PodcastDruhá fáze

Pohled do zákulisí triatlonové přípravy očima dvou běžných lidí a jejich zajímavých hostů

33# Vánoční speciál: Velký triatlonový příběh

33# Vánoční speciál: Velký triatlonový příběh

28. prosince 2025

•

1h 16min

Shrnutí epizody

V našem vánočním speciálu jsme si místo wattů a tréninkových plánů vyprávěli velký příběh triatlonu – od prvních závodů ve třech disciplínách na začátku 20. století přes zrod IRONMANa na Havaji až po T100, Supertri a novou Triathlon World Tour. Epizoda pro všechny, kdo chtějí vědět, odkud se jejich sport vzal a kam možná míří.

Začínáme ve Francii roku 1901, kde se jel závod s originálním názvem „Tři sporty“ – běh, kolo a kanoe. Pak se přesouváme do San Diega roku 1974, kde se poprvé závodilo pod jménem triatlon a kde startovali i Judy a John Collinsovi. Právě John Collins o pár let později na Havaji rozsoudil spor plavců, běžců a cyklistů o to, kdo je nejvíc fit, spojením tří místních závodů. Tak vznikly ironmanské vzdálenosti i jméno IRONMAN.

Povídáme si o prvním ročníku v roce 1978, o přesunu na Konu, o slavném plazení Julie Moss do cíle, které z IRONMANa udělalo fenomén, o loterii o sloty na mistrovství světa i o rekordmanech, jako jsou Paula Newby-Fraser, Patrick Lange nebo Lucy Charles-Barclay. Nezapomínáme ani na Česko – na plzeňského „Železného muže“ z roku 1981, který patřil k prvním triatlonům v Evropě, a na bronz Jana Řehuly z olympiády v Sydney.

Druhá půlka patří současnosti: konkurenci v podobě Challenge Family, Xterry a krátkého formátu Supertri, vzniku PTO, Collins Cupu v Šamoríně, sérii T100 a reakci IRONMANu v podobě IRONMAN Pro Series. Rozebíráme také oznámení PTO a World Triathlon o Triathlon World Tour od roku 2027 a ptáme se, jestli konečně sjednotí roztříštěný svět profesionálního triatlonu.

Na závěr řešíme, proč triatlon tak roste – od covidového boomu běhu a cyklistiky přes IRONMAN jako „love brand“ až po to, že je to prostě krásný sport – a prozrazujeme svá triatlonová předsevzetí do nového roku.

Hlavní poznatky

  • Ironmanské vzdálenosti vznikly spojením tří závodů na havajském ostrově Oahu: plaveckého na 3,9 km, cyklistického kolem ostrova a maratonu v Honolulu.
  • Plavání je v triatlonu první hlavně z bezpečnostních důvodů – unavený závodník by se ve vodě snáz utopil a poslední by plavali za tmy.
  • IRONMAN je obchodní značka, ne název vzdálenosti. Challenge pořádá závody na stejné distance, jen jim nesmí říkat IRONMAN.
  • Od roku 2027 mají PTO a World Triathlon spojit své závody do Triathlon World Tour se sériemi T100, T50 a nižší Challenger sérií. Pro rok 2026 se zatím skoro nic nemění.
  • Triatlon roste – IRONMAN zaznamenal mezi lety 2024 a 2025 nárůst o 25 % a závody se vyprodávají rychleji než dřív.
  • Neflákat trénink znamená dát mu přesně to, co chce – makat, když se má makat, a regenerační běh v zóně 2 opravdu odběhnout v zóně 2.

Kapitoly

  1. 00:00 Úvod vánočního speciálu
  2. 00:39 Kde se vzaly první závody ve třech disciplínách?
  3. 05:16 Triatlon v San Diegu
  4. 08:01 Jak vznikl IRONMAN?
  5. 12:52 IRONMAN se stěhuje na Konu
  6. 15:34 Julie Moss a boom IRONMANa
  7. 18:37 Jak se dalo dostat na mistrovství světa?
  8. 20:02 Rekordmani a rekordmanky z Kony
  9. 24:17 Triatlon v Česku a v Evropě
  10. 28:32 Jak se triatlon dostal na olympiádu?
  11. 31:15 Challenge, Xterra a další pořadatelé
  12. 34:13 Co je Supertri a e-triatlon?
  13. 37:33 Vznik PTO a Collins Cup
  14. 41:14 T100 a IRONMAN Pro Series
  15. 43:52 Finále T100 v Kataru
  16. 46:11 Triathlon World Tour od roku 2027
  17. 54:17 Co se mění v sezóně 2026?
  18. 56:41 Proč triatlon roste?
  19. 01:03:50 Co jsme nestihli
  20. 01:05:11 Triatlonová předsevzetí do nového roku
  21. 01:14:11 Závěr

Epizoda na YouTube

Otázky z epizody

Kde a kdy vznikl triatlon?
První zmínka o závodu ve třech disciplínách po sobě pochází z Francie z roku 1901 – jmenoval se „Tři sporty“ a skládal se z běhu, kola a kanoe. Kanoe později nahradilo plavání. Moderní historie triatlonu začíná v roce 1974 v San Diegu, kde se konal první závod, který se opravdu jmenoval triatlon. Startovalo na něm 46 lidí a pořadí disciplín bylo ještě úplně jiné než dnes.
Jak vznikl IRONMAN a proč má takové vzdálenosti?
Na havajském ostrově Oahu se v roce 1977 přeli plavci a běžci o to, kdo je víc fit, a John Collins přidal, že nejvyšší VO2max měl cyklista Eddy Merckx. Spor vyřešil spojením tří zaběhnutých místních závodů – plaveckého Waikiki Roughwater Swim na 3,9 km, cyklistického závodu kolem ostrova a maratonu v Honolulu. Kdo dokončil jako první, měl se jmenovat IRONMAN. První ročník v roce 1978 dokončilo 12 z 15 mužů a vyhrál Gordon Haller za 11:46:58.
Proč se v triatlonu plave jako první?
Hlavně kvůli bezpečnosti. Na začátku závodu je menší pravděpodobnost, že se unavený závodník utopí, a pořadatel by nedokázal zajistit, aby měli na plavání světlo všichni – poslední závodníci by do vody přišli za tmy. Jedinou výhodou opačného pořadí by bylo, že by odpadl nepříjemný hromadný start ve vodě.
Kdo má nejvíc vítězství na mistrovství světa IRONMAN na Havaji?
Mezi muži vyhráli šestkrát Mark Allen a Dave Scott, rekord ale drží Paula Newby-Fraser s osmi vítězstvími. Traťový rekord na Koně má Patrick Lange s časem 7:35:53, u žen Lucy Charles-Barclay s 8:24:31 z jejího vítězství v roce 2023.
Jaký je rozdíl mezi IRONMANem a Challenge?
IRONMAN je značka, kterou vlastní World Triathlon Corporation, a má ji chráněnou. Challenge Family pořádá závody na stejné vzdálenosti jako IRONMAN, jen jim nesmí říkat IRONMAN ani IRONMAN 70.3. Nejslavnějším závodem Challenge je německý Challenge Roth, který má podobnou atmosféru jako Kona.
Co je Supertri?
Supertri je krátký a divácky atraktivní formát triatlonu, který vznikl kolem roku 2017. Trať měří zhruba 300 m plavání, 4 km na kole a 1,6 km běhu, a protože je tak krátká, jede se jich za den víc – třeba vyřazovacím systémem, kdy se do finále dostanou jen nejlepší. Během covidu vznikla i verze v arénách s bazénem, trenažérem a běžeckým pásem a závodilo se i ve virtuálním světě.
Co je PTO a série T100?
PTO (Professional Triathletes Organisation) vznikla v roce 2015 jako odborová organizace profesionálních triatletů s cílem zprofesionalizovat triatlon podle vzoru golfu a tenisu. Pořádala Collins Cup, který se jel i v Šamoríně, a v roce 2024 představila sérii T100, ve které poprvé nabídla profesionálům kontrakty s pravidelným příjmem. Na konkurenci zareagoval IRONMAN sérií IRONMAN Pro Series.
Co je Triathlon World Tour?
Je to projekt PTO a World Triathlon, který má od roku 2027 spojit závody T100 a závody World Triathlon pod jednu strukturu. Vzniknou série T100 World Championship a T50 World Championship a pod nimi nižší Challenger série, ze které se profesionálové kvalifikují výš. Podle studie společnosti Deloitte je největší slabinou triatlonu jeho roztříštěnost. Podrobnosti mají organizátoři zveřejnit v prvním čtvrtletí roku 2026.

