

Shrnutí epizody
Silnička je pro začínajícího triatlonistu první velká investice, a tak jsme si na její výběr pozvali Libora Meišnera – bývalého mechanika české reprezentace, mechanika týmu ATT Investments, amatérského závodníka a majitele cyklospeciálky Bikepower v Moravské Třebové. Probíráme typy kol, materiál rámu, velikost, nákup z bazaru i komponenty, které se nejčastěji podceňují.
Začínáme u typů kol. Gravel je podle Libora univerzální startovací model pro ty, kdo chtějí jedno kolo i do terénu – se silničními plášti z něj je téměř silnička. Endurance silničky mají vzpřímenější posed a měkčí rám pro maximální pohodlí, závodní kola se pak dělí na aero modely na roviny a lehčí modely do kopců. Karbon by Libor volil vždycky, i za cenu horší sady: je lehčí, tužší, časem neměkne jako hliník a dá se kvalitně opravit.
Velikost kola je podle tabulek výrobců jen orientační, nejlepší je kolo vyzkoušet u prodejce, který chce pomoct, a ne jen prodat. Vyplatí se také rovnou domluvit výměnu komponent, jako jsou představec, řídítka, převody nebo časovkářská hrazda, protože dodatečné úpravy vycházejí dráž.
Velký prostor dostal nákup z bazaru. Libor radí ověřit si prodejce i výrobní číslo rámu v registru kradených kol, zkontrolovat ložiska a výplety, vzít s sebou měrku na řetěz a prohmatat karbonový rám. Varuje před koly od silničních závodníků i před koly, která strávila zimu na trenažéru: rám se v něm nepřirozeně kroutí a pot dokáže rozežrat řídítka i šrouby. Kája přidává zkušenost s kolem, které mělo vidlici zkrácenou na minimum, a Sam s prvním servisem za 8 000 korun.
Ve druhé půlce řešíme řídítka a integrované kokpity, elektronické řazení a hlavně kola – podle Libora druhou nejdůležitější věc po rámu. Vysvětluje, jak výška ráfku ovlivňuje aerodynamiku, hmotnost i chování v bočním větru a proč se dnes vyplatí širší ráfky. Na závěr mluvíme o trendech, jako je aerodynamika, výživa, regenerace a obří převodníky v profipelotonu, a o závodě, který Libor pořádá v Moravské Třebové.
Hlavní poznatky
- Před výběrem kola si ujasněte, jak ho budete používat, jaký terén preferujete, jak často budete závodit a jaký máte rozpočet.
- Karbonový rám s horší sadou je podle Libora lepší volba než hliník s lepší sadou – komponenty se dají postupně upgradovat, rám ne.
- Tabulky velikostí jsou jen orientační. Kolo si vyzkoušejte a nechte si rovnou vyměnit komponenty, které potřebujete, je to levnější než dodatečně.
- U bazarového kola si ověřte výrobní číslo rámu, vezměte s sebou měrku na řetěz, zkontrolujte vůli v ložiskách, prohmatejte karbon a udělejte zkušební jízdu.
- Pokud prodejce zkrátil vidlici na minimum, nastavení výšky řídítek už nezměníte bez výměny celé vidlice.
- Po rámu jsou nejdůležitější kola – kvalita ráfků, nábojů, ložisek a výpletu je důležitější než značka sady.
- Na trenažéru dávejte přes kolo ručník a po jízdě ho vyčistěte a promažte, sůl z potu ničí řídítka, šrouby i ložiska.
Host epizody
- Libor Meišner
Cyklomechanik týmu ATT Investments a české reprezentace, majitel Bikepower
Kapitoly
- 00:00 Úvod a host Libor Meišner
- 01:16 Jak začít s výběrem kola a pro koho je gravel?
- 07:37 Co znamená endurance geometrie?
- 10:18 Karbon, nebo hliník?
- 13:55 Aero kolo, nebo lehké kolo do kopců?
- 16:32 Jak vybrat správnou velikost kola?
- 22:18 Jak poznat, že bazarové kolo není kradené?
- 24:51 Co na bazarovém kole zkontrolovat?
- 30:01 Nové kolo s horší sadou, nebo bazar s lepší?
- 34:55 Jak trenažér a pot ničí kolo?
- 38:34 Prověření prodejce na Stravě a zkušební jízda
- 43:42 Řídítka, představec a integrovaný kokpit
- 48:06 Co je po rámu nejdůležitější a vyplatí se elektrika?
- 50:13 Na co se dívat u kol a ráfků?
- 52:45 Vysoký, nebo široký ráfek?
- 56:37 Trendy: aerodynamika, výživa a regenerace
- 01:01:15 Proč profíci jezdí obří převodníky?
- 01:04:00 Závod v Moravské Třebové a kde najít Libora
Epizoda na YouTube
Otázky z epizody
- Jakou silničku si vybrat jako první kolo?
- Podle Libora Meišnera záleží hlavně na tom, jak chcete kolo používat, jestli budete závodit, jezdit na výlety, nebo do kopců, a jaký máte rozpočet. Kdo chce jedno univerzální kolo i na šotolinu, může začít na gravelu, který se silničními plášti funguje téměř jako silnička. Pro pohodlnou jízdu jsou tu endurance silničky a pro závody aero nebo lehká kola do kopců.
- Jaký je rozdíl mezi endurance a aero silničkou?
- Endurance kolo má vyšší hlavovou trubku, takže na něm sedíte vzpřímeněji, a rám bývá méně tuhý, aby lépe tlumil vibrace. Je stavěné na komfortní jízdu. Aero kolo je naopak určené na maximální rychlost na rovinách, bývá ale těžší. Někteří výrobci mají vedle aero modelu ještě lehčí kolo do kopců, jiní jedno univerzální.
- Karbonový, nebo hliníkový rám?
- Libor by volil karbon vždycky, i za cenu horší sady komponent. Karbonový rám je lehčí, tužší, lépe pohlcuje vibrace a nemění tolik své vlastnosti v čase – hliníkový podle něj po čtyřech pěti letech začne měknout. Karbon se navíc dá po pádu kvalitně opravit, kdežto poškozený hliníkový rám se většinou opravit nevyplatí.
- Jak zjistit správnou velikost silničního kola?
- Výrobci mají na webu tabulky s doporučenou velikostí rámu podle výšky postavy, jsou ale jen orientační. Hlavně pokud jste na pomezí dvou velikostí, je nejlepší kolo vyzkoušet u zkušeného prodejce a dát i na vlastní pocit z jízdy. Dobrá prodejna umí kolo přizpůsobit, například šířkou řídítek nebo délkou představce.
- Na co si dát pozor při koupi kola z bazaru?
- Prověřte si prodejce a nechte si poslat výrobní číslo rámu, které si ověříte v registru kradených kol. Na místě roztočte kola, zkontrolujte vůli v ložiskách a středovém složení, změřte opotřebení řetězu měrkou a prohmatejte rám – měkké místo na karbonu prozrazuje prasklinu pod lakem. Nezapomeňte na zkušební jízdu a vyzkoušejte řazení přes všechny převody. Začátečník si může vzít s sebou zkušenějšího kamaráda nebo mechanika.
