

Shrnutí epizody
Czechman je legendární český závod na poloviční distanci u Písníku Hrádek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. V této bonusové epizodě, natočené necelých 24 hodin po cíli 19. ročníku, ho procházíme krok za krokem – Kája očima závodnice, která pokořila 5 hodin, Sam očima fanouška a supportu. Pokud se na Czechman chystáte, najdete tu spoustu praktických tipů.
Začínáme u formátu: přesně změřených 1,9 km plavání, 90 km kola a půlmaraton, kolem 720 závodníků v hlavním závodě, štafety a celovíkendový program od pátečního plaveckého závodu po nedělní sprint Czechman Short. Řešíme pozdní start ve 12 hodin, klidné ráno při ukládání věcí do depa i Samův apel, aby závodníci nekomplikovali práci rozhodčím.
Velkou část epizody zabírá samotný závod. Hromadný start 700 lidí je podle Káji pořádná pračka, i když ženy mají vlastní koridor, a celý balík pak spolu vyleze z vody, proběhne depem a naskočí na kolo. Cyklistická trať je rychlá, ale plná zatáček, odboček a křižovatek a není úplně uzavřená – Kája popisuje nebezpečné předjetí autem v rychlosti přes 40 km/h. Běh ve čtyřech kolech po rovince v lese je naopak skvělý na osobák i pro fanoušky.
Probíráme cílovou rovinku s moderátorem Vladem Baronem, který Káje pomohl stihnout čas pod 5 hodin (4:59:28), finisher zónu s masážemi a jídlem, práci dobrovolníků – „makačů“ – a to, jak závod vypadá z pohledu fanouška. Přidáváme tipy na parkování a pochvalu za obsah, který Czechman v reálném čase sdílel na sociálních sítích.
Na závěr shrnujeme výsledky – u mužů potřetí vyhrál Pavel Wohl za 3:47:38, u žen Barbora Bezperat za 4:23:29 – a říkáme, co si z letošního Czechmanu odnášíme a jestli bychom ho doporučili jako první polovičního ironmana.
Hlavní poznatky
- Na Czechmanu se plave s hromadným startem zhruba 700 lidí – kdo se bojí pračky, ať se postaví do zadních řad.
- Cyklistická trať není úplně uzavřená pro auta a je plná zatáček a křižovatek, takže je potřeba jet pozorně, zvlášť za mokra.
- Do depa choďte připravení s nasazenou a zapnutou přilbou a nekomplikujte práci rozhodčím a dobrovolníkům.
- S parkováním počítejte s předstihem: parkoviště A se zaplnilo zhruba mezi 8:30 a 9:00, parkoviště B je daleko od zázemí.
- Běh ve čtyřech kolech tam a zpátky po rovince v lese je rychlý a fanoušci uprostřed trati uvidí svého závodníka osmkrát.
- Jako úplně první triatlon se nabízí nedělní sprint Czechman Short, Sam ale doporučuje i polovinu jako první větší závod.
Kapitoly
- 00:00 Úvod a poděkování posluchačům
- 02:06 Co je Czechman?
- 05:44 Jaké byly podmínky na trati?
- 07:56 Jak probíhá příchod do depa?
- 11:54 Jaké je plavání s hromadným startem?
- 16:38 Jak vypadá depo a nasedání na kolo?
- 18:34 Jak se jede cyklistická část?
- 20:28 Proč dávat pozor na auta na trati?
- 24:27 Fanoušci na cyklistické trati
- 25:46 Jaký je běh na Czechmanu?
- 28:20 Cílová rovinka a moderátor Vlado Baron
- 31:11 Jaká je finisher zóna?
- 32:16 Poděkování dobrovolníkům – makačům
- 35:34 Jak si závod užít jako fanoušek?
- 38:51 Je Czechman vhodný jako první závod?
- 39:46 Kde zaparkovat na Czechmanu?
- 42:05 Czechman na sociálních sítích
- 43:43 Kdo vyhrál Czechman 2025?
- 46:04 Co si odnášíme z Czechmanu?
- 48:13 Závěr a poděkování
Epizoda na YouTube
Zaznělo v epizodě
Otázky z epizody
- Co je Czechman?
- Czechman je tradiční český triatlon na poloviční distanci – 1,9 km plavání, 90 km kola a půlmaraton – který se jezdí u Písníku Hrádek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Je součástí Českého poháru v dlouhém triatlonu, v roce 2025 se jel 19. ročník a hlavního závodu se zúčastnilo kolem 720 závodníků plus štafety.
- Jak vypadá závodní víkend Czechmanu?
- Czechman je celovíkendová akce. V pátek je plavecký závod, v sobotu hlavní závod na poloviční distanci se startem ve 12 hodin a v neděli Czechman Short na sprintu – 600 m plavání, 26 km kola a 6 km běhu. Ten podle Káji může být ideální jako úplně první triatlon.
- Jaké je plavání na Czechmanu?
- Plave se v čisté a hluboké vodě bývalé pískovny s hromadným startem. Ženy mají na startu vlastní koridor, ale balík se podle Káji pomíchá už v půlce cesty k první bójce. Kdo se bojí pračky, může se postavit do zadních řad a vystartovat o trochu později.
- Je cyklistická trať Czechmanu uzavřená?
- Není úplně uzavřená. Na křižovatkách stojí pořadatelé a policie, ale auta po trati jezdí – Kája zažila, jak ji v rychlosti přes 40 km/h na úzké silničce zbytečně těsně předjelo auto. Trať je navíc plná zatáček, odboček a křižovatek, takže to není osobákový materiál jako uzavřená dálnice, i když se jezdí rychle.
- Jaká je běžecká trať Czechmanu?
- Běží se čtyři kola tam a zpátky po silnici v lese, prakticky po rovince, takže je to podle nás velmi rychlá trať na osobní rekord. Les snižuje teplotu, v půlce je občerstvovačka a fanoušci stojící zhruba v půlce trati vidí svého závodníka osmkrát.
- Kde parkovat na Czechmanu?
- Jsou tam dvě parkoviště. Parkoviště A je na louce blízko zázemí, parkoviště B podél cesty, odkud se jde poměrně daleko. Sam s Kájou dorazili v 8:30 na A bez problémů, ale kolem 9. hodiny už bylo plné a minulý rok strávil Sam v zácpě kolem 30 minut. Možností je i placené parkoviště u restaurace nebo kemp.
