmy jako H2 Europe, nebo nějaké spřátelené. Testovali molekulární vodík, než ho takhle vypustili, a zkoušeli i intravenózní podání, což taky vypadá, že by mělo fungovat. Ale kapsle, když ji sníš, funguje úplně jinak. Jsou v ní nějaké prvky, třeba zázvor nebo něco, které reagují s tvým zažívacím traktem, a kombinací toho, co už tam je, a toho, co má v sobě pilulka, vytvoří molekulární vodík.

To je zvláštní. Hrozně by mě zajímalo, jestli někdo ví, jak tohle přesně funguje a jestli to fakt může fungovat – jestli se v těle opravdu vytvoří molekulární vodík a máš z toho potom benefity.

Ale subjektivně jsi nezaznamenala žádný rozdíl. Takže molekulární vodík dáváš bokem?

A jdu dál. Ale neublížilo mi to. Hrozně mě to zajímalo a něco jsem si zkusila, což je fajn. Pořád mě zajímá, jestli za tím fakt něco je, ale musíme zkoušet ty hacky.

Takže molekulární vodík do Marbelly asi nedojede. Fyzio trénink ano, vodík ne. Co dalšího tam dojede?

35:28 Wattmetr a FTP test venku

Co se povedlo, a to jsem tady ještě nezmiňovala – přátelé, mám konečně wattmetr. To byl asi velký průlom v mém cyklistickém tréninku. I proto jsem ti dneska ujela, protože teď vidím, kolik je to wattů, a jsem hodně vyčíslená. Jsem spokojená. Hrozně mě rozčilovalo, že je to drahá položka, která není vidět. Když si koupíš pěkný dres nebo helmu, je to vidět, ale wattmetr?

Kde je wattmetr?

Není vidět. Nicméně mám supervattmetr od Libora z Bikepower z Moravské Třebové. Na jeho doporučení jsem vzala wattmetr v klikách a ten má tajnou funkci – má v sobě AirTag, takže vidíš, kde tvoje kolo je. Což je super, protože jsem si chtěla AirTag dát do kola a přemýšlela jsem kam. Takže dvě věci vyřešené jednou ranou.

A jak ten wattmetr změnil tvůj trénink nebo přístup k cyklistickému tréninku?

Zajela jsem si FTP test se svým wattmetrem na svém kole. Bylo to poprvé, co jsem si FTP test zajela na vlastním kole, protože uvnitř jsem ho nikdy nejela – nemám trenažér.

Počkej, ty jsi ho snad jela ve fitku, ne?

Ale ne na svém kole, což není srovnatelné.

To jsem právě chtěl zmínit – když si člověk naměří FTP na trenažéru, i doma na svém kole, je to jiná hodnota než ta, kterou naměříš venku. Třeba Intervals po tobě chce, abys zadala dvě hodnoty FTP. Jednu pro tréninky uvnitř, na indooru, a druhou pro tréninky venku.

Já už jsem jednou nohou ve dveřích do Intervals, protože mají integraci s Athleticou, takže tě jenom šťouchnu. To je super, že tam to je. Takže jsem si zajela FTP test venku a podle toho se teď řídím a plánuju si tréninky.

Prozradíš nám tu hodnotu?

Ne, protože nevím, jestli jsem o ní přesvědčená. Určitě si ho zajedu znova, až odjedu závody, tak ti to pak řeknu.

Zkusím ho zajet s tebou a v první minutě ti jenom zamávám.

To si nemyslím, ale venku je to fakt těžké.

Takže to byla velká změna. Trénuješ teď venku čistě podle wattů?

Jo, úplně nic jiného. Tep mám taky, hrudák mám, všechno.

Mě zajímá, protože já wattmetr na svém kole nemám a podle wattů jsem jezdil jenom doma na trenažéru – jak těžké je jet podle wattů venku? Terén se ti dost často mění, není to tak stabilní a kontrolovatelné tréninkové prostředí jako trenažér. Jakou s tím máš zkušenost?

Fakt těžké. Teď jsme byly na krátkém soustředění s kamarádkou a trasu jsem plánovala podle Stravy, neznala jsem to tam. A do toho jsem měla naplánovaný trénink: první den jsem chtěla jet 20 minut v race pace tempu, druhý den over-unders, tedy minutu hard effort a čtyři minuty race pace a mezi tím pauza. Neznám terén, nevím, kudy pojedu, bylo to fakt těžké, ale povedlo se mi to.