Přepis epizody

Zobrazit přepis

Upravený automatický přepis. Text jsme zkrátili o vatová slova a opravili chyby rozpoznávání řeči, význam zůstal zachován.

00:00 Úvod vánočního speciálu

Ahoj, já jsem Samuel. A já jsem Karolína. A společně vás vítáme u dalšího dílu našeho triatlonového podcastu Druhá fáze.

Dárky už jsou rozbalené, kapr bude dneska asi zase k obědu, a protože Vánoce jsou časem pohádek a příběhů, i my jsme si pro vás jeden příběh přichystali. O čem to bude? Zkusme si povědět, jak ve světě vznikl triatlon. Asi na to můžeme rovnou skočit.

00:39 Kde se vzaly první závody ve třech disciplínách?

První zmínky o tom, že se někde závodilo ve třech disciplínách po sobě, jsou ze začátku 20. století, konkrétně z roku 1901 z Francie. Historie uvádí, že se soutěžilo v závodu, který nesl název „Tři sporty“.

Velmi originální.

My jsme zvyklí, že triatlon má disciplíny plavání, kolo a běh v tomto pořadí. Na tomhle závodě se ale začínalo během, pak bylo kolo a pak byla…

Jízda na koních? Zabíjení protivníků pistolí?

Ne, máš dobrou fantazii, ale jsou Vánoce, čas pohádek a příběhů. Poslední disciplínou tohoto závodu byla kanoe. Což je zajímavé, protože triatlon známe jako triatlon – mimochodem to pochází z řeckých slov „tri“, tedy tři, a „athlon“, soutěž. A teď přemýšlím, jestli znáš všechny disciplíny kvadriatlonu.

Asi ne.

Nebudu tě napínat, důležitá je tam právě kanoe. Kvadriatlon je jen nadstavba nad triatlonem a je tam o tu jednu disciplínu víc. Takže plaveš, jedeš na kole, běháš a ještě jedeš na kanoi. Kdyby nepronikl triatlon, ale naopak kvadriatlon, museli bychom si kromě časovky kupovat ještě kánoi. To si vůbec nedokážu představit tu logistiku, když jedeš na kvadriatlon.

Za auto si dáš vlek.

Přesně. A někam si tu kánoi ještě musíš dát. Depo musí být zajímavé.

Já zas tak dobrý na dějepis nejsem, takže zůstanu u toho, že se v roce 1901 konal tento první zaznamenaný závod. Naštěstí pak pár let poté, asi v roce 1921, někoho napadlo, že by bylo lepší kanoi zaměnit za něco jiného – a to bylo právě plavání. Pořád ale platilo, že se začínalo během, pak se jelo na kole a až potom se plavalo.

To se mě vždycky všichni ptají, jak funguje triatlon, a já jim vysvětluju, že takhle to být nemůže. Protože plavání by bylo moc nebezpečné – jsi unavený. Na začátku závodu máš menší pravděpodobnost, že se utopíš, než na konci. Aspoň to je moje domněnka, kterou všem předávám. Myslíš, že to tak není?

Já tomu věřím a taky si nedovedu představit, že bych v případě ironmana po 180 kilometrech na kole a maratonu šel plavat.

Počkej, nejdřív maraton, pak kolo – v jejich původním pořadí.

Pravda, přišlo by mi to hodně šílené. A druhý důvod, proč plavání nemůže být poslední, je, že nejsi schopný zajistit, aby na plavání bylo světlo pro všechny. Může se stát, že poslední závodníci přijdou už za tmy, a plavání se pak stává hodně nebezpečným.

Na druhou stranu jsem přemýšlel, že bychom se tím mohli vyhnout hromadným startům. Třeba na Czechmanovi, kde startují všichni zároveň, je hromadný start fakt nepříjemný. Kdyby se začínalo opačně, každý by do vody dorazil v trochu jiném čase a plaval by vlastně sám. Ale to je asi jediná výhoda, která mě napadla.

05:16 Triatlon v San Diegu

To byl začátek 20. století ve Francii a nějaký jeden zdokumentovaný závod tohoto typu. Moderní historie triatlonu ale začala až o pár desítek let později, a to v Americe. Konkrétně v San Diegu je v roce 1974 zaznamenaný závod, který se opravdu jmenoval triatlon.

Měli jsme štěstí, že sport jménem triatlon ještě nebyl zabraný, protože jiné atlony s číslem už zabrané byly – třeba pentatlon je hodně starý sport, myslím, že už z Řecka, a má úplně jiné disciplíny, než známe my.

Závod v San Diegu byl zajímavý tím, že měl zase trochu jiné pořadí disciplín. Začínalo se během, to bylo nějakých 4,8 km, pak se jelo 8 km na kole, pak se šlo plavat, pak zase běhat a pak zase plavat a tím to skončilo. Oni to tam měli ještě trochu rozdělané.

Úplně jsem se v tom ztratila. Takže to byl takový triatlon-swimrun.

Přesně tak, to, čemu se dneska říká swimrun, byla závěrečná fáze. Asi už měli vyčerpané všechny atlony, tak z toho museli udělat swimrun.

Tohoto závodu se v San Diegu zúčastnilo 46 lidí. A co je strašně důležité, mezi nimi byli dva konkrétní lidé: Judy a John Collinsovi. Hlavně John Collins je hodně zajímavý a asi našim posluchačům napoví, proč, když řeknu, že se tento pár pak přestěhoval na…

Myslím, že čekáš, že řeknu na Slovensko.

To nechci spoilovat, ale třeba mi to ještě řekneš. Teď by mě zajímalo, jestli našim posluchačům došlo to, co došlo Káje. Myslím, že ano.

08:01 Jak vznikl IRONMAN?

Přeskočíme o pár let později, do roku 1977, kdy na Havaji na ostrově Oahu došlo k takové místní strkanici, hádce, nebo bych to dokonce nazval popichování. Znáš takové ty vtipy „sejde se Čech, Němec a Američan“?

Ano, ale byla bych s nimi teď opatrná.

Pravda. V tomhle případě to není vtip, ale reálná story. Sešli se plavci a běžci a samozřejmě se nemohli dohodnout, kdo je víc fit – jestli dobrý plavec, nebo dobrý běžec. Bylo potřeba to nějak rozřešit. A právě John Collins byl na místě a dodal důležitou poznámku: „Já jsem četl, že Eddy Merckx má největší naměřené VO2max.“ Eddy Merckx byl legenda cyklistiky – dnes se hodně mluví o Pogačarovi a často zaznívá právě velikán jako Merckx.

Bylo tedy potřeba vyřešit, kdo je nejvíc fit – jestli dobrý plavec, dobrý běžec, nebo dobrý cyklista. A právě na ostrově Oahu už byly tři velké zaběhnuté závody, každý pro jednu disciplínu. Byl to plavecký závod Waikiki Roughwater Swim, který měl 3,9 km, pak cyklistický Around-Oahu Bike Race, který měl 185 km, a nakonec Honolulu Marathon, který má 42 km.

Teď se mi spojily nějaké informace. Vypadá to, že odtud pochází ta vzdálenost.

Přesně tak, to byla původní trasa. Mimochodem, právě cyklistický závod byl původně myšlený jako dvoudenní event. Rozhodli se trať zkrátit, aby to dobře navazovalo. Takže takhle vznikly vzdálenosti celého ironmana.