- Kdo vyhrál Czechman 2025?
- U mužů vyhrál potřetí Pavel Wohl v čase 3:47:38, druhý byl Jakub Stádník za 3:48:46. U žen vyhrála Barbora Bezperat za 4:23:29 – i přesto, že měla několikrát prázdnou pneumatiku – druhá byla Simona Křivánková za 4:29:45 a třetí Helena Kotopulu za 4:35:35.
Přepis epizody
Zobrazit přepisSkrýt přepis
Upravený automatický přepis. Text jsme zkrátili o vatová slova a opravili chyby rozpoznávání řeči, význam zůstal zachován.
00:00 Úvod a poděkování posluchačům
Ahoj, já jsem Karolína. A já jsem Samuel. Vítám vás u další epizody našeho triatlonového podcastu Druhá fáze. Dnes společně probereme, jak se nám závodilo a jak se nám fandilo na letošním ročníku závodu Czechman 2025.
Na úvod bychom moc rádi poděkovali vám, posluchačům, za to, že nás podporujete, píšete nám, sledujete nás, reagujete na příspěvky a hlavně za to, že nás oslovujete na závodech. Vždycky nás to strašně potěší, a proto vás chceme vyzvat: pokud váháte, vůbec neváhejte a klidně nás oslovte. Rádi si s vámi popovídáme a poznáme naše posluchače.
Přesně tak – když jsem na Czechmanu v jednom kopci nemohla a za zády se mi ozvalo „Jeď, Druhá fáze!“
Z toho důvodu jsme se rozhodli natočit vám tuhle trošku bonusovou epizodu mimo náš standardní harmonogram. I když je bonusová, máte k ní přístup jako ke všem ostatním, a velmi oceníme, když nám přispějete na Buy Me a Coffee, kde si můžete zakoupit minuty našeho natáčení. Tímhle způsobem jste nám už pomohli zasponzorovat hodinu a půl natáčení našich epizod. Tady máte QR kód, můžete si zakoupit další minuty a zase nás uslyšíte.
Ještě než se pustíme do závodu Czechman 2025: není to ani 24 hodin od toho, co jsi protnula cílovou pásku, a proto se tě na úvod jako rozehřívací otázku zeptám – co všechno tě bolí?
Nohy. Velmi si važte toho, že jsem šla do čtvrtého patra, abych natočila tento podcast.
Říkal jsem Káje, že ten podcast musíme natočit a že ji klidně vynesu ve svých vlastních rukách. Přemluvil jsi mě. Jsem rád, že se nám to povedlo.
02:06 Co je Czechman?
Takže závod Czechman 2025 – co je to vlastně za závod?
Myslím si, že je to už tradiční český závod ve střední distanci, to znamená 1,9 km plavání, 90 km kola a klasicky půlmaraton na konci. Vyzdvihla bych, že to jsou opravdu přesné vzdálenosti. Na IRONMANských závodech se mi ještě nestalo, že bych měla přesně 90 km na kole, takže jsem ráda, že mám teď ty časy opravdu oficiální.
K tomu času se ještě dostaneme. Závod se jezdí v okolí Písníku Hrádek – řekl jsem to správně?
Jo, ten písník se jmenuje Oplatil, ale my místní mu říkáme Hrádek.
Dobře. Plave se tedy v písníku, kolo se jede na dvě kola a na začátku je ještě taková malá, myslím osmikilometrová, přejezdová část. A běh se běží čistě na silnici ve čtyřech kolech. Myslím si, že je to hodně rychlá trať, protože se běží jenom tam a zpátky po naprosté rovince. To je velký rozdíl oproti tomu, co jsme měli minulý rok v Hradci, kde bylo strašně moc zatáček, běhalo se nahoru dolů a hodně se měnil terén. Czechman je super trať na to, zajet si osobák – rychlejší to asi být nemůže.
Ještě je dobré, že se běží v lese, což snižuje teplotu. I kdyby svítilo sluníčko a bylo horko, to, že jsi uprostřed lesa, snižuje okolní teplotu.
To kolo za mě není úplně osobákový materiál, i když jsem samozřejmě osobák měla. Když jedeš někde na uzavřené dálnici, je to o něčem úplně jiném. Tady je to samá zatáčka, odbočka, křižovatka, je tam hodně změn v trase. Ale všichni jedou strašně rychle, takže asi jo.
Závod je taky součástí Českého poháru v dlouhém triatlonu a letošní ročník byl už 19. Zúčastnilo se cca 720 závodníků. Někdy je dost těžké to zjistit, protože někteří se nedostaví na start, někteří jsou diskvalifikovaní. Plus další závodníci byli ve štafetách, které se jedou ve stejný čas, akorát startují o 10 minut později než hlavní závod.
Czechman je celovíkendová akce, stejně jako třeba IRONMAN. Začíná se už v pátek plaveckým závodem, takzvaným Czechman Swim – teď si nejsem jistý, jaká je ta vzdálenost. Hlavní závod, ten náš, byl v sobotu a v neděli to pokračuje kratším závodem, takzvaným Czechman Short, což není ani olympijská distance.
Je to sprint – 600 m plavání, 26 km cyklistiky a 6 km běhu. To si myslím, že může být úplně ideální závod na první triatlon, který si člověk vyzkouší.
A u plavání jsme zapomněli říct, že start je tam pořád ještě hromadný, takže všech 720 závodníků startuje v jeden čas.
05:44 Jaké byly podmínky na trati?
Pomalu bych přešel k průběhu včerejšího závodu. Jaké byly podmínky na trati?
Včera bych řekla, že byly asi ideální podmínky pro takový poloviční ironman. Bylo ošklivo, ale ne zas tak moc. Bylo pod mrakem, pršelo, ale nic hrozného, foukalo jen mírně. Chvílemi byl na kole trošku slejvák, to už kapky bodaly, jak padaly. Samozřejmě silnice je mokrá a do zmíněných zatáček musíš najíždět opatrně, ale jinak to za mě byly ideální podmínky.