Ale ne pokaždé. Musíš se přizpůsobit, nebude to dokonalé. Spíš si tam dávám delší interval. Místo 20 minut jsem si tam dala třeba 25, protože se mi stejně nepodaří odjet 20 v kuse – přijde zatáčka, nebo se ztratím. Doma třeba vím, že když si dám kopec na Adamov nebo na Útěchov, odjede se to úplně perfektně, protože tam intervaly vycházejí s kopečky. Ale v neznámém prostředí to nemůže být dokonalé. V závodě taky musíš pořád zrychlovat, zpomalovat, předjíždět.

To je pravda.

Takže bych to úplně neřešila. A to byl wattmetr. Velký průlom, fakt ho používám, FTP test jsem si zajela a myslím, že je to super.

40:15 Plavání venku, otužování a moře

Co dál tam máš? Máš toho strašně hodně.

Začali jsme plavání venku. Za chvilku máme závod, tak jsem do toho šlápla a říkala si, jak se teď zúročí moje otužování v kádi od Probeast.

Pomohlo to něčemu? Cítíš se ve vodě tak, že je to pro tebe jednodušší?

Na rybníce to bylo úplně v pohodě. Ten rybník měl teplotu jako moje káď, když jsem ji vylévala – kdy už jsem si říkala, že je teplá. Takovou teplotu má teď rybník, takže tam jsem byla úplně v pohodě a neměla žádný problém. Pak jsme šli do řeky a ta byla fest studená. Úplně mi omrzl obličej, bylo to fakt znát. Ale za chvilku jsem se rozplavala a zahřála. Myslím si, že pomáhá to, že vím, že jsem v kádi vydržela sedět v klidu a poslouchat ptáčky, i když bylo studeno. Za chvilku ten pocit studena rozdýcháš a je to v pohodě. Takže spíš psychicky – že se naučíš na studenou vodu.

Vlastně dobrý tréninkový tip. Takže v listopadu se káď určitě vytáhne?

Uklidila jsem si ji, vyčistila a schovala do krabice, je úplně jak nová. A pak ji zase vytáhnu, takže se těším.

Ty se už těšíš na zimu?

Na zimu ne, ale těším se na otužování. Teď to není tak potřeba, když je tak teplo. Otužování hodnotím pozitivně a příští rok ho zase zařadím.

Káď s tebou do Marbelly nepojede?

Bohužel ne. To už jsem myslela, že ji upgraduju na takovou, co se chladí sama. A navíc tam bude asi teplé moře – je to ještě moře?

Myslím, že pořád moře, a budou tam vlny.

To je zajímavý bod. Máš v plánu si to nějak zkusit?

Bavili jsme se o tom v prvním díle téhle série, že tam pojedeš dřív.

Jo, ale mám ještě jeden plán – mořské soustředění. Do oblíbené destinace všech Čechů, Chorvatska. Mám tam pěknou pláž, kde se nebojím plavat. Můžu tam plavat sama, jak dlouho chci, plavu z vesnice až do města a vychází to tři kilometry tam a zpátky. Tam si pojedu na týden trénovat.

Super, takže i tohle máš podchycené.

Všechno je připravené, akorát tam moc nejsou vlny. Vždycky musím počkat, až přijde nějaká bora, a pak tam skočím.

43:27 IRONMAN Nirvana Experience

A pak mě zaujalo, že už začínají chodit různé komunikace od IRONMANu, směrem k tomu, že jsem přihlášená na Marbellu. Marbella, krásná destinace, přijeďte s přáteli a tak dále. Ty ses mě v prvním díle téhle série ptal, co za těch 20 000 mám, jestli nějaký VIP servis, a já jsem se ti smála. A teď to přišlo, Same.

Povídej, ten VIP servis.

IRONMAN nabízí speciální experience, které se jmenuje Nirvana. Přišla mi nabídka, že si můžu objednat super experience Nirvana. Řeknu ti, co obsahuje. Je to zážitek v rámci celého závodního víkendu – před závodem, v den závodu i po něm. A pozor, ještě koukám, že se Nirvana dělí na Premium a Essential.

Předpokládám, že sis připlatila.

Když mi to přišlo na e-mail, byly to předobjednávky – pošleš poptávku a oni ti udělají nabídku. Takže úplně přesně nevím, kolik to stojí. Předpokládám, že hodně.

Takže to není v rámci těch 20 000? Za těch 20 000 sis získala právo koupit si další věci?