A jméno IRONMAN vzniklo tak, že se řeklo: kdo závod dokončí jako první, tomu budeme říkat IRONMAN. Což je trochu jinak než dnes. Dneska každý, kdo dokončí závod IRONMAN, uslyší, když proběhne cílovou bránou: „You are an IRONMAN.“

Myslím si, že v dnešní hyperkorektní společnosti to musí rozlišovat.

Nevím, myslím si, že tam je pořád IRONMAN. První ročník tohoto závodu, který měl rozhodnout o tom, kdo je nejvíc fit, se konal hned poté, v roce 1978. Zúčastnilo se ho jen 15 mužů, žádná žena, a dokončilo jen 12 mužů. Jako první dokončil Gordon Haller, tedy první ironman na světě, a to v čase 11 hodin 46 minut 58 vteřin.

Což vůbec není špatné.

To jsem právě chtěl říct. Na tu dobu je to podle mě hodně krásný čas a já bych za něj byl docela rád.

Byla bych strašně ráda, kdyby se teď na obrazovce zobrazila fotka jeho kola.

Dobře, děkuju, žes mi dala úkol do střižny, zkusíme něco vyhrabat. Není to vůbec špatný čas, když si to dáme do porovnání s dnešní dobou a s tím, jak jsme pokročili technologicky, přípravou a vším. A tady si kluci jen vsadili a zkusili to a bylo jich 15.

Teď mě trochu mrzí, že jsem si neudělal lepší přípravu a nezjistil, jestli byl Gordon běžec, plavec, nebo cyklista. Takže to budeme muset nechat na našich posluchačích – napište nám to do komentářů. To by mě fakt zajímalo, protože to je vlastně rozuzlení celého příběhu. Nakonec to ale asi nebylo tak důležité, důležité bylo získat titul IRONMAN.

12:52 IRONMAN se stěhuje na Konu

Druhý ročník na sebe nenechal dlouho čekat a byl ve velmi podobné podobě pořád na ostrově Oahu. Konečně se ho zúčastnila i žena a získala titul Iron Woman. Po druhém ročníku chtěl John Collins ze závodu udělat štafetu, protože se nepřihlásilo tolik lidí, kolik čekal, a chtěl jich získat víc. Naštěstí se o druhém ročníku napsalo v novinách a na třetí se už přihlásilo víc lidí. Tehdejší noviny nám tak zachránily IRONMANa v podobě, v jaké ho známe.

Třetí ročník se tedy také konal na ostrově Oahu a čtvrtý se přesunul na ostrov Kona. Myslím, že z toho důvodu, že paní, která po Johnovi převzala organizaci závodu – teď nevím přesně, jak se jmenovala – byla právě z Kony. A od té doby se tam závod jede, už to bude skoro 50 let, což je úplně neskutečné.

Ještě jsem zapomněl říct jednu zajímavost. Na třetím ročníku závodil Dave Scott a jako první pokořil hranici 10 hodin, už tenkrát v roce 1980. Zajel to za 9 hodin a 24 minut. To je ještě neskutečnější než to, že první ročník vyhrál čas 11 hodin 46 minut 58 vteřin.

Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi tratí na Oahu a na Koně. Víme, že Kona má svá specifika, tak jaká je ta náročnost?

Mě by spíš zajímalo, na jakém jel kole. Když si vezmeš, že teď všichni běží v superbotách, mají vyladěné aero kombinézy, kola a helmy a k tomu závodní nutriční strategii – a tady borec podle mě vytáhl skládačku z dílny, sedl na kolo a odjel to za takový čas.

15:34 Julie Moss a boom IRONMANa

Zajímavé je, že závod se od té doby jede každý rok jednou, ale v roce 1982, který byl pro IRONMAN hodně klíčový, se jel dvakrát – na jaře a na podzim. A právě v jarním termínu se stala věc, která úplně odstartovala boom IRONMANa. Myslím, že je to i slavné video, kdy dvaadvacetiletá studentka Julie Moss krátce před koncem, myslím půl míle před cílem, totálně zkolabovala a nebyla schopná závodit. Šla na všechny čtyři, byla úplně mimo a plazila se do cíle.

To tam přidali do pravidel, že se můžeš plazit do cíle?

Myslím si, že ano. Nakonec skončila druhá. Každopádně video z téhle události, jak se plazí do cíle, IRONMANa proslavilo. Další rok se z toho stal fenomén a všichni se chtěli hlásit. Takže v roce 1982 IRONMAN proslavilo virální video.

To jsme se moc daleko nedostali, pořád to funguje úplně stejně.

Tenkrát se to ale proslavilo jen přes televizi. Je to docela kontroverzní – není to tak, že doběhne do cíle a je celá spokojená, ale že se tam doplazí.

Video doporučuju, viděla jsem ho a je to fakt síla. Myslím, že to bylo tak, že se doplazila do cíle a televize, která to přenášela, utnula přenos. A všichni nevěděli, co se děje, co s ní je, protože televize přenos ukončila. Proto to bylo takové „wow“. A oni s tím nějak naháněli tu druhou, ne? Ta taky nějak kolabovala?

To už si nepamatuju, ale ta myslím doběhla do cíle docela v pohodě.

O pár let později, v roce 1992, závod kupuje World Triathlon Corporation. To je možná zajímavé v tom, že IRONMAN jako takový není firma, ale značka, kterou vlastní World Triathlon Corporation – a to je pro naše posluchače, pozor, něco jiného než World Triathlon.

Závod v nějaké podobě na Koně probíhá každý rok už skoro 50 let. Jednou výjimkou byl rok 2020, kdy se myslím kvůli covidu nekonal. A v roce 2023 se rozdělilo mistrovství světa pro muže a ženy a začalo se to střídat – jeden rok muži na Koně a ženy v Nice, další rok naopak. Naštěstí to od roku 2026, tedy od příštího roku, zase padá a bude to sjednocené – každý rok na Koně.

18:37 Jak se dalo dostat na mistrovství světa?

Přichystal jsem si k tomuhle závodu nějaké zajímavosti. Víme, že jediný způsob, jak se aktuálně dostat na mistrovství světa, je kvalifikační slot. Zajímavé je, že to nebyl jediný způsob – bylo jich hned několik alternativních, které už jsou nám teď zapovězené. Jedním z nich bylo přihlásit se do loterie za 50 dolarů. Koupila sis lístek a doufala jsi, že to vyjde.

To je zajímavé. A proč už to není možné?

Důvod je ten, že World Triathlon Corporation sídlí na Floridě a tam to někdo na základě místních zákonů napadl, že je to nelegální. Na Floridě tenhle způsob loterie opravdu není možné provozovat, takže to IRONMAN musel zrušit.

Takže to byl ilegální hazard?

Asi nějaký způsob hazardu. Takže teď si lístek koupit nemůžeme, škoda. Tenkrát z toho bylo strašně moc peněz a myslím, že to dopadlo tak, že celý ten balík museli věnovat na charitu nebo něco takového. A to byly na tu dobu fakt miliony dolarů.

20:02 Rekordmani a rekordmanky z Kony

Můžeme se podívat i na rekordy. Vyhrát IRONMAN na Koně není nic lehkého. Třeba Lucy Charles-Barclay se o to snaží od roku 2017 a pokud se nemýlím, podařilo se jí to jednou a myslím, že už čtyřikrát skončila druhá. Vyhrát tenhle závod vůbec není nic jednoduchého, ale jsou borci, kterým se to povedlo šestkrát. Pokud ve spojitosti s IRONMANem uslyšíte jména jako Mark Allen nebo právě Dave Scott, tak to jsou ti dva, kteří vyhráli IRONMANa šestkrát.

Pozor, mnohem víc vítězství, konkrétně o dvě, tedy osm, má žena, která drží rekord v počtu vítězství na Koně. Jmenuje se Paula Newby-Fraser – nevím, jak to přesně vyslovit – a má těch vítězství osm.

To je dost. A řekl jsi, že loterie byla jedna z možností, jak se tam dostat, a že jich bylo víc.

Třeba do roku 2015 bylo možné se kvalifikovat na Havaj i ze závodu IRONMAN 70.3.