Já jsem minulý rok Czechman jel, letos jsem byl jenom fanoušek. Z pohledu fanouška by ty podmínky až tak ideální nebyly, protože člověk tam mokne. Ale z pohledu závodníka si myslím, že to letos bylo o mnoho lepší než minulý rok, kdy nepršelo, ale vyloženě chcalo. Ten déšť byl fakt hodně nepříjemný – pamatuju si, že jsem na kole přes déšť ani nic neviděl. Pak se v druhé půlce kola vyjasnilo a na běhu už bylo sluníčko a až moc horko, přišlo mi, že jsme se přehřívali. Kdežto včera celý den trošku poprchávalo a bylo pod mrakem, takže si myslím, že byly úplně super podmínky na závodění.
Z pohledu fanouška to včera bylo nic moc, protože v areálu se není vůbec kde schovat před deštěm, ani před případným velkým sluncem.
Z pohledu závodníka: kdyby bylo horko, kolo není nikde kryté, jede se pořád na sluníčku, takže tam by to docela pralo. Na běhu v lese by to podle mě bylo relativně v pohodě.
Docela jo, ale musím říct, že minulý rok, kdy svítilo slunko, jsem to docela cítil.
07:56 Jak probíhá příchod do depa?
Kájo, jaký byl tvůj průběh závodu od začátku do konce? Začali bychom příchodem do depa, protože Czechman startuje ve 12 hodin. Myslím, že to byla změna oproti minulému roku, kdy se startovalo v 11. Depo se otevírá ráno, není to jako v Hradci, kde se dávají věci do depa předem. Bylo s příchodem do depa všechno v pohodě?
Vezmu to obecně i pro případné zájemce, kteří závod ještě neznají nebo přemýšlí o Czechmanu jako o svém prvním závodě. Start ve 12 je opravdu velmi pozdě na závody, ale nevadí. Aspoň máme všichni dost času tam dojet. Hrádek je kousíček od Hradce Králové, mezi Hradcem a Pardubicemi, což je víceméně uprostřed České republiky. Dá se tam dojet ze všech stran za relativně dobrý čas, takže poloha je ideální a na dvanáctou se dá dojet i ráno.
Pokud tam člověk nechce vyloženě přespat – já tam teď pocházím, tak si myslím, že je lepší tam přespat a v klidu ráno dojet na start, nikde se nehonit. Pak je strašně moc času, protože kola se myslím ukládala až do 11 hodin. To je celé dopoledne na to, nachystat si věci a dát kolo do depa. Takže nula honičky, žádný stres, všechno bylo zorganizované. Naopak je dobré, že se nestartuje třeba v 7 ráno, kdy už je to trošku stres – nemůžeš spát, jsi nervózní z toho, že musíš vstávat ve 4 ráno, abys šel do depa.
Věci se do depa ukládají v den závodu ráno, ale šlo to i den předtím. Já jsem toho nevyužila, protože se startuje takhle pozdě. To je zase změna oproti IRONMANu, kde se věci do depa ukládají pouze den předem a v den závodu ráno to není možné. Tady je to celé takové rychlejší – můžeš přijet, odzávodit a jet domů.
K příchodu do depa bych ještě zmínil, že jsem to všechno pozoroval jako fanoušek za plotem a chtěl bych vyzdvihnout práci rozhodčích. Dělali super práci, kontrolovali lidem i to, jestli mají správně nasazený čip. A občas mě mrzelo, že někteří závodníci brali vstup do depa hodně na lehkou váhu – šli bez přilby, nepřipravení a tak dále. Přijde mi strašná škoda, že se to tam pak zasekává úplně zbytečně, když stačí mít jenom nasazenou a zapnutou přilbu a být ready.
Dokonce jeden závodník byl hodně negativní – neměl zapnutou přilbu, přišlo mu to úplně zbytečné a hádal se s rozhodčím. Říkám si, proč se to děje, to je úplně zbytečné. Takže můj malý apel na závodníky: zkusme neztěžovat práci rozhodčím. Oni tam jsou pro nás a dělají to pravděpodobně dost zadarmo.
Myslím si, že depo bylo hezky udělané, úplně stejně jako třeba v Hradci. Máš tam věšáky na biky, jsou tam lavičky, kde se můžeš převléct. Není tam krytá šatna, ale jsou tam záchody.
Myslím, že jo, nejsem si úplně jistá, protože jsem je nevyužila. Ale jak víme z naší epizody o pravidlech – pokud se chcete převlékat, musíte si zalézt.
11:54 Jaké je plavání s hromadným startem?
Do 11 tedy bylo depo, od 11 do 12 měl člověk čas, byla tam nějaká rozprava a ve 12 byl start plavání. Je něco, co ti z té chvilky, než došlo ke startu, utkvělo v hlavě?
Na plavání chytře rozdělili ženy a muže a udělali tam separátní prostor pro ženy, což samozřejmě kvituji. Nicméně v momentě, kdy se vyplave, se to stejně všechno pomíchá. Ten hromadný start je prostě masakr. Na startovní čáru se doplave, takže tam chvilku šlapeš vodu.
Mě tam překvapilo a trošku jsem se lekl – startovní čára je dlouhé lano s vlaječkami a nápisem start, docela nízko nad hladinou, podle mě tak metr. Vy jste vystartovali a najednou to lano spadlo do vody. Strašně jsem se lekl a říkal jsem si, ty vole, doufám, že se nikomu nic nestane.
Já jsem ho jakoby přeplavala. Věděla jsem, že nám spadlo, a říkám si, sakra. Právě jsem přemýšlela, jestli to byla chyba a spadlo to tam omylem.
Já bych čekal, že to naopak půjde nahoru, aby vám to nepřekáželo. Ale doufám, že to každý v pohodě zvládl, chvílemi mi to přišlo fakt nebezpečné. Super, že jsi zmínila rozdělené koridory – kdyby někdo váhal, protože se jako žena bojí startu, je tam čistě ženský koridor, i když se to asi dost rychle splavalo dohromady, ne?