- Vadí jízda na trenažéru karbonovému rámu?
- Podle Libora ano. Na silnici se kolo pod jezdcem přirozeně naklání, kdežto v trenažéru je pevně uchycené a jezdec ho kroutí, což může narušit karbonová vlákna – a často to není vidět. Někteří výrobci proto neuznávají záruku na poškození z trenažéru. Druhým problémem je pot: sůl dokáže rozežrat hliníková řídítka, šrouby i hlavové složení, proto je dobré dávat přes kolo ručník a po jízdě ho vyčistit a promazat.
- Vyplatí se elektronické řazení?
- Libor si myslí, že v dnešní době ano. U moderních kol s kabely vedenými uvnitř je výměna lanek a bowdenů u mechanické sady velmi pracná, takže peníze ušetřené při nákupu postupně utratíte za servis. Rozdíl mezi srovnatelnými mechanickými sadami, třeba Shimano 105 a Dura-Ace, by ale podle něj při jízdě skoro nepoznal.
- Jaký vliv má výška a šířka ráfku?
- Vyšší ráfek má většinou lepší aerodynamiku, ale je těžší, a hmotnost na obvodu kola je při akceleraci a v kopcích znát mnohem víc než hmotnost rámu. Vysoký ráfek vepředu navíc v bočním větru kolem hází, hlavně u lehčích jezdců. Širší ráfky jsou dnes výhodnější, protože na nich dobře sedí pláště 28–32 mm a kolo je rychlejší i pohodlnější.
Přepis epizody
Zobrazit přepisSkrýt přepis
Upravený automatický přepis. Text jsme zkrátili o vatová slova a opravili chyby rozpoznávání řeči, význam zůstal zachován.
00:00 Úvod a host Libor Meišner
Ahoj, já jsem Karolína. A já jsem Samuel. Vítáme vás u další epizody triatlonového podcastu Druhá fáze. Dnešní epizoda je opět speciální, jsme zase ve studiu a máme tady nového hosta, Libora Meišnera. Ahoj.
Ahoj, děkuju vám za pozvání.
My moc děkujeme, že jsi pozvání přijal. Pozvali jsme si tě, protože bychom dneska moc rádi probrali téma, jak si vybrat první silničku. Máš bohaté cyklistické zkušenosti – jsi bývalý mechanik českého národního týmu, teď občas jezdíš jako mechanik s cyklistickým týmem ATT Investments, jsi také amatérský závodník, pořádáš různé závody a všechny tyhle zkušenosti zúročuješ ve své prodejně Bikepower. Takže si myslíme, že jsi na tohle téma ten nejpovolanější.
Myslím si, že je to hodně důležité téma pro začínající triatlonisty. Silnička je taková ta první velká investice, kterou hobík musí udělat. Je to velké rozhodnutí a my si s Kájou myslíme, že si to zaslouží vlastní díl.
01:16 Jak začít s výběrem kola a pro koho je gravel?
Takže, Libore, velká otázka: jak si vybrat svoji první silničku?
Na tuhle otázku samozřejmě není jednoduchá a jednoznačná odpověď. Když za mnou přijde začínající sportovec, ať už triatlonista, nebo cyklista, snažím se nejdřív vyslechnout jeho potřeby. Jak chce kolo užívat, jestli preferuje rovinaté závody, nebo chce jezdit jenom na výlety, jak často bude závodit. Nebo jestli bude jezdit hodně kopce a hledá kolo, které bude co nejlehčí. Další věc, která hraje hodně důležitou roli, je samozřejmě rozpočet. Na základě takového rozhovoru se mu pokusím dát nějaké možnosti a společně zvážíme pro a proti, které jednotlivé typy kol mají.
Když si ty typy rozebereme – máme tady klasickou silničku, gravel, můžeme zmínit i různé typy geometrií. Jaké jsou ty základní typy, které se teď prodávají?
Začal bych od toho spodního konce, u gravelu. Gravelové kolo vychází z kola silničního nebo cyklokrosového. Hlavní rozdíl je v tom, že má větší průchodnost ve vidlicích, a geometrie bývá většinou spíš endurance, víc do pohodlí. Kolo má být dobře ovladatelné v terénu, posed není tak agresivní. I když dnes se gravelový segment hodně proměňuje. Už několikátý rok se jezdí i mistrovství světa na gravelu, takže jsou k vidění modely, které vypadají spíš jako silniční aero rakety. Do gravelu už začíná promlouvat aerodynamika i agresivní geometrie pro lidi na závody.
Ale když se bavíme o začínajícím cyklistovi nebo sportovci, gravel bych doporučil tehdy, pokud má třeba jenom jedno kolo a chce něco univerzálního, aby s tím mohl občas projet i do lesa nebo na šotolinu. Je to takový startovací model do světa silniční cyklistiky. Lidi jsou zvyklí na rovná řídítka na klasickém MTB a na gravelu si vyzkouší řazení, brzdy, jiný úchop a tyhle věci. Výhoda je v tom, že když na gravel dáme silniční kola nebo jenom silniční pláště, máme z toho téměř silniční kolo. Nebude mít tak sportovní posed a nebude tak aerodynamické, ale už se na tom dá jet i nějaký hobby závod nebo začít trénovat.
Já se tě zeptám – říkal jsi, že gravely mají větší průchodnost vidlice. Co to znamená? Protože gravel většinou vidíme s pevnou vidlicí, bez odpružení.
Dnes už vidíme i gravely s nějakým odpružením, myslím, že ho dělá Cannondale a asi i další výrobci, ale je ho jako minimálně. Průchodností jsem myslel, jakou maximální šířku pláště do vidlice dáte. Dneska jsou vidět kola, která mají jako standard průchodnost až 50 milimetrů. Minimum, které má drtivá většina gravelů, je čtyřicítka, do většiny rámů jde i pětačtyřicítka a strop bývají padesátky. To už jsou ale téměř pláště z MTB a mně to pak nedává moc smysl. Když tam chce někdo takové gumy, asi bych radši jezdil na horském kole.
Můžu ale zmínit jeden případ, kdy je to výhodné, a lidi si kvůli němu dokonce předělávají MTB na gravelová řídítka a gravelovou sadu. To jsou ultravytrvalostní závody, kde se jede třeba čtyřiadvacet hodin nebo několik dní. Na silničních řídítkách totiž můžete velice dobře měnit pozice rukou – držím je za páky, za spodky, nebo uprostřed, takže mám tři čtyři různé úchopy, které můžu kombinovat. To je obrovská výhoda oproti bajku, kde má člověk úchopy maximálně dva a ruce si může nanejvýš na chvilku dát víc doprostřed. Lidi pak po jednom dvou dnech nebo po hodinách začnou bolet ruce a záda, protože nemůžou posed tolik střídat. V tomhle mají gravelová, respektive silniční řídítka velkou výhodu.
07:37 Co znamená endurance geometrie?
Zmínil jsi, že některé gravely už jsou hodně endurance. To mě přivádí na rámy a geometrii. Co je endurance a jaké další typy rámů najdeme?