Ježišmarja, to by se mi asi nestalo. Nemáš natrénováno a musíš zaplatit ještě víc peněz. Rozbiješ prasátko, vybereš všechny fondy a ještě musíš trénovat na Havaj. Ještě že to zrušili.

Na druhou stranu to bylo dostupnější. Dovedu si představit, že bych se kvalifikoval spíš ze sedmdesátky než z celého ironmana.

A co dalšího bylo za způsob?

Těch způsobů bylo celkem snad 16 nebo 17. Byly tam třeba věci ve smyslu, že pokud jsi místní z Kony, můžeš se nějakým způsobem závodu účastnit. Pokud jsi myslím veterán, máš nějaké přednostní právo se zúčastnit, a to si myslím, že IRONMAN má doteď. Pokud jsi třeba fyzicky postižený, taky máš nějaká přednostní práva. Těch způsobů, jak se na závod dostat, je víc, každopádně loterie byla nejvíc netypická.

Myslím, že loterie doteď funguje pro velké maratony. Koupíš si lístek do losování, doufáš, že tě vyberou, a můžeš se tak zúčastnit New Yorku, Londýna a podobně.

K rekordům bychom mohli říct ještě časové rekordy – traťový rekord. Je hezky vidět, že i když borci jako Dave Scott jeli nějakých 9:24, technologie během těch let udělala strašně moc. Dostali jsme se na čas, který má Patrick Lange, aktuální držitel traťového rekordu: 7:35:53. Což na Koně přijde jako extrémně dobrý čas. U žen ho drží moje oblíbenkyně Lucy Charles-Barclay, 8:24:31. Je to právě z jejího vítězství v roce 2023, kdy vedla od začátku do konce a naprosto suverénně to dovezla.

To je asi všechno k IRONMANu jako fenoménu. Ještě ho párkrát zmíníme, ale k tomu, jak IRONMAN vznikl, je to asi všechno.

24:17 Triatlon v Česku a v Evropě

Mohli bychom se vrátit trochu zpátky v historii a podívat se k nám domů, do Česka – a geograficky blíž.

Hodně blíž. Co se mezitím děje v Evropě a v Česku?

V Evropě probíhala snaha vytvořit alternativu k IRONMANu, protože asi viděli, že to funguje. Když ale půjdeme ještě trochu dál, zjistíme, že historie uvádí, že jedny z prvních závodů v Evropě ve druhé polovině 20. století byly právě v Česku. V roce 1980 se jely nějaké menší, neoficiální závody na Slapské přehradě a v roce 1981 už to byl první oficiální závod v triatlonu, v Plzni. Mimochodem se jmenoval Železný muž.

Doslovný překlad IRONMANa.

Super point. Víme, že tady byl komunismus a jestli se to sem vůbec dostalo, tak si říkám, jestli to není jen tak. Důležité jsou ale distance: 200 km na kole, 20 km běhu a 2 km plavání.

To dává smysl, ta čísla jsou hezká.

Ty jsi říkala, že to byl první závod v Česku. Já bych řekl, že to byl jeden z prvních oficiálních otevřených triatlonových závodů i v celé Evropě. Historie říká, že jestli někde v Evropě vznikalo podhoubí pro triatlon, Česko bylo mezi prvními zeměmi – konkrétně Plzeň.

Vidíš, aspoň se Plzeň proslavila ještě něčím dalším.

Když máme ironmanskou vzdálenost, je to dohromady 226 – ale v kilometrech, ne v mílích. Myslím si, že oni dostali zprostředkované informace, informovanost v Česku nebyla úplně dokonalá. Věděli třeba to číslo, ale už nevěděli, jak přesně vzniklo, tak to předělali po svém – 200 kiláků na kole, 20 běhu a 2 plavání, dohromady 222, protože dvojka je prostě dobré číslo.

Další zajímavostí na tomhle závodě je, že se ani nejel v kuse a byly tam dokonce povinné přestávky. Třeba na 40. kilometru kola sis musela vzít povinnou, třeba půlhodinovou přestávku.

A bylo to v tomhle pořadí, nebo ve správném?

Myslím si, že závod byl dokonce udělaný tak, že jsi jela 40 km na kole, pak jsi měla jinou disciplínu – teď nevím jakou – a pak jsi jela zase na kole a tak dál. Byl to zase trochu jiný formát, než známe dnes.

V Evropě se pak jely závody v Nizozemsku, v Belgii a v Německu a nejzásadnější byl v roce 1982 v Nice. Tam se snažili vytvořit evropskou alternativu k IRONMANu, protože věděli, že v zahraničí to funguje. Tento závod měl jen 1,5 km plavání, 100 km na kole a maratonský běh. Takže to byli menší železní muži než v Plzni nebo v Americe.

28:32 Jak se triatlon dostal na olympiádu?

Když v Evropě vznikalo triatlonové podhoubí, bylo potřeba, aby vznikly i nějaké asociace, unie nebo organizace, které začnou sport zastřešovat a dávat mu jasná pravidla, aby bylo závodění jasné. Konkrétně v Evropě vznikla European Triathlon Union, která řešila triatlon v Evropě, a později, v roce 1989, vznikla International Triathlon Union, která zastřešovala triatlon po celém světě.

A funguje doteď?

Funguje, jen ji dnes známe pod názvem World Triathlon. Hlavním cílem této světové unie bylo dostat triatlon na olympiádu. To se jim povedlo v roce 1991, kdy byl triatlon zařazen mezi olympijské sporty, a v roce 1994 se jim povedlo zařadit triatlon do programu olympijských her v Sydney.

Ale jako olympijskou distanci.

Jako olympijskou distanci, přesně tak. Mimochodem, ze Sydney máme jedinou olympijskou medaili v triatlonu – tenkrát ji odtamtud odvezl Jan Řehula za třetí místo. Od té doby čekáme na další olympijský úspěch České republiky.

A to jsem ještě neřekl, že na stejný úspěch čekáme i na ironmanské distanci. Mezi profíky ještě nemáme nikoho, kdo by z profi závodu IRONMAN na Koně dovezl medaili. Profík ještě nevyhrál Konu, ani se neumístil na prvních třech místech. Samozřejmě v age group máme hodně lidí, kteří si odnesli pódiové umístění, ale u profíků pořád čekáme.

Ještě jsme nezmínili jednu důležitou věc. V Česku funguje Česká triatlonová asociace, která zastřešuje triatlon pro Českou republiku. Ta má kořeny někdy v roce 1984, kdy vzniklo něco, čemu se říkalo Československý koordinační výbor triatlonu. Historie triatlonu v České republice je tedy taky poměrně dlouhá.

31:15 Challenge, Xterra a další pořadatelé

Pojďme se teď podívat, jak triatlon vypadá v současnosti. Řekli jsme si, že se z IRONMANa stal fenomén, a je jasné, že když se z něčeho stane fenomén, vznikne obrovská poptávka po závodech. A to nemůže dopadnout jinak, než že přijde i nabídka – začnou vznikat jiné firmy, společnosti, organizace a jiné typy závodů, které tu poptávku uspokojí.

Tedy konkurence.

Přesně. Například organizace Challenge Family, která pořádá závody na stejnou distanci jako IRONMAN, jen jim nemůže říkat IRONMAN. IRONMAN je značka World Triathlon Corporation a ta na ni má ochrannou známku. Proto se těm závodům neříká IRONMAN ani IRONMAN 70.3, ale jsou to stejné vzdálenosti.

To je vždycky hrozně těžké vysvětlovat, protože většina lidí zná IRONMAN, ale neví, co je triatlon. Řekneš triatlon – „aha, a to je jako co?“ Řekneš IRONMAN – „aha, jo“. IRONMAN je takový zavedený brand a je občas těžké vysvětlit, že IRONMAN není název vzdálenosti, ale pořád jen značka závodu.

Stejně tak je to matoucí, když už jsi v tom. Někdo řekne: „Jedu polovičního IRONMANa Challenge Šamorín.“ Pořád se tam motá ironman a poloviční ironman, protože tak prostě popíšeš distanci.