Jo. Hromadný start má svoji atmosféru, myslím si, že patří k triatlonu a je fajn si to zažít. Ale kdybych šla svůj první závod, nevím, jestli bych zrovna chtěla zažít plavání na Czechmanu, je to fakt masakr. Já vím, do čeho jdu, plavala jsem spoustu hromadných startů, ale ne se 700 lidmi. Většinou jsou to desítky lidí, část jich rychle uplave. Tady to byla bitka – podle mě celou dobu, k první bójce samozřejmě nejhorší, a kolem bójky ten proud. Asi bych do takhle masakrózního hromadného startu nešla na první závod, protože je to nepříjemné.
A ten koridor se stejně okamžitě pomíchal. Nevím, třeba v půlce cesty k první bójce už jsem viděla růžové a červené čepičky všude, všichni dohromady. Říkala jsem si, že mě někde stáhnou za nohy pod vodu nebo mě praští po hlavě. Spíš jsem si jenom hledala svoje místo, být někde, kde nikdo není, a neplavala jsem nikomu v nohách. Plavala jsem v té řece lidí a snažila jsem se, aby mě co nejmíň mlátili do hodinek. Dvakrát mě kopli do hodinek.
Nějaké trvalé následky? Myslím, že jsou v pohodě.
Mě na plavání jako fanouška strašně překvapilo, jak je ta masa cca 750 lidí slyšet. Byli jste už poměrně daleko od břehu, ale jak těch 750 lidí mlátí do vody, byl to neskutečný hukot. V jednom z našich dílů jsme měli pojem pračka – a pračka taky dělá hukot, takže to docela sedí. Fakt jsem byl překvapený, jak se to nese po vodě.
Jinak je to plavání opravdu krásné. Chodila jsem tam plavat od malička, ještě když jsem neuměla plavat. Je to písník, takže velmi hluboký, dřív se tam těžil písek, a je to nejčistší voda v okolí, kam se podíváš. Je tam krásná voda, krásně se plave a má krásnou teplotu. Kvalitou vody je to moc hezké plavání. Trošku bych se obávala té pračky, ale zase je to atmosféra, kterou by sis měl aspoň jednou v životě zažít.
Abychom nebyli až tak negativní k té pračce – dá se to vyřešit tím, že odstartuješ o trošku později a postavíš se do zadní řady.
16:38 Jak vypadá depo a nasedání na kolo?
To bylo plavání. Výlez z vody je podle mě na Czechmanu udělaný moc hezky, není tam moc co vytknout. Co depo mezi plaváním a kolem? Já jsem tam měl problémy, protože nás tam bylo víc. Ty jsi přišla v tom prvním balíku – našla sis místo v pohodě?
Musela jsem si vzít své věci vedle na lavičku, protože ta moje byla plná a bylo tam spousta lidí. Převlékla jsem se a problém byl, že se to všechno nahromadilo na mount line. Ještě vím, že mi tam Jirka, náš trenér, říkal: „V klidu, Kájo, nastup si v klidu a jeď.“ Nechtěla jsem nikomu vjet do cesty a zároveň jsem chtěla nastoupit a odjet, ale všude kolem mě byli lidi, nastupovali za mnou i přede mnou.
Fakt mi přišlo, že ta masa lidí společně vylezla z vody, šla společně do depa a naskočila společně na kolo. Nikde se to nezačalo rozpouštět, to se podle mě rozpustilo až po prvním kole na kole. Do té doby to byl jeden velký balík.
To je jedno ze specifik toho závodu. Celé zázemí je na takovém poloostrově, který je s hlavní cestou spojený úzkou asfaltovou cestou. Velká změna oproti minulému roku je, že tam teď vedou vyasfaltované cesty až přímo do depa, což je fajn, minulý rok to tak ještě nebylo. Ale tím, že je to tak úzké, se na té cestě snaží pohybovat závodníci na kole i na běhu a k tomu ještě fanoušci. Občas je to tam trošku stísněné, a když z vody vyplave obrovský balík, může se tam na chvilku dost ucpat.
Takže jsem byla připravená na to, že kolem mě budou pořád hodně lidí a že to bude málo sólové, až se pojede na kole.
18:34 Jak se jede cyklistická část?
Jak se ti jelo na kole? Jaká je trať Czechmanu?
Jelo se mi dobře, ale znovu – vyplaval balík lidí a balík lidí byl i na kole. V první chvíli jsem si říkala, že je to jako nějaký středeční long ride. Přede mnou to vypadalo jako balík, chumel třeba 30 lidí. Docela rychle mi trošku ujeli a já jsem z dálky viděla, jak ten balík odjíždí, a říkám si: ty jo, to je fakt mazec.
A když to nebyl balík, snažili se všichni nějak nejet si na kole v háku. Když bylo víc místa, byl to prostě jenom dlouhý had lidí, kteří jeli za sebou s rozestupem tři čtyři metry.
Myslím, že je to nekonečné téma těchhle závodů. Někdo vyloženě nechce draftovat, ale když je součástí balíku, je strašně těžké to udělat tak, aby nedraftoval. S rolling startem se to na plavání trošku rozmělní. Když ale vypustíš všech 700 lidí naráz, podobné výkonnostní skupiny budou v podobný moment všechno dokončovat.
Ale jinak si myslím, že to bylo fajn. Tím, že tam nebyly velké rozestupy, je to při větru cítit i deset metrů za člověkem. Až ve druhém kole jsem si fakt jezdila sama a kolem mě nikde nikdo nebyl, ale v prvním kole pořád někdo kolem mě jel, předjížděl mě, nebo jsem ho dojížděla.
20:28 Proč dávat pozor na auta na trati?
Co si myslím, že je u toho kola důležité zmínit: nejede se po zcela uzavřené trati. Může se tam objevit nějaký automobilový provoz?
To je velmi mírně řečeno. Na každé křižovatce byli lidi, ukazovali, fandili, byli strašně milí, na organizaci nemůžu říct nic. Na jedné křižovatce to dokonce hlídali policajti. Ale auta tam prostě jezdí, a průběžná uzavírka po sekcích a uzavřená trať je rozdíl. Je rozdíl, když jedeš, je mokro, prší, špatně vidíš, jedeš rychle a musíš si dávat pozor, je tam hodně lidí a do toho ti tam jezdí auta – nebo když tam auta vůbec nejezdí.