Tady bych přeskočil k té kategorii endurance silničních kol. To jsou kola primárně stavěná s geometrií pro začínající jezdce nebo vyloženě pro hobby cyklisty, kteří si to chtějí užít a preferují maximální pohodlí. Často se tomu přizpůsobuje i materiál rámu – rám není až tak tuhý a je dělaný s ohledem na to, aby dobře tlumil vibrace a byl pohodlný. Má vyšší hlavovou trubku, aby byla řídítka výš a člověk seděl víc vzpřímeně.
Takže oproti tomu, co vidíme u mě a mojí aero pozice, endurance znamená komfort. Sedím víc vzpřímeně a kolo je stavěné spíš na pohodlnou jízdu než na to rvát tam watty v aeru.
Přesně tak. Do jisté míry se to dá dohnat komponenty, třeba řídítky nebo představcem s větším sklonem dolů. Dá se s tím pracovat, ale jenom do jisté míry, vlastnosti rámu, třeba jeho tuhost, nezměníme. Proto je potřeba se při první koupi zamyslet, kam to chci směřovat. Jestli mi to kolo bude stačit třeba na první rok dva a pak uvidím, jestli mě cyklistika nebo triatlon bude víc bavit a pořídím si kolo víc do závodů. Nebo jestli zjistím, že mě baví jezdit jen pro radost, jednou dvakrát za sezónu si střihnu nějaký závod a to kolo mi dostačuje. Na klasická kulatá řídítka jde totiž bez problémů namontovat i časovkářská hrazda.
10:18 Karbon, nebo hliník?
Za mě je to fajn jako vstupní model do cyklistiky, zvlášť proto, že takové typy kol bývají samozřejmě cenově dostupnější než závodnější modely.
Zmínil jsi, že je důležité sledovat, jak je rám pohodlný, jak tlumí nerovnosti. A to je převážně závislé na materiálu, předpokládám. Když je to karbon, tak tlumí víc?
Přesně tak, karbonový rám má v tomhle oproti hliníkovému obrovskou výhodu, líp pohlcuje vibrace a nerovnosti. Samozřejmě když je to doplněné třeba ještě o karbonovou sedlovku. Dneska je minimum šířky plášťů osmadvacet milimetrů, ale do většiny moderních kol jdou dát i 32 milimetrů široké pláště. Takže i na hliníkovém rámu se dá komfort do jisté míry dohnat karbonovou sedlovkou a širšími plášti na širších ráfcích, kde je víc vzduchu. Ale karbon bude v tomhle vždycky lepší.
Já jsem při nákupu své první silničky hodně řešil, jestli karbon, nebo hliník. Myslíš, že je to něco, v čem je dobré udělat kompromis, nebo vždycky brát karbon, pokud je ta možnost?
Já bych určitě vždycky vzal radši karbon, i za cenu toho, že budu šetřit na komponentech a bude tam horší řazení nebo nižší sada. Ale budu mít karbonový rám, protože komponenty můžu vždycky upgradovat. To je jedna velká výhoda. Druhá výhoda je, že karbonový rám je lehčí, je tužší a hlavně tolik nemění svoje vlastnosti v čase. Hliníkový rám po čtyřech pěti letech začne měknout, už není tak tuhý a nemá vlastnosti, jaké měl, když byl nový.
Další velkou výhodou karbonového rámu je, že se dá snadno opravit. Pokud na kole spadneš nebo se rám při nějaké havárce poškodí, hliníkový rám většinou můžeš vzít a zahodit. Dá se samozřejmě svařit, ale hliník bývá tepelně upravovaný a po svaření většinou praskne hned vedle sváru. Jsou lidi, kteří ho umí znovu upravit, ale stojí to hodně peněz – rám se po zavaření musí nechat třeba dva měsíce odležet, takže jsou to komplikované procesy a většinou se to nevyplatí. Kdežto oprav karbonu se dnes v České republice i na trhu obecně zabývá spousta firem. Mají to zmáklé a dokážou rám opravit do stavu, kdy je k nerozeznání od nepoškozeného.
13:55 Aero kolo, nebo lehké kolo do kopců?
Takže když chceme závodit, rozhodně půjdeme do karbonu a spíš než na endurance se budeme dívat na aero kolo. Dělí se ta geometrie potom ještě dál?
Ještě se to dělí na kola vyššího segmentu. Někteří výrobci to už tolik nedělí a mají jedno univerzální kolo. Jiní se pořád drží toho, že mají jedno kolo uzpůsobené na maximální aerodynamiku – není sice tak lehké, ale na rovině je absolutní špička – a druhé, které je lehčí a dělané víc do kopců. Pak už záleží na každém, co preferuje. Většinou to poznám, už když se na člověka podívám. Kdo je takový střízlík, menší a lehký, chce většinou spíš kolo na váhu. Baví ho kopce, protože mu jdou líp vzhledem k jeho tělesným proporcím. A když je to chlap na 80, 90 kilo, pořízek, který má sílu, toho baví roviny, tam to drtí a hledá spíš aero kolo.
Obecně bych řekl, že aerodynamická kola jsou prodávanější. Design je atraktivnější a modernější. Ale někdo je víc konzervativní, líbí se mu klasické tvary a zaměření na nízkou hmotnost.
Jasně, a když přijde někdo jako já, tak pozor, přineseme ten nejvíc aero model. Ale jinak mě zaujalo, jak jsi říkal, že i do gravelů už dávají aero prvky. Jen pro zajímavost – Filip má doma fakt aero gravel. Když ho dáš vedle mého kola, vypadá velmi podobně. Má placatou sedlovku, placatou vidlici, placatá řídítka, je to naprosto závodní model, ale je to gravel. Dokáže na něm držet rychlost do jisté míry, pak mu tam nestačí převody, ke kterým se taky dostaneme.
16:32 Jak vybrat správnou velikost kola?
Dobře, takže jsme si vybrali geometrii a musíme se podívat na velikost. Jak můžeme odhadnout velikost kola, když je to naše první silnička a vůbec nevíme, odkud začít?
Obecně bych začal tím, že se podívám na stránky výrobce. Většina výrobců tam má tabulku, kde je popsáno, jaký rám by měl být na jakou výšku postavy. Je to samozřejmě hodně orientační. Pokud jste na pomezí dvou velikostí nebo blízko, vždycky je nejlepší kolo zkusit a jít někam, kde s tím mají zkušenosti a dokážou vám poradit. Občas vídám u některých prodejců, že se snaží na zákazníka napasovat něco, hlavně aby to prodali. Pro zákazníka je asi těžké odhadnout, kdo mu skutečně chce pomoct vybrat kolo, které mu bude vyhovovat. Takže bych šel k prověřenému prodejci, třeba na doporučení, který dokáže poradit, vybrat a hlavně vám kolo poskytne, abyste si ho mohli sami vyzkoušet.