Challenge je asi nejslavnější díky závodu Challenge Roth, který se jede v Německu a je to asi stejný svátek jako závod na Koně, možná o něco menší. Ta atmosféra a to, jak tím žije celé město, je úplně neuvěřitelné. Kromě Challenge vznikly třeba horské triatlony – známe organizaci Xterra, která pořádá primárně ty horské.

Já to neříkám správně.

Já to říkám správně. Natočili jsme o tom i epizodu, kde jsme se dovzdělali. A protože IRONMAN je málo extrémní, vznikají ještě další extrémní triatlony. Když půjdeme na druhou stranu, vznikaly formáty jako třeba Supertri – kratší, kratší, kratší závody.

34:13 Co je Supertri a e-triatlon?

A co je to vlastně za formát, to Supertri?

Supertri vzniklo až v novodobé historii, někdy v roce 2017. Snaha byla udělat triatlon atraktivnější, divácky zábavnější a srozumitelnější pro širší publikum. A tím, že je to kratší vzdálenost, si myslím, že se otevírá možnost zúčastnit se nejen těm pravým ironmanům – není to tak extrémní, dá se to vyzkoušet. Tím, že to bylo divácky atraktivnější, dalo se to víc propagovat, medializovat a byla větší sledovanost. Byla to asi odpověď na to, jak zpropagovat a ještě víc vytěžit zájem o závody, když už máme tu dlouhou vzdálenost.

Když se bavíme o Supertri – zároveň s ním vzniklo i Supertri E, myslím, že se tomu říká i e-triatlon. Byla to reakce na covid. Krátce po tom, co vznikl nový formát Supertri a měl být na vzestupu, přišel covid a formát by musel na nějakou dobu přestat. Tím, že to byly krátké vzdálenosti, ale dokázali ho přenést do online světa a využít technologie. Supertri E se běží na běžeckém pásu a jede na trenažéru a dá se to udělat i ve virtuálním světě.

Mně se na tom formátu líbí, že se dělá v arénách, kde je bazén, ve kterém se dá plavat, pak – jak jsi popsala – sedneš na trenažér a pak na běžecký pás. A ten formát umožňuje jiný typ závodění, například vyřazovacím způsobem, protože takových závodů jsi schopná za den absolvovat víc než jeden. Do finále se dostane pár nejlepších, kteří museli projít vyřazovacím pavoukem, a to do triatlonu vnáší nový prvek, který z IRONMANa moc neznáme.

Supertri má myslím 300 m plavání, 4 km na kole a 1,6 km běhu, takže je to opravdu krátké, fakt fičák. A jak říkáš, jezdí se jich víc za den a často to bývá na nějakém stadionu nebo uzavřené ploše, kde to diváci můžou vidět přímo. Viděla bych to velmi podobně jako teď Hyrox.

37:33 Vznik PTO a Collins Cup

To je novodobá éra triatlonu. Kromě všech organizací, které jsme si popsali, nám chybí ještě jedna, a to PTO. To je zkratka pro Professional Triathletes Organisation. Původně vznikla v roce 2015 jako PTU, což byla zkratka pro Professional Triathletes Union. Vzali si za cíl zprofesionalizovat triatlon, protože měli pocit, že to tu pořád chybí. Byli inspirovaní golfem, kde známe krásně zprofesionalizovanou PGA Tour, a velkou inspiraci viděli v tenise, který je na hodně vysoké úrovni. Říkali si: „Nám to v triatlonu chybí, pojďme s tím něco udělat.“

Začali závody, které jsou jiné, než známe dnes. Dneska víme, že PTO dělá T100, což je série osmi nebo kolika závodů přes celý rok. Oni ale začali jen třemi závody – byl to US Open, Canadian Open a myslím, že ještě něco v Evropě, teď si nemůžu vzpomenout co. A jeli i velmi zajímavý formát, na který už jsi narazila na začátku epizody.

Collins Cup.

Přesně tak. A to je důvod, proč se mě Kája zeptala, jestli se Judy a John Collinsovi přestěhovali na Slovensko – protože na Slovensku v Šamoríně se právě Collins Cup jel, myslím, že dvakrát.

Takže to má něco společného s Collinsem? Je to na jeho počest?

Přesně tak, na počest. Memoriál se myslím dělá až po smrti, a to se přiznám, že nevím, jestli John Collins žije, nebo ne, takže bych tomu memoriál neříkal. Ale na počest – to sedí.

Tak to jsem trefila, to jsem fakt nevěděla.

Přijde mi docela hezké, že organizace jako PTO dělá závod na počest někoho, kdo založil IRONMAN – to jsou z dnešního pohledu dvě konkurenční organizace. Collins Cup byl hodně zajímavý a mě hodně mrzí, že už se nejede. Zajímalo by mě, co si o tom myslí naši posluchači, kteří ho tenkrát zažili jako fanoušci.

Formát byl takový, že byly udělané tři týmy: tým Amerika, tým Evropa a tým Zbytek světa – hodíme to do jednoho pytle. Závodilo se myslím ve 12 závodech během jednoho dne a do každého závodu nastoupil jeden závodník z každého týmu. Každý závodník, který vyhrál daný závod, získal bod pro svůj tým.

Přijde mi to hrozně nefér, že tam měli svoje vlastní týmy a pak zbytek světa. Jestli to nešlo nějak podle počtu atletů.

Myslím si, že jen Amerika a Evropa byly schopné dodat tolik závodníků. Mrzí mě, že už to není, protože to byla naprosto boží příležitost vidět všechny profíky na jednom místě dvě hodiny odsud autem. Ale myslím si, že se to úplně nesetkalo s dobrým ohlasem, a proto už to není.

41:14 T100 a IRONMAN Pro Series

V roce 2024 PTO představila sérii, kterou jsme už zmínili – T100. Ta byla zásadní z několika důvodů. Asi nejdůležitějším selling pointem celé série bylo, že poprvé přišel někdo a řekl profesionálnímu triatletovi: „Dám ti kontrakt.“ To pro něj znamená pravidelný měsíční příjem, nemusí se bát, jestli se uživí, a může se naplno věnovat sérii. To tu doteď nebylo a myslím si, že pro profesionální sport je to hodně důležité.

PTO navíc přišlo do sportu s obrovským množstvím peněz. Sehnali investory, teď se jim to nějak daří a sypou do toho opravdu velké peníze, což je podle mě pro profesionalizaci sportu hodně důležité.

Další sekundární efekt téhle série je, že přišel IRONMAN se sérií IRONMAN Pro Series. Mně totiž přijde, že do té doby byl IRONMAN v takové pohodlné situaci.

To jsi řekl moc hezky. Konkurenční prostředí bylo nějak ustálené.

Neměli důvod dávat profíkům víc peněz, protože proč – nemají kde jinde závodit než u nás, takže neodejdou. A teď přišlo PTO a řeklo: „Pojďte závodit k nám, my tady máme obrovské množství peněz.“ IRONMAN na to musel nějak reagovat a vznikla IRONMAN Pro Series. Což je za mě strašně super, protože na tom jde krásně vidět, jak důležitá je konkurence.

A zajímavé je, že tento rok 2025 jsem si mnohem víc užil sledování IRONMAN Pro Series než závodů T100. Takže T100 dala vzniknout něčemu, co si teď užívám víc než samotnou T100.

Ale do budoucna to třeba bude jinak.

Určitě.

43:52 Finále T100 v Kataru

T100 oznámila nějaké novinky. Letošní T100 skončila před dvěma týdny závodem v Kataru, to byl poslední závod celé letošní série. Vyhrál to Hayden Wilde, který naprosto suverénním stylem s pěti vítězstvími sebral všechny body, co mohl.

Když chceš všechno vyhrát, tak si zlom všechno, co máš v těle, a pak to všechno vyhraj.

Přesně to jsem chtěl ještě říct. Na začátku roku si propíchl plíci a zlomil myslím žebra nebo něco, a naprosto neskutečným způsobem se z toho dokázal dostat a ještě takhle vyhrát T100. To není normální.