Byly tam situace, kdy se lidi předjížděli. U nás na Pardubicku jsou maličké, uzoučké silničky, kam se pohodlně vejde jedno auto, a závodníci se na nich předjíždějí a nejedou do protisměru. Jede auto, závodníci zakleknutí, prší. A na takové jednoproudé silničce někdo předjížděl a najednou v protisměru jel kamion – ježišmarja, v sobotu! A já jsem úplně: cože?
Pak bych ráda podotkla jednu věc. Byla bych strašně ráda, kdyby se to dostalo k řidiči nějakého Audi – vyznám se v kolech, ne v autech, takže takové to Audi, co má dva výfuky a strašně hlučí, když projede. Tomu bych strašně chtěla říct: ty debile. Sorry, ale bylo to fakt hrozné, v tu chvíli se mi chtělo brečet.
Jela jsem v tu chvíli přes 40. Malinká, úzká silnička, po pravé straně rozbitá, takže nejedeš úplně na krajnici, ale víceméně tam nikdy nikdo neprojel. A najednou kolem mě projel nějaký borec, jestli mě minul na metr, tak hodně. Borec přede mnou jel trošku víc ke středu, tak tak půl metru, a on to vytúroval. Jestli jsem jela 40, on musel jet třeba 80. Najednou hrozný hluk a něco ti prosviští vedle ruky. A přede mnou zrovna byl ten velký balík, takže tam bylo hodně lidí a já jsem se děsila, že někoho srazí. Zbytečně nebezpečná situace ze strany řidiče.
Organizátor může maximálně každému řidiči, kterého pustí na trať, říct: nebuď debil, jsou tam lidi, závodí, je špatné počasí, chovej se jako slušný člověk. Ale to, jak se ten člověk zachová, už je na něm. Nad tím zůstává rozum stát, je to fakt hrozné.
Takže uzavřená trať je podle mě velké plus závodů, které ji mají. A pokud si na kole nejste jistí nebo se trošku bojíte, tohle tomu nepřidá. Stačí to, že jedeš na mokrém asfaltu, rychle, je tam hodně lidí – a když tě nějaký blbec vytúruje a vyplaší, stačilo by, aby trošku fouklo do mého vysokého ráfku, a mohla jsem být pod jeho koly. To mě mrzí.
24:27 Fanoušci na cyklistické trati
Zkusme být pozitivnější. Co fanoušci na trati?
Fanoušci byli na jednom místě, měli tam parádní vlaječky a fandili, já jsem kolem nich prosvištěla. Jinak tam nikde moc nebyli.
Vím, že Czechman je na cyklistické části proslulý vesnicí Plch, myslím, že ta vždycky během závodu nejvíc fandí. Tam to může být moc zajímavé. Další fanoušci jsou až u výjezdu ze zázemí závodu – tam čekáme my všichni fanoušci, až projedete do druhého kola. Je tam úzký pruh, který musíte projet, a všude kolem něho jsou fanoušci.
Super, protože se těšíš, že uvidíš fanoušky, a vy máte možnost vidět závodníky dvakrát. Takže tolik k trati – jak jsem říkala, má hodně zatáček, takže není tak rychlá jako uzavřená dálnice, ale očividně rychlá je, to musím uznat. Kolo se mi moc líbilo.
Myslím, že ses do druhého depa vracela s úsměvem, což jsem viděl moc rád. Šlo to podle plánu.
25:46 Jaký je běh na Czechmanu?
A co běh? Jak jsme říkali, jsou to čtyři kola po silnici tam a zpátky. Není to moc stereotypní?
Já mám ráda, když jsou to čtyři kola, rozkouskuješ si to a myslím si, že je to ideální. Ten běh je prostě rovně tam a zpátky. Na rozdíl od Hradce, kde se to hodně klikatí, tady to není náročné. Říkala jsem si, že to bude dlouhé, když jsem tam byla v lese sama. Ale na druhou stranu je tam strašně moc závodníků, vidíš profíky, jak kolem tebe běhají, vidíš své kamarády, pořád někdo fandil. Uprostřed byla občerstvovačka, takže to docela utíkalo – fanoušci, občerstvovačka, fanoušci, občerstvovačka a takhle pořád dokolečka. Na občerstvovačce byli všichni hodní, fandili a podávali pití.
Jak říkáš, že tam byli pořád fanoušci – čtyři kola jsou pro fanoušky strašně boží. Stačí se postavit cca do půlky trati a vidíš svého závodníka za běžeckou část osmkrát. Už jsem si říkal, jestli vás svým fanděním nenudím, když mě vidíte tak často.
Mám k tomu jeden zajímavý postřeh. Když jsem tam stál a fandil vám, měl jsem někdy pocit, že mě vůbec nevnímáte, že jste prostě ve flow. Krásně bylo vidět, jak jsou závodníci plně soustředění na výkon, a někdy jsem si říkal: ty jo, všimli si mě vůbec? Mám příště ještě fandit, nebo nemám?
To se mi na běhu taky líbilo – už vidíš ostatní závodníky. Na kole vidíš jen ty, kteří tě dojíždějí, nebo ty, které předjíždíš, což je samozřejmě tvůj případ.
Několik jsem předjela, ale jak tam byl fakt velký chumel lidí, spíš jsem koukala, jak mě namakaní chlapi předjíždějí a ujíždějí dvakrát rychleji než já. Na běhu už můžeš pozorovat, jak jsi na trati s ostatními, s profíky, s kámoši, a je to takové interaktivní. Říkáš si, že máš tu čest být na zajímavém závodě se zajímavými postavami českého triatlonu.
To je pravda. Na tenhle závod se sjede česká špička, takže můžeš závodit s nimi na jedné trati.
28:20 Cílová rovinka a moderátor Vlado Baron
Takže běh a nakonec cílová rovinka. Ta je na Czechmanu udělaná moc hezky i pro nás fanoušky – letos tam byly vyvýšené tribuny na stání. Nebylo to klasicky tak, že vidí jenom ti, co jsou u zábradlí, jak to bylo letos v Šamoríně, kde jsem měl problém se probojovat do cílové rovinky, abych vás mohl vyfotit. Takže to bylo strašně super.
Cílovou rovinku moderoval legendární Vlado Baron, slovenský moderátor, který s Czechmanem spolupracuje myslím 18 let, což je neskutečné. Jeho moderace je naprosto jedinečná a unikátní. Moderuje tak, aby to bylo vtipné a zábavné, a dělá v rovince super atmosféru. Pamatuješ si něco z cílové rovinky?