V tomhle bych dal i na vlastní pocity. Když si na kolo sednu, zkusím, jak mi sedí, jak se mi na něm jede, jak se mi na něm zatáčí a jaký z toho mám pocit. Někdo vám může něco tvrdit, ale jezdit na tom potom nebude on, budete to vy. Takže bych svůj dojem z kola nezatracoval. Samozřejmě většina lidí na prodejnách je na to připravená, mají zkušenosti a perfektně poznají, jakou velikost kola člověk bude potřebovat.
Druhá věc je, že v prodejnách, kde se zákazníkům víc věnují nebo na to mají prostor, dokážou hledat, co na kole změnit nebo přizpůsobit – šířku řídítek, délku představce nebo typ řídítek. Vy budete určitě řešit, abyste na kolo mohli případně dostat časovkářskou hrazdu. Tam je dobré se zeptat: Můžeme na tom rovnou vyměnit nějaké komponenty, abych s tím kolem nemusel hned po koupi jít jinam a platit za předělávky? I tohle bych při výběru zohlednil – jestli vám dokážou na míru zvolit převody nebo kolo doplnit o hrazdu, wattmetr a další doplňky, které využijete.
To jde asi ruku v ruce s myšlenkou, že je to velká investice a je dobré ji nepodcenit, abychom pak zbytečně nedopláceli za to, že potřebujeme změnit nějakou komponentu.
Ono se to nezdá, ale samotné komponenty jsou dražší, než by člověk čekal. Na svém bývalém kole jsem chtěla nechat znovu vyplést kolo kolem nového náboje, a takové věci jsou fakt drahé. To už se pomalu vyplatí koupit rovnou celá nová kola.
Většinou je dobré se na tyhle věci zaměřit už při koupi kola. A pokud vám to finanční situace dovoluje, ideální je dát tam komponenty rovnou na nové kolo, protože to většinou vyjde levněji. Když pak musíte kupovat něco jiného, to, co už na kole je, se blbě prodává. Takže za mě se víc vyplatí počkat, došetřit a vybrat si kolo rovnou v ideálním stavu. Samozřejmě to není vždycky možné. Řada lidí si kolo koupí a postupně ho upgraduje, což je taky cesta. Výhodou je, že peníze nemusíte dát naráz, a někoho i baví, že si tento měsíc koupí wattmetr a pak třeba lepší řídítka. To už záleží na každém.
Další cesta je začít na levnějším nebo bazarovém kole, pak ho prodat a pořídit si další, což byl i náš případ. Nemyslím si, že je to špatná cesta. Já jsem třeba první rok docela dost padala, moje levé koleno by mohlo vyprávět, a nechtěla bych padat na svém novém, vymazleném drahém kole, škrábnout si rám a být z toho zbytečně smutná. Takže nevidím jako špatný přístup začít buď levnějším, komfortnějším endurance rámem a novým kolem, nebo najít něco na bazaru.
22:18 Jak poznat, že bazarové kolo není kradené?
Co si myslíš o bazarových kolech? Jak bys k jejich nákupu přistoupil?
Když si koupím bazarové kolo, na kterém budou nějaké šrámy a odřeninky, tak když potom spadnu nebo mi kolo spadne, nebude mě to tolik bolet. Na novém naleštěném kole bolí nejvíc ten první škrábanec, po čase to člověk přestane řešit. Takže za mě to cesta je, ale jsou s tím spojená určitá rizika a úskalí.
Na co si může člověk dát pozor, když kupuje kolo z bazaru? Co si zkontrolovat?
První, co mě napadá, je prověřit si, od koho to kolo kupuju. Pokud je to nějaký pochybný týpek, který vám řekne, že kolo zdědil po zesnulém dědečkovi, měl bych se mít na pozoru.
Jo, ten nejnovější Canyon nebo Trek.
Přesně tak. Když vidím, že ten člověk vůbec není cyklista, nic o tom neví, jen se snaží něco prodat a nemá k tomu žádné doklady, tomu bych se vyhnul obloukem. Je totiž velká šance, že vás pak na tom kole zastaví policajti nebo vás s ním někdo uvidí, zjistí se, že je kradené, a to asi nikdo nechce. Vím, že existuje registr kradených kol. Každý rám má na sobě výrobní číslo. Takže když volám na inzerát, řeknu majiteli: Pošlete mi výrobní číslo, ověřím si to. Když kolo v registru není, je šance, že kradené nebude. Samozřejmě někdo krádež nemusí nahlásit nebo tam nemusí být všechna kradená kola, ale tím bych začal, abych měl jistotu.
24:51 Co na bazarovém kole zkontrolovat?
A když máme jistotu, že kolo není kradené a je, řekněme, legit – na co se při předávce podívat a co si vyzkoušet, abych se nenapálil?
Pokud máme jistotu, že kolo není kradené, prodejce k němu má kupní smlouvu nebo nějaké doklady a vypadá relativně v pohodě, zaměřil bych se na důkladnou kontrolu všech komponent, v rámci možností. Zkontroluju výplety, roztočím přední i zadní kolo a podívám se, jestli nějak nehází. Zkusím, jestli není vůle v ložiskách – chytnu kolo, zkusím s ním zahýbat a sleduju, jestli tam necítím vůli. To stejné se dá udělat se středovým složením, vezmu za kliku a zahýbám s ní.
Na takovou koupi se určitě vyplatí vypravit s měrkou na řetěz. Buď měrku vložím a vidím, že je řetěz absolutně v pohodě, nebo tam měrka totálně propadne. Kolo přitom může normálně fungovat, kazeta nebude střílet, bude to řadit. Pokud ale takové kolo koupíte, musíte počítat s tím, že nebude stačit vyměnit jenom řetěz, protože kazeta a převodníky už jsou zajeté na vytahaný řetěz. Když tam dáte nový, přestane to řadit, začne to střílet a skončí to tím, že budete měnit kazetu, a když budete mít velkou smůlu, tak i převodník. Zvlášť u bazarových kol osazených nejvyššími sadami, jako je SRAM Red nebo Dura-Ace, jsou tyhle komponenty extrémně drahé a za servis můžete dát klidně několik tisícovek.
Potom bych důkladně zkontroloval rám, jestli na něm není vidět nějaké poškození laku, a klidně bych ho trošku prohmatal. Pokud je karbon někde poškozený, většinou změkne a je to cítit. Zatlačíte na něj, pak o kus vedle, a cítíte, že se v jednom místě prohýbá. Často to poškození není vidět. Ale když na jednom místě cítíte, že je měkké, a o kus dál se to nehne a je to tvrdé, je jasné, že je pod lakem nějaká prasklina, vlákna jsou zpřetrhaná a rám je poškozený.
A když opravují karbonový rám, musí ho znovu přelakovat. Přelakují celý rám? Jako u auta – znáte ty měrky na lak? Poznáš jimi, jestli je auto bourané. Změříš lak na předku, na zadku, na dveřích, a když je jedna z částí bouraná, ukáže to jinou hodnotu. Nešlo by něco podobného použít na kolo?
Těžko říct, záleží, kdo to opravuje. Celý rám samozřejmě nelakuje, to by musel být poškozený fakt hodně. Většinou se lakuje jen poškozená část s nějakým přesahem a pak se to rozleští, aby to nebylo poznat. Nejsem lakýrník a nemám s tím takovou zkušenost, ale teoreticky by to poznat mohlo být, protože tloušťka laku bude asi trošku jiná než u originálního. Nejsem si tím ale stoprocentně jistý, to bychom se museli zeptat nějakého odborníka.