On měl tu výhodu, že měl přes Red Bull přístup k nejlepším doktorům, takže asi nemůžeš mít lepší rekonvalescenci. Poslali ho zpátky trochu jako superhumana.

To je pravda. Byl několik měsíců v nějaké laborce od Red Bullu a vrátil se jako superčlověk. Je to hodně zvláštní, možná si o tom povíme jindy další příběh.

V ženách to vyhrála Kate Waugh. Přiznám se, že pořád nevím, jak její jméno správně vyslovit.

Protože ty umíš vyslovovat jména hnusně.

Já jsem ten závod v Kataru neviděla, protože se vysílal v pátek ráno, což mi přijde fakt hloupé. Když je to finále, měli by chtít, aby to vidělo co nejvíc lidí.

Konec T100 byl trochu takový. Předtím byl ten nešťastný závod v Dubaji, kde se všichni ztratili, zamotali se, jeli málo nebo moc kol, byla to totální bída a jako vždycky v Dubaji tam nebyli žádní diváci. Pak vysílají závod v pátek, kdy se lidi nemůžou dívat, protože pracujou. Vypadalo to trochu, že T100 jde ke dnu.

Ale T100 povstala z popela?

Až tak. A vychrlila na nás novinky.

46:11 Triathlon World Tour od roku 2027

Po tom závodu přišli představitelé T100 a World Triathlon s novinkou, která se týká roku 2027. Chystají něco, čemu říkají Triathlon World Tour. Je to projekt, který si klade za cíl spojit závody T100 a všechny závody organizace World Triathlon pod jednu ucelenou pokličku. Pozor – World Triathlon, ne World Triathlon Corporation, která vlastní IRONMANa.

Přes společnost Deloitte, což je myslím obrovská konzultační společnost, zjistili, že triatlon má jednu obrovskou nevýhodu: je naprosto neskutečně roztříštěný. I já sám mám problém vědět, kdo je zrovna mistrem světa v jakém triatlonu, v jaké organizaci, kdy a kde. Přijde mi, že toho je tolik, že je strašně těžké se v tom vyznat, i pro mě jako hodně velkého fanouška.

Teď jsem zrovna někomu vysvětlovala, že jsem byla na mistrovství světa v triatlonu pod značkou IRONMAN, a cestou tam jsem měla ještě jiný závod pod jinou značkou, kde jsem se taky kvalifikovala na mistrovství světa – ale je to jiné mistrovství světa. Je to fakt hrozně složité.

Takže budeš dvakrát na mistrovství světa, ale pokaždé na jiném.

To je přesně ono.

Přiznám se, že co se týče závodů World Triathlon, taky v tom pořád nemám pořádek. Je tam několik sérií – Triathlon World Cup a pak World Triathlon Championship Series – a já nevím, kdy se jede co, a mám v tom strašný guláš. Takže za oznámení PTO a World Triathlon, že se snaží vytvořit nějakou pokličku, jsem docela rád. Navíc PTO jen pokračuje ve své misi.

Teď jsi vysvětlil, že to je vůbec důvod, proč vznikla – aby triatlon nějakým způsobem sjednotila a zprofesionalizovala v očích fanoušků a široké veřejnosti.

Tyhle kroky to pro fanoušky velmi zpřehlední. V roce 2027 se tedy můžeme těšit na to, že se série T100 promění na T100 World Championship. To budou závody T100, jak je známe teď. Vedle toho vznikne nová série, které se říká T50 World Championship, a to jsou závody, které známe teď právě od World Triathlon.

Zajímavé je označení T50, protože víme, že World Triathlon dělá závody primárně na olympijské distanci. A když si sečteme vzdálenosti všech disciplín, víme, že to není 50, ale o něco víc. Takže to, že se tomu bude říkat T50, vyvolává hodně otázek. Znamená to konec olympijské distance? Nebo je to jen branding a olympijská distance zůstane zachovaná? Logicky by si člověk řekl, že to bude polovina T100. Když se podíváme na distance T100, vychází to na 1 km plavání, 40 km kolo a 9 km běh.

To zkrácení může dávat smysl kvůli vysílacímu času. Už jsi to říkala – triatlon má problém v tom, že je divácky neatraktivní, protože trvá dlouho. Koho baví dívat se na závody IRONMAN, které mají osm hodin? I proto se na olympiádě jede olympijský triatlon a ne celý ironman.

Uvidíme, jak to s tou padesátkou bude a co to reálně bude za distanci. A budou se snažit protlačit na olympiádu stovku, nebo padesátku?

Budou se snažit protlačit stovku, vím, že se na tom pracuje. To by bylo strašně super, kdyby se i dlouhý triatlon konečně dostal na olympiádu. I když ne v podobě sedmdesátky nebo celého ironmana, i T100 by byla obrovský úspěch. A co se týče padesátky, olympijský triatlon už na olympiádě je a my nevíme, jestli T50 bude distance, kterou jsme popsali, tedy polovina stovky, nebo jestli zůstane původní olympijská distance. Z pohledu olympiády by tedy nebylo co čekat.

Do T100 a T50 World Championship se budeme kvalifikovat z Triathlon World Tour trochu jinak. Kromě T100 a T50 ještě vznikne nějaká nižší série, které říkají Challenger.

Challenger. A máme tady i Challenge.

Taky jsem si říkal: dobře, chceme to udělat méně matoucí, tak něco pojmenujeme Challenger, když tu máme Challenge. Takže jsem se v tom zase začal velmi rychle motat. Je to ale nižší série, ze které se budeš moct kvalifikovat do vyšších sérií T50 a T100. A ty World Championship jsou série – není to jeden finálový závod, je to jako IRONMAN Pro Series, všechny ty závody – ale musíš se do nich dostat z Challengeru.

Tak jsem to pochopila. Profík jde nejdřív do Challengeru, tam dobře závodí a pak se dostane do World Championship Series. A dohromady je to zastřešené.

Přesně tak. Detaily ještě nejsou odhalené, tohle bylo jen oznámení, overview toho, co nás čeká. Říkali, že konkrétní detaily zveřejní někdy v prvním čtvrtletí příštího roku během nějakého závodu T100. Mně jako laikovi, profesionálnímu hobíkovi, to přijde jako super novinka. Když jsme se v poslední epizodě bavili s Pavlem, říkal nám, jak to funguje s wildcard na T100 – že zažádáš, a jestli ji dostaneš, zjistíš čtyři dny před závodem. A pak jestli to pro tebe dál něco znamená, jestli se v sérii můžeš udržet. Když to s tímhle srovnáš, tohle je jasná kariérní cesta: půjdu do Challenger série, tam budu dobrá, to mě dostane do World Championship série. Pro profíky je to podle mě mnohem jasnější cesta k tomu, jak se dostat pro korunku světového profíka, a myslím si, že budou mít ambici, aby tahle byla uznávanější než ostatní.

To jsi popsal moc hezky, to dává smysl. Akorát by mě zajímalo, kde v tom hrají roli age-groupeři.

Myslím, že detaily se dozvíme v prvním čtvrtletí příštího roku.

54:17 Co se mění v sezóně 2026?

Důležité je zmínit – radši to ještě zopakuju – že tohle se týká roku 2027 a pro rok 2026 se nic nemění. Pro rok 2026 je důležité říct jen to, že se mění podoba T100, jak ji známe teď. Myslím, že jsme to už nastínili: v roce 2026 se ruší kontrakty. Což je trochu ironické a protiřečí si to s tím, co jsem říkal, že někdo přinesl do triatlonu kontrakty. Vypadá to ale, že pro triatlon to možná není ta správná cesta, protože to hodně závodníků omezovalo a nesetkalo se to s kýženým úspěchem.

V T100 se taky mění to, že aktuálně na každém závodě závodili muži i ženy a od příštího roku budou některé závody oddělené. Takže stejně jako se oddělila Kona pro muže a ženy, dělá T100 teď ten samý krok – vypadá to, že se točíme v kruzích.