Chtěla bych Vladovi velmi poděkovat, protože mi zachránil můj sen. Nevěděla jsem, za kolik běžím, protože jsem si na hodinkách neuměla naklikat celkový čas aktivity. Prostě jsem běžela a nevěděla jsem, jak to vypadá, ale chtěla jsem si splnit cíl pod 5 hodin. V momentě, kdy jsem se dostávala do prostoru cílové rovinky, jsem slyšela moderátora, jak říká: posledních 60 sekund do 5 hodin. Tak jsem sprintovala jako o život a díky tomu, že to řekl, jsem to stihla. Jinak bych to asi nestihla, takže tohle byl za mě naprosto brilantní počin, co můžeš jako moderátor udělat.
A potom u šesté hodiny jsem zaslechla, jak vyzýval závodníky, aby přitancovali do cíle. Takže za mě skvělá atmosféra a velmi mu děkuji za svůj splněný čas.
Kája tedy dokončila pod 5 hodin, konkrétně za 4:59:28. Chtěl bych ti tímto v našem podcastu oficiálně smeknout, klobouk dolů. Já mám nejlepší čas z Hradce minulého roku, nějakých 5:04, takže rozdíl asi 4 a půl minuty. Teď se nad sebou musím hluboce zamyslet a podívat se do svého tréninkového plánu. A stejně jako Lionel Sanders má ve své pain cave na zdi Jana Frodena, tak já si tam dám tebe z Czechmanu.
Přesně tak, abych měl správnou motivaci dostat se teď už ne pod 5 hodin, ale pod 4:59:28.
Ve 4:58. Takže si přidej tréninky. Teď je to oficiálně tvůj cíl.
Sakra, těch 30 vteřin mi bude chybět, úplně to vidím v depu.
31:11 Jaká je finisher zóna?
Po cílové rovince přichází legendární Czechman finisher zóna.
Měli jsme tam krásný moment, protože se nás z týmu sešlo asi pět ve stejném čase – 4:58, 4:59, 4:59 a 59 sekund. Takže jsme tam měli takovou menší týmovou euforii. Finisher zóna byla podle mě super. Dostali jsme tričko, pak tam byly masáže a spousta jídla. Kvituji, že se odtamtud dá odejít a zase vrátit, takže se můžeš najíst venku se svým supportem a pak se tam ještě vrátit. Velmi kvalitní jídlo a velký výběr.
Super. Minulý rok za to dostal IRONMAN docela hate, takže tohle by mohla být inspirace pro IRONMAN, jak se to dá dělat.
Určitě. Pro mě to bylo fakt super.
32:16 Poděkování dobrovolníkům – makačům
K organizaci závodu bych celkově chtěl vyzdvihnout práci všech dobrovolníků. Je to taková nevděčná práce, ale bez nich závod vůbec nemůže fungovat. Jak jsme říkali, Czechman má strašně malý prostor, na kterém musí fungovat, daný výjezdovou cestou z poloostrova na hlavní cestu. Zrovna na té cestě bylo strašně moc dobrovolníků, kteří hlídali provoz fanoušků i závodníků. Fanoušci potřebují přecházet z jedné strany na druhou, pokud chtějí fandit svému závodníkovi na všech místech.
Líbilo se mi, že měli interní název – dobrovolníci jsou makači. To je hezké, takže bych chtěl poděkovat makačům, že tam řídili provoz. A zase malý apel – ne přímo hate, ale apel na fanoušky, aby byli k makačům trpělivější. Mají obrovskou zodpovědnost za to, aby byla závodní trať co nejbezpečnější. Bohužel tam bylo pár momentů, kdy byli fanoušci na makače zbytečně agresivní: „My už jsme mohli přejít, proč teď nepřejdeme, vždyť tam nikdo nejede.“ Je to dost nepříjemné, když na nějakou mladší slečnu, která to tam řídí, řve nějaký starší velký chlap, že už mohl projít.
Řidič toho Audi.
Asi to byl nějaký podobný týpek. Takže jen malý apel: musíme si uvědomit, že to dělají dobrovolně, z dobré vůle, pravděpodobně i zadarmo, tráví tam svůj čas a jsou to strašně důležití lidé na trati. Možná se nad tím příště zamyslet.
A celkově na občerstvovačkách – všichni pořád podávají a volají. Pět hodin pořád volat „voda, voda, voda“, to musí být strašně náročné. A hlavně natáhnout ruku, když tam kolem jede někdo třeba 45 km/h, a nevypadat, že se třese. Já si vždycky ukážu nebo zařvu, co chci, a oni to fakt nachystají a podají tak, že je to bezchybné chycení flašky. Já jsem se chytat flašky nikdy neučila, ale díky tomu, že ji správně podávají, to jde. Jsou prostě šikovní.
Takže můžeme říct, že negativní momenty závodu jsou způsobené veřejností – když někdo kolem nás projede nebo skočí do trati. Naše velké díky všem dobrovolníkům, pořadatelům závodu i závodníkům.
35:34 Jak si závod užít jako fanoušek?
Napadá tě něco dalšího k organizaci závodu?
Zajímalo by mě, jak jsi to celkově vnímal ty jako fanoušek. Já jsem byla 5 hodin někde na trati, ale co jsi tam vlastně dělal ty? Jak sis to užil?
To je strašně dobrá otázka. Řekne se 5 hodin, ale po těch hodinách jsem vyhodnotil, že to uběhlo brutálně rychle a vůbec jsem neměl pocit, že jsem tam strávil 5 hodin. Na závodě se pořád něco děje, a ještě jsem si to udělal těžší tím, že jsem chtěl fotit. Z brněnského týmu nás tam bylo cca 15 závodníků a každému jsem chtěl udělat fotku. Na kole jsem byl brutálně soustředěný na každého závodníka, jestli to náhodou není ten, kterému mám udělat fotku. Byl jsem pořád úplně ve focusu, asi stejně jako vy na kole. Taky jsem byl pořád ve stresu, jestli dáš těch 5 hodin, nebo ne, strašně jsem ti fandil. Užil jsem si to. Nevím, jestli je to dané tím, že jsem velký fanoušek triatlonu, nebo atmosférou závodu.