Co se týče oprav, když je to udělané fakt dobře, na profesionální úrovni, nejsme schopni to téměř poznat. Rám může být klidně zlomený vejpůl, ale pokud ho někdo spraví a pěkně nalakuje, ani já bych to asi nepoznal. A pak vám hrozí, že rám může mít pohnutou geometrii. Odborník má sice stolici, do které rám upne, aby ho dostal do původního tvaru, ale geometrie už může být nějak rozhozená. Záleží, jak moc byl rám poškozený, ale už to nikdy není to, co to bylo.
30:01 Nové kolo s horší sadou, nebo bazar s lepší?
Libore, já jsem při výběru svého prvního kola strašně přemýšlela nad tím, že mám omezený budget a můžu mít buď nové kolo s horšími komponenty, nebo bazarové kolo s lepšími komponenty, které bude víc odpovídat mé představě. Když jsem si poskládala, co bych chtěla, na bazarovém kole mi sedělo všechno, až na to, že mělo o jedno číslo větší rám. Šla jsem cestou bazarového kola. Co si o tom myslíš? Když to u začínajícího cyklisty dáš na váhy – lepší komponenty z bazaru, nebo nové kolo?
Za mě strašně záleží, o jaké komponenty se jedná. Kdybych si měl vybrat mezi dvěma totožnými koly se stejným rámem, kde na bazarovém bude nejvyšší sada a na novém nějaká základnější, ať už Shimano 105, nebo SRAM Rival, určitě bych sáhl radši po novém kole. Pokud budu mít stejný špičkový rám a třeba i stejné výplety, tak jestli mám řazení 105, nebo Dura-Ace, na rychlosti moc nepoznám. Kdyby mi zavázali oči a já měl jednou sadu Dura-Ace a jednou nejnovější dvanáctirychlostní 105, v řazení ani v jízdě bych ten rozdíl asi nepoznal.
Kdyby to byla elektrika proti mechanice, to bys poznal.
Elektriku proti mechanice bych poznal, ale já mluvím o srovnatelné sadě. Jsem zastáncem nového kola z důvodů, které jsem vyjmenoval – bazarové kolo mohlo být jakkoliv poškozené. A strašně záleží, od koho kolo kupuju. Spousta lidí si myslí, že je super koupit kolo od závodníka. Já si to, jak se v tom pohybuju, úplně nemyslím. Závodníci jezdí na krev, vůbec se nedívají doleva doprava, jestli kolo trpí. Jedou v balíku a chtějí vyhrát. Pro většinu kluků je kolo až na posledním místě. Samozřejmě se starají, aby ho dali mechanikovi a aby fungovalo, ale jestli trpí, to moc neřeší.
To samé platí pro hobby závodníky, kteří jezdí hodně a dávají do toho všechno. Je jasné, že takové kolo neměli doma v obýváku na poličce a každou neděli ho jen neleštili, ale jezdilo denně a má najeté mnohdy desítky tisíc kilometrů. Komponenty pak budou na hranici životnosti nebo za ní, a když takové kolo koupíme, můžeme do něj nasypat nemalé peníze, abychom ho uvedli do použitelného stavu. Chvilku ještě bude fungovat, ale pak ty investice přijdou. Samozřejmě když člověk narazí na kolo po výletním nedělním jezdci, který ho opečovává a vyjede jednou za čtrnáct dní, když je pěkné počasí, je to super koupě. Je to ale o tom, na co člověk narazí, a do jisté míry v tom hraje velkou roli štěstí.
Nebo třeba po triatlonistovi, který jednu sezónu trénoval, aby si splnil sen a dokončil ironmana, a teď prodává veškeré vybavení.
To je pravda. Triatlonová a časovkářská kola bývají v mnohem lepším stavu, nemají tolik najeto. Tam bych se nebál vzít kolo i od závodníka, protože se na nich nejezdí v balíku. Jezdí se na nich časovka, občas nějaký trénink, ale většinu roku jsou schovaná a vytáhnou se jen na specifické závody, kterých není moc.
34:55 Jak trenažér a pot ničí kolo?
Mě ještě napadá, že ta kola sice bývají schovaná, ale časovky často jezdí na trenažérech ve Zwiftu nebo Rouvy. Není dobré dávat pozor i na to, jestli kolo nemá najeto hodně kilometrů na trenažéru? Nemůže mu to taky ublížit?
Trenažér kolu rozhodně moc dobře nedělá, co si budeme povídat. Výrobci trenažérů tomu sice jdou trošku naproti a dělají různé silentbloky nebo balanční podložky, aby se nasimuloval přirozený pohyb kola, ale kolo tím samozřejmě trpí. Vím, že někteří výrobci kol neuznávají záruky na poškození z trenažéru.
Takže mu vadí, že je pevně uchycené a nehýbe se? Logicky bych řekla, že kolu musí vadit víc, když jezdíte po českých silnicích a projedete každou dírou, než když je doma v obýváku v teple a suchu.
Tady nemáš úplně pravdu. Samozřejmě když trefím díru, taky to kolu nedělá dobře. Ale vadí mu hlavně to, že je to nepřirozené. Když jedu na silnici, kolo se pode mnou přirozeně naklání a pracuje. V trenažéru se kolo nehne a já ho kroutím. Vytvářím pohyb, který pro kolo není fajn, a může dojít k popraskání karbonových vláken nebo k narušení struktury. Mnohdy to ani nemusí být vidět. Rám pak ztratí svoje vlastnosti, změkne a víc se kroutí. U bazarových kol se to velice těžko zjišťuje, pokud se majitel nepřizná, což se asi úplně nestane. Asi vám neřekne: Ano, celou zimu jsem na tom kole najezdil 20 hodin týdně na trenažéru.
Druhá věc, kterou vidím v servisu, když se starám o kola zákazníků: na trenažéru se extrémně potí a sůl dokáže udělat divy. Viděl jsem hliníková řídítka, která byla úplně rozežraná od soli. Šrouby, hlavové složení, představec – nejde to ani povolit. Šroubky na pákách jsou tak zalezlé, že nejdou povolit. Kolikrát po sundání omotávky nebo víčka hlavového složení je to tam totálně zarostlé a ložiska nejdou z hlavového složení ani vytáhnout. Je to v hrozném stavu. Takže když na trenažéru jezdíte, je dobré dávat přes kolo ručník nebo ho ošetřit a vždycky ho potom vyčistit, vysušit a promazat. Sůl z potu dělá na kole fakt nepěkné věci.
38:34 Prověření prodejce na Stravě a zkušební jízda
Mě napadá – nevím přesně, jak ty aplikace fungují, ale jestli se v nich nedají vyhledat uživatelé podle jména. Je to vlastně sociální síť, takže by se dalo trošku detektivně podívat, jestli prodejce nejezdí ve Zwiftu nebo Rouvy. Nebo na Stravě – tam máš, v jakých botách běháš a na jakém kole jezdíš. Trošku to prošmejdit.