To je přesně ten chaos, o kterém jsme se teď bavili. V triatlonu je spousta různých paralelních závodních světů. Aspoň teď se to snaží nějakým způsobem sjednotit, dát tomu jasnou strukturu a jasnou cestu, jak se stát world championem pro tyhle dvě spojené organizace. To mi přijde jako rozhodně fajn rozhodnutí, protože když se o tom tady bavíme na jeden zátah, mám v tom ještě větší chaos.

Toho je opravdu hodně – Supertri, Challenge, Challenger, IRONMAN. Teď tohle zavedli, pak to zase zrušili. Opravdu to není jednoduché sledovat ani pro někoho, kdo sleduje triatlon docela intenzivně, natož pro potenciálního fanouška. Myslím si, že triatlon má docela problém. Kdybys chtěl třeba sázet na triatlon, na svoje oblíbené závodníky – to určitě někde funguje, sázkaři, dejte nám vědět – je to trochu složité. Takže mi přijde dobré to spojit dohromady, jak jsi říkal, že to funguje u golfu nebo tenisu. Bojové sporty jsou taky příkladem: různé váhové kategorie, různé typy bojových sportů, ale je to nějakým způsobem zastřešené.

Jsem zvědavý, kam bude triatlon postupně směřovat.

56:41 Proč triatlon roste?

Co je ale asi jisté, je, že popularita triatlonu roste. Jedním bodem potvrzujícím toto tvrzení může být náš rozhovor s Romanem Šinkovským, který říkal, že mají predikci, že do roku 2028 má popularita triatlonu růst, minimálně v České republice.

Dívala jsem se na to. Růst triatlonu obecně jako sportu se za posledních pět let udává nějakých 15 %. Zajímavé je ale podívat se na jednotlivé triatlony. Například IRONMAN jako značka zaznamenal meziroční nárůst z roku 2024 na 2025 o 25 %. Ještě vyšší měl třeba Supertri, ale opravdu všechny typy – i Challenge – měly nárůst. Popularita roste a myslím si, že to můžeme vidět i sami na tom, jak rychle se vyprodávají závody. Už jsme o tom mluvili, ale když v červnu IRONMAN vydal klíčové závody na příští rok, už v ten moment na datech viděli, že se vyprodávají extrémně rychle, mnohem rychleji než předtím.

To samé potvrzoval i Roman v našem podcastu o IRONMANu 70.3 Hradec Králové. A když se teď podíváme na závody na příští rok, do kterého jsme ještě ani nevstoupili, už pomalu nemáme z čeho vybírat. Takže na IRONMANu můžeme pěkně vidět, že popularita určitě roste. Myslím, že na tom mají podíl třeba sociální sítě. Co si myslíš, že je hlavním katalyzátorem?

Já si myslím, že určitě náš podcast. Kromě toho si myslím, že co se týče IRONMANu, je to tak trochu love brand – lidé se s ním opravdu identifikují a žijí triatlonem. Dívala jsem se na statistiky, že průměrný ironman fakt trénuje 10 až 15 hodin týdně. To, co žijeme my, je život většiny z nich.

CEO IRONMANu Scott DeRue nám říkal na přednáškách kolem mistrovství světa v Marbelle – parafrázuju – že kdyby zítra vypsal nový závod v Evropě, do týdne je vyprodaný. Nevím, jestli říkal do týdne, nebo do měsíce, ale říkal, že jakýkoliv nový závod v Evropě se vyprodá velice rychle, že ta atraktivita tu prostě je.

A proč je to love brand? Já nevím, asi protože překonáváme sami sebe. Ale zároveň Scott tvrdí, že IRONMAN je asi nejtetovanější brand na světě. Nechal by sis vytetovat třeba Coca-Colu nebo logo Challenge? Ne. Ale IRONMAN ano. Lidé si dokonce nechají vytetovat logo IRONMANa a vybarví ho jen z půlky, protože dali jen polovičního ironmana, a když dokončí celého, dobarví ho. Přitom je to to samé, jako kdyby sis nechal vytetovat logo Coca-Coly – je to pořád jen brand nějaké firmy. Je to prostě silný brand.

Moc jsem ti ale neodpověděla na otázku, proč si myslím, že zažíváme takový nárůst až v posledních letech. Myslím si, že částečně za to určitě můžou sociální sítě, částečně náš podcast, ale možná to bylo i covidem.

Stoprocentně. Za covidu byl hrozný boom běhání, ale i cyklistiky – jestli si dobře pamatujeme, kola byla vyprodaná ještě rok po covidu. Všichni si kupovali svoji první silničku, někdy v roce 2021, a ceny byly strašně nastřelené, protože kola nebyla.

Když se podíváme o pět let zpátky, byl prudký nárůst běžců a cyklistů napříč celým světem, covid byl úplně všude. Teď jsme o pět let později a máme tu základnu lidí, kteří mají vytvořený návyk na nějaký sport, mají nějakou aerobní bázi a dost pravděpodobně nějakou krizi středního věku. A jediným logickým krokem je, aby rozšířili svůj sport o další dva a začali s triatlonem. Je taky podložené fakty, že polovina triatlonistů jsou bývalí běžci. Patrně se jim něco stalo, museli začít plavat – a známe, jak to je.

To je přesně můj příběh. Běhal jsem, běhal, běhal – s během jsem nezačal během covidu, běhal jsem už dřív – a pak mě začalo bolet koleno a říkal jsem si, že nemůžu tolik běhat, ale chci něco dělat. Tak jsem začal plavat. A pak jsem si říkal, že mi chybí už jen kolo, tak jsem si koupil kolo.

A tady jsou ti přemotivovaní covidoví běžci, kteří běhali, běhali, pak je začala bolet kolena, tak začali plavat a teď jsou tady. Takže běh je brána do triatlonu.

To jsou asi trendy, které nás v téhle době ovlivňují. Jednak tu máme silný brand – vidíš tetování u kámoše a chceš to taky. A jednak jsme pořád na vlně covidového běhání, aniž bychom si to uvědomovali.

Já bych ještě dodal, že triatlon je prostě krásný sport. To je aspoň ten důvod, proč ho dělám já. Je super v tom, že jsou tam tři disciplíny, takže se žádnou z nich nemůžeš přejíst. Když tě jedna zrovna nebaví, děláš víc tu druhou nebo třetí. A kolem triatlonu je taky super, rostoucí komunita lidí. Takže věřím a chci věřit, že hlavní důvod, proč triatlon tak roste, je, že je to prostě super sport.

To je pěkné.

01:03:50 Co jsme nestihli

S tím bychom asi mohli příběh o triatlonu uzavřít. Víme, že jsme nezmínili strašně moc věcí, což ani nebylo cílem tohohle povídání. Je tu celá oblast horského nebo extrémního triatlonu, která by se dala probrat úplně stejným způsobem. Ale tím, že se v našem podcastu věnujeme primárně IRONMANu a sérii PTO, jsme si řekli, že probereme hlavně tohle.

A Challenge.

A Challenge, to nesmíme zapomenout, protože je to jediná organizace, která dělá merch, který je fakt triatlonový. Takže kudos. Jsme si vědomi toho, že jsme neprobrali úplně všechno, ale to ani nebylo naším cílem. A pokud tam jsou nějaké nepřesnosti, tak jen proto, že jsou Vánoce a jsme ve světě pohádek. U Tří oříšků pro Popelku taky nekoukáte na to, jaké tam byly šaty.

To je pravda. Byl to příběh o tom, jak triatlon vznikl, jak vypadá v současnosti a kde ho vidíme v budoucnosti – očima nás dvou, s tím, co si o tom myslíme a co jsme si našli na internetu.

01:05:11 Triatlonová předsevzetí do nového roku

Ještě jsme si řekli, že vzhledem k tomu, že epizoda vychází po Štědrém dnu, ale před Novým rokem – strategicky – bychom si mohli říct, jaká si s Kájou dáváme triatlonová předsevzetí do nového roku. Kájo, začneme tím, jestli si vůbec předsevzetí dáváš. Je to něco, co zkoušíš, nebo ne?