Rozhodně to není v rámci ničeho. Je to něco, co si můžu přikoupit za nevím jak velký obnos peněz, a předpokládám omezený časový slot. Takže před závodem dostanu svého dedikovaného manažera – dedicated Nirvana service manager.

Toho už máš, to jsem já.

Tady máš stovku. Pozor, další věc: video od race directora.

To je taky obsažené v mé osobě.

Pak mám nějaký IRONMAN coach workshop. A pozor, když si vezmu Premium, dostanu slevu na další závod.

To už je trošku multilevel marketing.

Trošku jo. Pak tam jsou nějaké dárečky, 24/7 můžu kontaktovat svého manažera, úplně k mým službám.

Kloním se vám, paní Ironmanová. Když se domluvíme, tak do toho jdu.

Pak tam mám mechanika, který mi zkontroluje kolo. Mám prioritní lajny pro VIP – a pozor, to bych měla mít, protože mám status.

To je pravda, to už máš.

A zadarmo můžu přeskočit frontu na check-in i do merchandise store.

To je dost dobré.

Projedu si bike course s týmem Nirvana, nějaká masáž, nějaké sociální záležitosti. A pak v den závodu mám pořád k dispozici mechaniky a nějakou speciální šatnu. Transport teda nemám, protože si ho neobjednávám. Po závodě mi vyryjí jméno na medaili, vyzvednou moje tašky z transition, prostě všechno za mě zařídí, přivezou mi kolo na ubytování, a ještě je tam nějaký awards banket. Samozřejmě jenom pokud chceš Premium, v Essential tohle není, ani tašky, ani transport. Taková je Nirvana Experience.

Pokud byste chtěli víc informací k Nirvana Experience, posílejte prosím dál příspěvky na Buy Me a Coffee. Kdybychom na to vydělali, mohla bys udělat živou reportáž.

Tak můžu dát live report o tom, jak to bylo super.

Já jsem si celou dobu říkal, co je ta Nirvana, když jsem to viděl v seznamu. Zajímavé. Polovinu z toho jsem schopnej zařídit já. A na banket si zajedeme na pizzu, nebo na paellu – je to Španělsko.

Hrozně fér.

Takže tolik k tomu, co máš z championshipu. Ale nebuď negativní.

Já se těším, těším se moc. To je za mě asi všechno k novinkám.

48:27 Jak stíhat práci a trénink?

Určitě nám můžete posílat vaše dotazy. A jeden nám přišel. Výzvu jsem dala asi pět minut před začátkem natáčení a jeden dotaz stihl přijít. Myslím si, že je hodně zajímavý a mohli bychom se na něj podívat někdy detailněji, ale dneska to zkusíme z rychlíku, protože si vážíme toho, že nám odpovídáte na naše výzvy. Dotaz zněl, jak v rámci jednoho dne stíhat svůj pracovní život a trénink. Kájo, máš na to nějaký rychlý tip?

Těžko. Podívejte se na náš Instagram, kde je reels, který to pěkně popisuje – kdy přijedu na kole do našeho kumbálku, kde nahráváme podcast. Time management máme na seznamu témat epizod, chtěli jsme o tom někdy natočit, protože s tím asi bojujeme všichni. Je to těžké a je nutné si to dobře logisticky rozvrhnout.

Já se hodně snažím šetřit čas na přesunech, třeba na bazén někam daleko. Nebo když vím, že mám posilovnu, zůstanu pracovat na místě, kde je posilovna. Podcastové studio je v coworkingových kancelářích, kam chodím pracovat, takže se nikam nepřesouvám. Snažím se eliminovat zbytečné žrouty času v rámci dne, a samozřejmě precizní plánování.

Mně funguje, že si plánuju den, týden i trénink sama. To je strašně velká výhoda. Když jsem musela manipulovat s tím, co mi přistane do tréninků – nedej bože až v pondělí odpoledne – měla jsem hrozný problém zařídit si týden. Takhle kombinuju plánování celého týdne a plánování tréninku dohromady, abych byla v komfortu a stihla všechny věci, i svoji práci, která je taky často náročná. Když jsem měla nějakou velkou pracovní záležitost, která vyžadovala hodně času navíc nad běžnou pracovní dobu, upravila jsem si trénink, dala si tam nějaký deload, trošku jsem si vydechla a pak jsem do toho šla naplno.