Myslím si, že může být fajn podívat se na toho člověka na Stravu, pokud ji má veřejnou, což dnes většina lidí má. Má tam fotky a mnohdy tam lidi mají svoje kolo označené, takže je vidět, kolik má najeto, což může být při koupi obrovská výhoda. Já jsem kolikrát, když jsem někomu prodával kolo, sám řekl: Podívej, kolo mám takhle dlouho a tady na Stravě si můžeš mrknout, kolik jsem na něm najel. Samozřejmě mi to věřit může i nemusí, ale dá se to podle toho trošku poznat. Je to další způsob, jak si prodejce prověřit, takže sociální sítě a Strava nám v tomhle můžou pomoct.
Musím přidat osobní zkušenost, protože já jsem pár věcí podcenil. Když jsem si kupoval silničku, při předávce jsem si třeba vůbec nezkontroloval, jestli kolo řadí přes všechny převody. Ani jsem si na to kolo nesedl a pak jsem toho litoval. Hned první servis mě vyšel na 8 000, protože se skoro všechno muselo měnit. Takže určitě nepodceňovat.
K tomu jsme se ještě nedostali, ale to jsem chtěl určitě taky zmínit. Zásadní je udělat si na kole zkušební jízdu, zkusit, jak brzdí, jak řadí, jestli tam nic neluská a nekřupe. A hlavně stejně jako u nového kola, aby nám seděla velikost. Případně si říct: Nesedí mi to z toho a toho důvodu, jde to vyřešit kratším nebo delším představcem nebo výměnou nějaké komponenty – ale abychom s tím počítali dopředu. Ideálně, pokud je to fakt začátečník, ať si s sebou vezme zkušenějšího kamaráda nebo mechanika.
Já mám k tomu svému kolu, na kterém teď jezdím, historku, kterou jsem tady ještě nezmiňovala. Koupila jsem ho na Decathlon Second Life. Přišlo normálně v krabici, na pohled úplně nové kolo, vypadalo, jako by ani nikdy nebylo na silnici. Začala jsem ho skládat dohromady, poskládám ho a koukám, že mi tam něco nesedí. Pak přišel Filip a říkal mi: Vždyť máš uříznutou vidlici. Někdo to kolo asi koupil a zkrátil si krk vidlice na nejnižší možnou délku. A to se nedá vyřešit jinak než výměnou celé vidlice. A vyměnit vidlici není sranda – jednak samotný proces, protože se musí všechno propojit s integrovanými řídítky, a jednak musíš sehnat vidlici. Když jdeš koupit bazarové kolo a vidíš ho fyzicky před sebou, tak dobrý, ale u webů jako Buycycle, kde kolo nevidíš, než ti dojde, bych se asi trošku bála.
To jsem moc rád, že jsi to zmínila, to mě v tu chvíli ani nenapadlo. Je to dost zásadní věc. Pokud je vidlice takhle seříznutá, nic s tím neudělám. Může se stát, že mi nebude vyhovovat drop, tedy rozdíl mezi výškou sedla a řídítek, bude moc velký a já na tom kole nevydržím. A neudělám s tím nic kromě toho, že někde seženu novou vidlici a namontuju ji. U bazarového kola, které je už nějak staré, to může být klidně nesehnatelné, a když sehnatelné, může vidlice u fakt drahého kola stát klidně 10 000 i víc.
Ta vidlice na můj Van Rysel byla myslím za 8 000. Měla jsem to v reklamaci, takže jsem za ni neplatila, ale podařilo se ji vyměnit. Šla z Francie, kde je výrobna těch kol, dva měsíce, než přišla. Poslali ji přímo z výroby jako náhradní díl. Vyměnila jsem si ji a seřízla jsem si ji po bikefittingu přímo na svoji výšku. Přesně jak říkáš – koupíš si kolo, pak jedeš na bikefit, fitter ti řekne, že tohle potřebuješ dát výš, a ono není kam.
43:42 Řídítka, představec a integrovaný kokpit
Tím jsme se trošku dostali ke komponentám, začali jsme pěkně zepředu – vidlicí. Hlavové složení, představec, řídítka – kde vlastně začít? Když si kupuješ kolo, ať už nové, nebo staré, musíš se podívat, co na něm máš, a případně si vybrat, co bys tam chtěl mít. Jaké máme možnosti u jednotlivých komponent?
Strašně záleží, jak chcete kolo používat. Jestli na něj chci montovat hrazdu na triatlon nebo časovku, nebo to pro mě nemá význam. To je první věc. Levnější kola mají v zásadě klasická kulatá řídítka, na která jde lehce namontovat i levná hrazda, ale bývají většinou hliníková a nejsou moc aerodynamická. Dneska se všechno řeší aero – řídítka bývají placatá a různě tvarovaná, aby měla co nejlepší aerodynamiku. Jenže aerodynamické kombo bývá většinou v celku a není tam možnost přizpůsobení. Řídítka nesklopíte víc dolů ani nezvednete, nedá se s nimi hnout, můžete seřizovat jenom výšku.
Takže máme klasická kulatá řídítka, nebo existují taková, jaká mám já – jsou kulatá jenom uprostřed a jsou uchycená pomocí představce. S představcem můžeme manipulovat, může být kratší nebo delší, jak potřebujeme. Oproti tomu jsou integrovaná řídítka v jednom kuse. Jsou placatá, nemůžeme na ně nic dát a nemůžeme s nimi vlastně nic dělat – neprodloužíme ani nezkrátíme představec, nesklopíme je. Takže integrovaná řídítka bych vybírala, až když přesně vím, co chci.
Ono není úplně pravda, že na ně nemůžeme nic dát, záleží na výrobci. Já se zabývám prodejem kol ISAAC a k nim máme i nástavce na aero kokpit, takže se to tam dát dá. Všichni výrobci to ale nemají, takže je dobré si to ověřit – zavolat prodejci, distributorovi nebo někomu, kdo ta kola řeší, a zjistit možnosti.
To je skvělé, protože to má fakt málo výrobců. Co já vím, Trek a Canyon, a i to chci určitě vidět. To nám musíš ukázat, co ten ISAAC má.
Rád. Takže tady se to dá řešit, nebo jde samozřejmě použít nějaký systém. Ty jsi zmiňovala Dedu, vím, že na kole máš myslím Deda Vinci s představcem. A já jsem si teď dal řídítka Deda Superzero s představcem Deda Superbox, kde je ta možnost taky. Dal jsem si je hlavně proto, že na triatlon moc nejezdím – párkrát v životě jsem nějaký absolvoval –, ale sem tam jedu časovku. Když jedu dvě časovky za rok, nevyplatí se mi kupovat časovkářský speciál, ale namontuju si tam ty nástavce, seženu si třeba časovkářský disk a sice to není tak rychlé jako časovkářský speciál, ale už se tomu hodně blíží. Taková kombinace mi přijde fajn.
48:06 Co je po rámu nejdůležitější a vyplatí se elektrika?