Myslím si, že tenhle závod má nevýhodu v zázemí pro fanoušky. To jsme řekli už v díle o Hradci, který je přímo v centru. Když je tam fanoušek a jeho závodník je někde na trati, máš třeba dvě a půl hodiny na to, něco dělat – můžeš zajít do kavárny nebo do restaurace. Czechman tohle bohužel vůbec nemá. Když jsem byla v Šamoríně v pozici fanynky, šli jsme v mezičase kola plavat, protože v tom areálu je prostě všechno a ten čas se dá nějak smysluplně využít.
Našli jsme tam zajímavé srovnání: chodíš se závodníkem na start plavání, do depa, na kolo, a kolem je zázemí – stánky, kafe, burgery, hranolky, pivo, spousta lidí. Vypadá to trošku jako festival. Byl jsi někdy na fesťáku?
Jo, na Colours of Ostrava.
Výborně, tak víš, co myslím. Vidím v tom takové přirovnání, že chodíš od stage ke stage a mezitím se občerstvuješ. V Šamoríně, v Hradci a na dalších větších závodech, kde je spousta věcí okolo, je podle mě atmosféra jako na fesťáku, takže bych se nebála pozvat si fanoušky, protože vím, že se budou bavit. Tady je to dané prostorem – je tam jenom menší zázemí, malé centrum závodu, pár obchodů, merch a registrace. Takže bych to brala spíš jako zajímavou podívanou pro skalnější fanoušky, kteří se můžou podívat do obchodů a na své oblíbené závodníky a zajímavé postavy českého triatlonu, ale ne úplně pro celou rodinu s dětmi, která tam potřebuje najít nějaké vyžití.
38:51 Je Czechman vhodný jako první závod?
Na závěr – doporučil bys tenhle závod jako první závod, první polovinu?
Ty jo, to je strašně těžká otázka. Já jsem ho měl jako druhou polovinu. Jako úplně první závod bych určitě doporučil nedělní Czechman Short, to si myslím, že může být super. Ale doporučil bych i polovinu. Je tam sice to plavání, pračka, která může být nepříjemná, ale na druhou stranu, jak jsi sama řekla, patří to k triatlonu a je třeba si to zažít. Dá se to zmírnit tím, že vystartuješ ze zadních pozic, kde už to nemusí být tak drsné. Takže jo, já bych ho doporučil. Myslím si, že by byla škoda tam nejet jenom kvůli tomu, že bych ho nedoporučil jako první.
39:46 Kde zaparkovat na Czechmanu?
Co jsme možná ještě neřekli a teď mě napadá k organizaci: tím, jak je ten prostor stísněný, je tam trošku problém s parkováním. Jsou tam dvě parkoviště – takzvané áčko, kde se parkuje na louce, a béčko, kde se parkuje podél cesty. Já jsem se v tomhle strašně vypekl. Kdybych tam jel poprvé, jel bych vždycky na áčko, protože béčko je daleko od zázemí závodu a musíš jít poměrně velký kus. A s časem, který se blíží ke startu, tam začíná jezdit víc a víc lidí a můžeš se tam dost blbě zaseknout.
Pamatuju si, že minulý rok jsme tam strávili snad 30 minut, protože se to celé zašpuntovalo. Člověk se dostane do úplně zbytečného stresu, že nestíhá depo, nestíhá start a tak dále. Letos jsem vezl našeho kamaráda Toma Krumla, který s námi trénuje v Brně. Dorazili jsme na místo v 8:30, jeli jsme na áčko a byli jsme úplně v pohodě, bez problémů. Toho stresu jsme byli ušetřeni.
Podotkla bych, že se to zaplnilo mezi 8:30 a 9, možná mezi 8:30 a 8:45. Byl nějaký moment, kdy tam najednou začala najíždět auta, a jak jsme stáli přímo u vjezdu na áčko, viděla jsem, že zatáhli pásku. Podle mě to bylo kolem deváté, takže být tam včas.
Pro příště bych se podívala i na to, že se za depem dalo parkovat na nějakých VIP místech. Nevím, jak se to domlouvá, ale určitě neodjedeš hned po závodě, možná musíš počkat, až skončí. Viděla jsem tam týmové zázemí nějakého týmu a vypadalo to dobře. A při vjezdu na poloostrov je restaurace s placeným parkovištěm, kam je taky možný vjezd, i když asi nějak časově omezený, a je to přímo tam. A vedle je taky kemp, protože na Hrádku se dá i kempovat, takže i to je možnost.
42:05 Czechman na sociálních sítích
Ještě bych od organizátorů vyzdvihl jednu věc, která se mi strašně líbila – jak komunikovali na sociálních sítích a jaký kolem toho dělali obsah. Kromě moderátora Vlada Barona tam byl ještě moderátor, který moderoval spíš na sociálních sítích, Petr Soukup, trenér české reprezentace. Strašně se mi líbila forma obsahu, kterou dělali – na Instagramu různé stories s vtipnými momenty. Ty jsi tam prozradila, kolik stojí tvoje kolo, a zjistila jsi, že jsi chudý soused oproti všem ostatním.
V tom videu, takže se nemusím bát nechávat tam to kolo – proto tam zůstalo jako poslední. To je pravda.
Takže za mě palec nahoru, že se závod snaží takhle skvěle komunikovat na internetu.
Mě fascinovalo, když jsem se cestou domů dívala na stories, které byly naprosto real-time, a už tam byly sestříhané krásné záběry z plavání – z lodi, z dronu, z břehu, detaily na závodníky z jednoho konce rybníka i z druhého. Neskutečné. Prakticky tím, že taky stříháme videa, nechápu, jak to udělali tak rychle. Reagovala jsem tam, že se mi moc líbil obsah, který tam sdíleli prakticky v přímém přenosu. Určitě stojí za to si zpětně proklikat videa, která Czechman nahrál na svůj profil.
43:43 Kdo vyhrál Czechman 2025?