Myslím, že tady v Brně máme konkrétně my dva obrovskou výhodu, že žijeme v centru, kde máme hned bazén a hned Lužánky i na dráhu. Jsme tam za pár minut. A jak říkáš, pracuješ v místě, kde je hned posilovna. Takže za mě minimalizovat přejezdy, které jsou úplně zbytečné. Samozřejmě ne všem to jde. Pokud bydlíš někde na vesnici, asi to úplně nevymyslíš, nepostavíš si padesátku na zahradě. Ale můžeš se podívat jinde, kde můžeš ušetřit čas. Třeba si navaříš jídlo dopředu.

Nebo si uklidíš dopředu a pak nemusíš uklízet celý týden.

Nebo uklidíš dva dny po sobě dvakrát a pak už další měsíc nemusíš.

Přesně. A nebo práce, které lze outsourcovat, outsourcuješ na někoho jiného. Jsem holka, takže řeknu, že manžel bude uklízet a vařit – nebo manželka, pokud trénuje manžel. Nebo jiní členové domácnosti, třeba děti, ať pomáhají. Takže si myslím, že je potřeba eliminovat žrouty času, to je asi to gró.

Mně se líbil tvůj plán – když člověk trénuje sám sebe a řídí si to sám, má velkou moc si to vždycky nějak skloubit, aby to zvládl.

Třeba v AI aplikacích – v Athletice si můžeš nastavit, že v pondělí mám hodinu, v úterý tolik a tolik, kolik času chceš kterým disciplínám věnovat. Dejme tomu, že řeknu, že v pondělí chci chodit plavat, protože jezdím do práce a tam je bazén. Tak si nastavím, že pondělí je den na plavání, a ona mi to tam bude házet. Takže už tam se s tím dá začít pracovat.

A když se mi trénink nehodí, je tam funkce workout swap, kde si můžeš vybrat jiný trénink, který má pořád stejný cíl. Dejme tomu, že mám vytrvalost a hodinu běhu, tak mi to přepočítá třeba na vytrvalostní plavání nebo nějaký ekvivalent, třeba v kratším čase nebo v jiné disciplíně. S tím pracuju a takhle si to upravuju. Mně to vychází – stíhám práci, stíhám trénink a občas stíhám i podcast.

Super, na detaily se podíváme v nějaké jiné epizodě, ale myslím si, že takhle to stačí.

53:54 Co nás v podcastu čeká dál

Na závěr dnešní epizody bychom chtěli znovu připomenout anketu Podcast roku, to je to, oč tu teď běží. Prosím, zahlasujte pro nás. A na obrazovce opět vidíte QR kód na Buy Me a Coffee, kde nám můžete přispět na minuty natáčení podcastu. Pokud vám nějaká minuta přišla zajímavá, můžete si ji koupit.

Ještě stojí za to říct, co nás v podcastu čeká dál. Máme v plánu další hosty a budeme se teď hodně věnovat tréninku a trenérství. Čeká nás epizoda o trenérství konkrétně v běhu a potom i v triatlonu celkově, na to se moc těšíme. Zaměříme se i na specifika tréninku žen, takže určitě pište vaše dotazy.

V rámci série Road to Marbella nás čeká epizoda po Czechmanu, kde zrekapitulujeme celý závod. Řekl bych, že je to největší závod v Česku na vzdálenost 70.3, když nepočítám Hradec. Na to se těšíme.

A těšíme se, že se s vámi potkáme na závodech. Napište nám, kde budete, a vůbec se nebojte a nestyďte nás na jakémkoli závodě oslovit. Moc rádi se seznámíme s našimi posluchači a určitě nás to potěší.

Doufám, že se vám dnešní epizoda, která byla spíš povídací, taková hospodská, jako když se sejdeme a povídáme si o triatlonu, líbila. Mockrát děkujeme, že jste doposlouchali až sem, a přejeme vám, ať se vám daří v tréninku a na každém dalším závodě, který vás čeká. Mějte se hezky, ahoj.

Buy Me a Coffee QR code

Líbí se vám epizoda?

Podpořte nás přes Buy Me a Coffee a přispějte tím na minuty nahrávání našeho podcastu.

🎙️Chci vás podpořit

Pořiďte si náš merch

Trička, mikiny a další podcastový merch v našem novém eshopu. Každý nákup nás podpoří.

Do eshopu

Sledujte nás!

Mrkněte na nové epizody, videa ze závodů a tréninkové tipy na Spotify, YouTube a Instagramu.