Řídítka máme. Druhá nejdůležitější věc, na kterou se koukám, nebo možná spíš první, je asi pohon kola. Na co by ses díval ty?
Já bych samozřejmě nejdřív řešil rám, aby mi vyhovoval geometrií i kvalitou. A druhá nejdůležitější věc jsou za mě výplety, tedy kola. Sada je za mě marginální. Určitě je fajn mít v dnešní době elektriku, z hlediska servisu i proto, že je to fakt pohodlné a lepší. Dneska, jak je všechno integrované, je s mechanickými sadami peklo a většinou se to ani finančně nevyplatí. Kolo je na mechanice sice o něco levnější, ale ušetřené peníze postupně dáte do servisu, protože žádný servisák to zadarmo dělat nebude. Aby se vyměnila lanka a bowdeny, musí se kolo skoro celé rozebrat, protože je všechno vedené vnitřkem. Sami doma, pokud nejste fakt hodně zručný a trpělivý, to asi neuděláte, a když to člověk dělá poprvé, je to ještě větší peklo.
A co všechno je sada?
Sadou myslím groupset, ať už je to třeba Shimano 105, nebo SRAM Force – tedy komponenty na kole. Můžu je klidně vyjmenovat: řazení, přehazovačka, přesmykač, kliky, kazeta, řetěz a kompletní brzdy. Takže všechny komponenty kromě rámu, kol, řídítek, sedla a sedlovky.
50:13 Na co se dívat u kol a ráfků?
Vrátil bych se k výpletům, protože jsi říkal, že jsou druhá nejdůležitější věc, na kterou by ses koukal. Na co přesně by ses díval a jaké vlastnosti bys hledal?
Ta problematika je hodně složitá. Řekl bych, že 90 % lidí tomu moc nerozumí a ani neví, na co se má dívat. Když mi někdo přijde na prodejnu, hodně lidí řeší brand, nějakou značku, kterou znají. A jestli je to hezké.
To je samozřejmé.
Samozřejmě to řeší hlavně ženy, ale i chlapi řeší, jak to vypadá. Rozlišovací schopnosti většiny zákazníků jsou karbon, nebo hliník, možná se podívají i na náboj, jestli je tam něco známého, třeba DT Swiss, a tím to končí. Ale problematika je daleko složitější: jaké jsou použité dráty, jak je udělaný výplet, jestli je jedna ku jedné, nebo dva ku jedné, jak široké jsou ráfky, jaká je jejich výška, z jakého jsou materiálu, jaký je typ nábojů a jak jsou kvalitní. Jestli jsou tam průmyslová ložiska, což je za mě v dnešní době z hlediska servisu i celkově lepší než konusy, které ještě někteří výrobci používají. To už je ale na delší debatu.
Většina lidí se podívá a řekne si: Dobrý, jsou tam karbony. Jenže to můžou být karbony, které se vám vizuálně líbí, ale nejsou ani tuhé, ani moc aerodynamické, mají třeba ještě zastaralé úzké ráfky, takže moc dobře fungovat nebudou. Nebo mají nekvalitní ložiska, která se za chvilku začnou blbě točit nebo v nich vznikne vůle. Tyhle věci řeší málokterý zákazník, nebo je dokáže ocenit tím, že je ochotný koupit dražší kola. Proto je potřeba se o tom pobavit s někým, kdo o tom má přehled.
52:45 Vysoký, nebo široký ráfek?
Když se bavíme o lepších vlastnostech – pochopil jsem správně, že širší a vyšší ráfek znamená lepší vlastnosti? Jak to tyhle parametry ovlivňují?
Neplatí to úplně plošně pro všechno. Vyšší ráfek má ve většině případů lepší aerodynamiku, takže na rovinách bude kolo rychlejší. Ale čím je ráfek vyšší, tím je kolo těžší. A obvodová hmotnost kola hraje mnohem větší roli v tom, jestli kolo jede, nebo ne. Jestli mám rozdíl 100 nebo 200 gramů na rámu, to na pocitu z jízdy nejsem schopný poznat. Ale jestli mám o 100 gramů těžší, nebo lehčí výplet na obvodu, to fakt poznám – na akceleraci a na jízdě v kopcích. Takže to musí být nějak vyvážené podle toho, na co to chci používat.
U výšky ráfků hraje roli ještě to, jak se kolo chová v bočním větru. Když dám na předek sedmasedmdesátku a jsem ženská, která váží 50 kilo i s postelí, a foukne bočák, tak se mnou bude házet, že to nebude žádná sranda. Na silném větru kolo na silnici sotva udržíte, takže s tím je potřeba počítat. Kdo má zkušenosti nebo víc kol na výběr a ví, že fouká, může tam dát nižší ráfky. To už je ale zase na delší debatu.
Potom jsme zmiňovali šířku ráfků. Dnes se dá říct, že je prokázané, že širší ráfky mají oproti užším výhody. Spočívá to hlavně v tom, že se dnes používají pláště 28, 30, klidně i 32 milimetrů. Když je dáte na starý úzký ráfek, třeba s vnitřní šířkou devatenáct milimetrů, plášť bude přesahovat přes ráfek. Zaprvé na něm nesedí úplně dobře, takže se v zatáčkách různě žvýká, a zadruhé to nebude tak aerodynamické, tak rychlé ani tak pohodlné. Kdežto na moderním širokém ráfku plášť dokonale zapadne a je zarovnaný s ráfkem. Ideální stav je, když je ráfek stejně široký jako plášť.
Já třeba prodávám značku FFWD, Fast Forward, jejíž ráfky mají venkovní rozměr 30 milimetrů, takže vím, že když tam dám pláště 28 nebo 30 milimetrů, bude to ideální stav. Zrovna nedávno vyšel nový model, inovovaná řada Ryot, která má vnitřní šířku 23 milimetrů. Další věc, která u kol hraje velkou roli, je tuhost – jaké jsou použité dráty a jaký je zvolený typ výpletu. To je strašně zajímavé a dalo by se o tom bavit mega dlouho.
56:37 Trendy: aerodynamika, výživa a regenerace
Bohužel nás čas trochu tlačí. Ale zajímalo by mě ještě, jestli nám dokážeš říct, jaké jsou teď nejnovější trendy v cyklistice. Kdybychom měli zmínit jednu dvě věci.
Jak to vidím v profipelotonu i v ITT, všechno se točí hodně kolem aerodynamiky. Kluci dneska vozí časovkářské helmy a kombinézy. Na závody se už téměř nejezdí v klasickém dresu a kraťasech, všichni mají kombinézy – takovou polokombinézu, která se dá vepředu rozepnout a vzadu má kapsy. Jsou tam aerodynamické látky a materiály a všechno je dělané, aby to bylo maximálně upnuté na tělo. Prodávám i hodně oblečení a lidi, kteří na to nejsou zvyklí nebo jezdí spíš turisticky a výletně, si často vybírají dresy o číslo větší, než by si vzal cyklista. Výrobci ale dresy dělají tak, aby byly na tělo a měly přiléhavý střih. Takže aerodynamika dneska vládne světu.