Závod musí někdo vyhrát. V mužích vyhrál už potřetí Pavel Wohl v čase 3:47:38. My tady bojujeme o hranici 5 hodin a ono se to dá zajet za 3:47:38. Takže klobouk dolů, Pavle. Na druhém místě skončil Jakub Stádník, mladý borec, za 3:48:46, zhruba minutu a něco za Pavlem. Strašně mě bavilo sledovat jejich souboj od začátku do konce, protože celé kolo jeli spolu a na běhu víceméně běželi taky spolu. Kuba bohužel Pavla nedohnal a skončil druhý.
Bohužel pro Kubu, samozřejmě. Mohlo to být ještě velmi zajímavé finále, kdyby běželi 5–10 vteřin od sebe a došlo na finišový sprint, ale bylo to víc než minutka.
Třetí skončil nějaký závodník z Chorvatska, Silvio Tomas, doufám, že se to tak čte, vůbec netuším. V ženách vyhrála Bára Bezperat. Zajímavé je, že měla několikrát naprosto prázdnou pneumatiku, takže i přesto, že čtyřikrát nebo pětkrát za kolo jedeš naprázdno, dokázala vyhrát. Klobouk dolů. Druhá skončila Simona Křivánková a třetí Helena Kotopulu.
Neřekla jsi čas.
Pardon. Barbora za 4:23:29.
To je jen o trošku dřív než já. Takže si ji dám hned vedle tebe do své pain cave na mood board.
Jo, a pak samozřejmě Pavla. Příští rok už je to jiná hodina, další level. Simona zajela 4:29:45 a Helena 4:35:35.
Pěkné. Takže jak je to kolo rychlé – jenom se to musí rychle zajet.
46:04 Co si odnášíme z Czechmanu?
Co si odnášíme z letošního Czechmanu?
Jsem strašně ráda, že jsem tam byla. Dlouho jsem se tomuhle závodu vyhýbala. Proč, asi se ptáte – protože mi vždycky přišel strašně brzo a v tuhle dobu ještě nemám natrénováno na to, abych se účastnila závodů. Letos jsem ho vzhledem ke své přípravě zařadila do programu a jsem fakt ráda. Strašně se mi líbilo, že je takový živý českou triatlonovou scénou. Potkáváš se s kamarády z týmu, které třeba vůbec neznáš, protože jsou z druhé strany Čech, sdílíš trať se známými českými triatlonisty a můžeš si s nimi porovnat svoje výkony. To se mi hrozně líbilo. Czechman je podle mě takový náš opravdu vlajkový závod.
Já si zase odnáším spoustu intenzivních zážitků z pohledu fanouška. Zase se mi potvrdilo, že jezdit na závody, i když nezávodím, sice znamená, že musíš asi 28krát za den odpovědět na to, proč dneska nezávodíš. Ale taky to znamená, že si závod užiješ jinak, a tenhle způsob je pro mě osobně naprosto super. Taky si odnáším motivaci do příštího roku. Říkám si, že bych se příští rok mohl Czechmanu zase zúčastnit, protože to bylo moc fajn a trošku mi to chybělo. A odnáším si i nové známé – chvilku jsem pokecal s Pavlem Wohlem a bylo to strašně fajn.
Napadá nás ještě něco k Czechmanu?
Myslím, že asi ne. Byla to pěkně strávená sobota a budu se těšit na další závody.
48:13 Závěr a poděkování
Na závěr bychom chtěli vzdát hold všem závodníkům, kteří včera závodili. Byly tam naprosto krásné výkony, jak jsi říkala – v našem týmu včera padaly víceméně jenom osobní rekordy. Takže klobouk dolů před všemi. Děkujeme také organizátorům závodu za krásnou práci a znovu hlavně všem dobrovolníkům, kteří byli kdekoliv na trati v jakékoliv pozici. Bez vás by to nešlo, bez vás by se náš sport vůbec nedal dělat.
Příští rok bude 20. ročník. Bylo by fajn, kdyby se zase všichni zúčastnili. Nebo něco speciálního – celý ironman. Je to taková mekka českého triatlonu, takže kdybychom se takhle všichni sjeli – známí, třeba i nezávodící závodníci nebo ti, kteří závodí v zahraničí – bylo by to pěkné.
Napište nám, jestli jste na závodě byli a jak jste ho vnímali vy. Jak jste si ho užili na kole? Jestli jste na kole předvedli druhou fázi, nebo vám naopak druhá fáze brutálně odjela – to třeba znám já, když jedu s Kájou trénink.
Mockrát děkujeme, že jste poslouchali až sem. Znovu připomínám, že nás můžete podpořit na naší platformě Buy Me a Coffee. A chtěl bych vás vyzvat k odběru na našich sociálních sítích, primárně na YouTube, kde jsme si všimli, že víc než 60 % z vás, kteří na nás koukáte, nás neodebírá. To je strašná škoda, protože odběry nám na YouTube můžou opravdu hodně pomoct. Nebo můžete nasdílet kamarádům, že posloucháte náš podcast, a třeba se další dozví o krásách triatlonu a českých závodů, jako je Czechman.
Na závěr ještě poděkujeme partnerovi našeho podcastu, Bikepower v Moravské Třebové. Pokud potřebujete něco vyřešit s kolem nebo nové kolo, určitě se ozvěte Liborovi. Všechny naše partnery najdete v popisu tohohle podcastu.
Tak uslyšíme se – a vlastně i uvidíme, máme i kameru – zase příští týden. Děkujeme moc, mějte se krásně a zase příště. Ahoj.
Série Očima závodníka
57# Očima vítěze: Winterman 2026 - Jana Koubková a Radek Baxant22. října 2026
56# Očima závodníka: Zadarhalf Triathlon a L'Etape Czech Republic by Tour de France6. října 2026
52# Očima závodníka: Ironman 70.3 Hradec Králové 202619. srpna 2026
48# Očima závodníka: Czechman 20268. června 2026
47# Očima závodníka: Šamorín The Championship 202627. května 2026
19# Očima závodníka: Czechman 2025Tato epizoda
#2 Očima závodníka: IRONMAN 70.3 Hradec Králové 202424. listopadu 2024

Líbí se vám epizoda?
Podpořte nás přes Buy Me a Coffee a přispějte tím na minuty nahrávání našeho podcastu.
Pořiďte si náš merch
Trička, mikiny a další podcastový merch v našem novém eshopu. Každý nákup nás podpoří.