Ještě před pár lety bylo nemyslitelné, aby někdo měl na kole osmatřicítky řídítka. Všichni vozili čtyřiačtyřicítky, někdo možná dvaačtyřicítky, v centimetrech. Dneska v profipelotonu někteří vozí třeba šestatřicítky nebo čtyřiatřicítky, to jsou fakt úzká řídítka, aby člověk seděl co nejvíc aero. Lidi se to ale snaží napodobovat a neuvědomují si, že chodí do normální práce a nemají čas posilovat a strečovat, aby měli tak pevný core a v té aero pozici vydrželi a bylo to pro ně snesitelné. Takže je potřeba to všechno brát s rezervou. Když něco má Pogačar, neznamená to, že když je to dobré pro Pogačara, bude to dobré i pro mě. Většinou to tak úplně není.
Další věc, proč se cyklistika dnes tak zrychluje, je rozhodně výživa. Dřív se na to tolik nehledělo, ale dneska špičkoví atleti, ať už v cyklistice, nebo v triatlonu, strašně dbají na stravu a během závodu jsou schopní přijímat až 100 gramů sacharidů za hodinu. Normálnímu netrénovanému člověku, který na to není zvyklý, by to pravděpodobně způsobilo takové žaludeční problémy, že by závod ani nedokončil. Je potřeba to taky trénovat a zaměřit se na to. Výživa šla obrovsky dopředu.
Což je kapitola sama o sobě. V našem případě o ní říkáme, že je to pátá disciplína triatlonu, protože je na triatlonu hrozně důležitá.
Budeme muset ty disciplíny opravdu spočítat, abychom věděli, kolik jich je. V další epizodě.
Další věc je regenerace. To je dneska další disciplína. Profíci s ní většinou umí pracovat nebo mají od trenérů trénink postavený tak, aby jim vyhovoval. Ale normální lidi místo regenerace jdou do práce. Neuvědomují si, že nemůžou splnit trénink jako profík a pak jít ještě do práce, když profík má čas si odpočinout, jít do vířivky nebo si někde zrelaxovat. Takže i to je věc, která se hodně řeší a jde dopředu.
01:01:15 Proč profíci jezdí obří převodníky?
Z technického hlediska bych ještě zmínil převody. Loni jsem jel s ITT závod Kolem Chorvatska, kde byla celá řada týmů World Tour. Závod se vysílal v přímém přenosu na Eurosportu, takže to byl velice prestižní závod. Delší dobu jsem na závodech nebyl a začal jsem tam registrovat, jak se změnily převody. Dřív většina balíku vozila velký převodník 53, někdo 54, ale dneska závodníci vozí klidně 56 nebo 58 zubů. A to nebyla časovka, to byly normální etapy.
Bavil jsem se o tom se závodníky, jaké v tom vidí výhody a proč to chtějí. Říkali: Dneska se závodí i ze sjezdů. Dřív se sjezd nějak sjel a nikdo moc neútočil, ale dneska nastupují ze sjezdů. Jedou devadesátkou, stovkou a potřebují ještě šlapat. Kdyby neměli velké převody, šlapali by do prázdna. Nebo když závodník před sjezdem na nějakém výjezdu ztratí, chytne takzvaně díru, potřebuje si to ve sjezdu dolepit a sjet a na to zase potřebuje velký převodník, aby mohl šlapat.
Do jisté míry to umožňuje i to, že dnes mají všichni běžně dvanáct pastorků a kazety se používají s rozsahem až do 34 zubů na nejlehčím pastorku. Takže i s velkými převodníky je pro ně převod dostatečně lehký, aby s ním dokázali pracovat i v kopcích. Jsou to ale profíci s obrovským výkonem. I v prudkém kopci jedou nějakou rychlostí a nepotřebují tak lehký převod jako hobby cyklista nebo amatér. Úplný začátečník by s takovými převodníky kopce nebyl schopný vyjet.
Tak to já určitě potřebuju na sjezdy. Myslím, že bychom potřebovali ještě druhý díl.
01:04:00 Závod v Moravské Třebové a kde najít Libora
Dostali jsme se do závěru našeho povídání. Na začátku jsme říkali, že pořádáš závody. Chtěl bys naše posluchače pozvat na nějaký svůj závod, který pořádáš v nejbližší době?
V nejbližší době pořádáme v Moravské Třebové silniční závod Bikepower Cup. Účastníci si budou moct vybrat ze dvou délek okruhu, buď 47, nebo 92 kilometrů. Je to pěkná trať se zvlněným terénem, je tam i pár pěkných stoupání, ale není to nic extrémně těžkého, takže si v ní každý najde to svoje. Trať bude pořadatelsky zabezpečená, bude tam profesionální motorkářská skupina DC Moto, která zajišťuje i největší závody, jako je Czech Cycling Tour. Takže i z tohohle hlediska to bude myslím pěkně zajištěné.
Super, to zní parádně. Termín konání je 27. dubna a informace najdete na stránce bikepower.cz, kde je už teď spuštěné přihlašování.
A kromě pořádání závodů, jak jsem zmínila na začátku, všechno, čemu v cyklistice rozumíš, uplatňuješ ve své prodejně a servisu. A prozradím na tebe, že stavíš i kola na míru, takže dokážeš velice pěkně poradit s výběrem všech těch věcí, o kterých jsme se bavili, i těch, ke kterým jsme se ani nedostali. Kde tě posluchači najdou, kdyby tě chtěli oslovit?
Najdou mě v Moravské Třebové, adresu si každý může najít na webu bikepower.cz. Mám tam i e-shop. Co se týče stavby kola na míru, ideální je se nějakým způsobem zkontaktovat, ať už přes telefon, nebo e-mail. S každým to řeším individuálně podle jeho potřeb a dokážu s ním vybrat veškeré komponenty podle toho, co danému člověku vyhovuje a na čem se spolu domluvíme.
Super. A my se tam určitě musíme zajet podívat na ty ISAACy, protože je neznáme. Tak jo, poděkujeme našim posluchačům, že poslouchali až sem. Pokud vás cokoliv zajímá, napište nám, nebo můžete napsat přímo Liborovi na Bikepower. Myslím, že bychom potřebovali ještě jeden díl.
To musíme udělat, musíme se domluvit na pokračování. Tak jo, díky moc a ahoj. Mějte se krásně. Ahoj.
Série Cesta k triatlonu
#6 Cesta k triatlonu: Jak začít s triatlonem od nuly?22. prosince 2024
#10 Cesta k triatlonu: Triatlonové vybavení od A do Z16. února 2025
#11 Cesta k triatlonu: Aplikace a triatlon - když se spojí technologie a trénink2. března 2025
14# Cesta k triatlonu: Jak si vybrat silničku s Liborem MeišneremTato epizoda
42# Cesta k triatlonu: Kompletní průvodce přípravou na triatlonový závod19. dubna 2026

Líbí se vám epizoda?
Podpořte nás přes Buy Me a Coffee a přispějte tím na minuty nahrávání našeho podcastu.
Pořiďte si náš merch
Trička, mikiny a další podcastový merch v našem novém eshopu. Každý nákup nás podpoří.