Ne. Myslím si, že předsevzetí nebo návyky si musíš budovat v průběhu celého roku a leden to asi úplně nezachrání. Naopak by bylo lepší, kdyby to lidé dělali víc v průběhu roku, protože pak je ta posilovna v lednu naprosto nesnesitelná a nedá se v ní existovat. Bylo by fajn, kdyby si to lidé rozložili. A na bazéně je to taky hodně znát.

V lednu 2025 to tady v Brně bylo fakt husté.

Fakt husté. Navíc předsevzetí typu „prvního ledna se podívám, jaký si koupím závod, a začnu trénovat“ – to už je taky passé. To musíš řešit někdy v srpnu předchozího roku. Nicméně, triatlonová předsevzetí – dobře, řekni, jaká si dáš ty, a já mezitím nějaké vymyslím.

Já mám tři a skoro všechna už jsem začal, a to ještě není ani leden. Ještě dáme kapra s řízkem – řízek stačí, s bramborovým salátem.

A ty už na svých předsevzetích pracuješ.

To je právě můj styl. Takže zaprvé: řekl jsem si, že tuto sezónu už nebudu vynechávat silový trénink. Naprosto se přiznám, že poslední dvě sezóny jsem silový trénink vůbec neměl, a teď jsem došel k tomu, že mi fakt hodně chybí.

Já jsem ti to říkala.

Několikrát jsi mi to říkala a já jsem si řekl, že tohle musím změnit. Už někdy v říjnu jsem začal chodit do posilovny a zjistil jsem, že mě to tam baví. Takže už jedu silový trénink a chci z toho udělat každotýdenní zvyk – minimálně jednou týdně půjdu do posilovny.

Druhé je, že jsem se při plaveckých trénincích v bazéně přestal vyhýbat tréninku nohou, tedy kickingu. Několikrát jsme to tu zmiňovali a říkal jsem, že je to pro mě naprosté peklo. Chtěl jsem to změnit, takže teď na každém plaveckém tréninku jedu kicking, i když plavu sám, a už cítím progres, za což jsem rád. Věřím, že se během roku úplně zbavím fobie z tréninku kopů. Doufám, že mi to pomůže i v samotném závodě, protože jsem začínal cítit, že nohy mám ve vodě úplně mrtvé a k ničemu.

To je dobrý.

A ještě jedno, ať máme tři: chci si víc hlídat stravu. Na to se chci fakt zaměřit. Jakmile se budou blížit hodně tréninkově náročné týdny, budu si hlídat, že mám dostatečný příjem bílkovin, sacharidů a tuků, abych věděl, že to, co jsem odtrénoval, jsem fakt dojedl a tělo nebylo v žádném deficitu. Mám totiž podezření, že jsem to trochu podceňoval. Takže na to se chci následující rok zaměřit.

To je moc hezké.

To jsou moje tři. Tři ti nepřijdou moc?

To si netroufnu. Ale vzpomněla jsem si, že loni jsem si dávala tréninkové předsevzetí – chtěla jsem víc dělat nějakou mobilitu, ne posilovnu, ale nějaký protiklad k běžnému sportu, který dělám. Nedodržela jsem to, časově se to nedalo. Každopádně co bych si dala, kdybych si měla dát nějaké předsevzetí?

Takže mluvíme čistě v teoretické rovině.

Čistě v teoretické rovině, kterou si tady teď vymýšlím. A disclaimer: vzpomněla bych si na můj cyklistický závod – tys tam byl jako support, pamatuješ si ho. Byla jsem z něj velmi nešťastná. Dostala jsem trochu na prdel od cyklistů a byla jsem překvapená, jak jsou strašně dobří a jak my triatleti jsme strašně špatní cyklisté.

Když jsem jela do kopce, pořád kolem mě jezdil jeden pán. Já jsem ho vždycky z kopce předjela a do kopce mě on dojel a předjel. A když mě popáté předjížděl do kopce – já jsem začala koukat, co se děje, říkám si „ty vole, další kopec“, všichni už jsou dávno v cíli – tak mi řekl: „Neflákej se a šlapej!“ A to by bylo moje předsevzetí: neflákat to. Každý trénink je důležitý, takže do každého tréninku musíš jít s vědomím, že do něj dáváš všechno, co do něj dát máš.

Do tréninku i do závodu.

Samozřejmě i do závodu. Já jsem fakt šlapala, šlapala, a pak jsem začala přemýšlet nad něčím jiným, a najednou někdo: „Neflákej se a šlapej!“ To je taková facka, která ti řekne: no jo, já se vlastně nemám flákat, mám šlapat, vždyť já závodím. A to si myslím, že bychom si měli říct v každém tréninku – mám tady makat, a ne přemýšlet nad tím, co budu mít k večeři.

Musíme opravdu vědomě dělat každou tu činnost.

Já bych to „neflákejme“ možná doplnil, protože si myslím, že to tak myslíš, ale aby to nevyznělo trochu jinak. Trénink můžeš flákat i v tom smyslu, že mu nedáš to, co chce. Příklad: máš regenerační běh v zóně 2. Neflákat znamená, že ho opravdu odběhneš v zóně 2 a nepůjdeš s tím, že se dneska cítíš jako superman a poběžíš za 4:30, protože se ti běží dobře. To pak tréninku nedáváš to, co chtěl. Takže i takhle bych to doplnil.

Jasně – vědomě se soustředit na to, co mám dělat a o čem vím, že je správně, nebo to mám nějak ověřené. A myslím si, že s tím mám problém – mám tendenci se nesoustředit, flákat a dělat něco jiného.

Jestli s tebou mám spojenou jednu věc – nevím, jaký to byl trénink a kdy už to bylo – myslím, že jsme byli spolu běhat a ty jsi řekla něco jako: „Já už asi vím, kde byl celou tu dobu problém, proč mi to tak nešlo. Já jsem se asi celou dobu flákala.“ A pak ses přestala flákat a najednou šlo vidět, jak máš zničehonic progres.

Je to tak. I přesto, že jsem na to v nějakém momentě přišla, pozornost je roztříštěná, pak závodím a zase zapomenu. Musí mě předjet sedmdesátiletý pán a říct mi: „Neflákej se.“

Takže neflákejte to.

A poslouchejte Samovy rady.

Ty tvoje byly pěkné a to tvoje mi přijde taky jako super message, líbí se mi to. Zkusím to neflákat.

No a pak samozřejmě takovéhle věci jsou spíš cíle, spíš priority. Předsevzetí mi přijde spíš jako zvyk nebo nějaký mindset, který chceš do toho roku mít.

To je pravda.

01:14:11 Závěr

Mockrát děkujeme, že jste doposlouchali náš vánoční speciál až sem. Dejte nám určitě vědět, jaká jsou vaše triatlonová předsevzetí do nového roku. Pokud se vám podcast líbil, budeme moc rádi, když nás podpoříte na platformě Buy Me a Coffee – můžete to udělat pomocí QR kódu, který se teď zobrazí na obrazovce, nebo pomocí odkazu pod epizodou. Taky budeme moc rádi, když nás začnete sledovat na všech našich platformách, primárně na YouTube, kde nám to opravdu hodně pomůže, ale samozřejmě i na Spotify a na Instagramu.

A dejte nám vědět, jak se vám líbil tenhle příběhový formát a jak vás bavila pohádka o triatlonu, která doplní ty klasické vánoční pohádky.

Do nového roku vám samozřejmě přejeme hodně štěstí a hlavně hodně zdraví, protože to je ve finále to, co potřebujeme, abychom se mohli našemu koníčku věnovat a správně trénovat.

A hodně peněz, abychom si mohli koupit všechny ty krásné časovky.

Přejeme vám taky, ať si splníte všechny tréninkové cíle, které na příští rok máte, a ať se vám podaří splnit všechny závodní ambice. Budeme se těšit, že se příští rok uvidíme na nějakém závodě.

A napište nám, co vám triatlonový Ježíšek přinesl pod stromeček, to jsem zvědavá. Mějte se krásně. Ahoj! Ahoj!

Buy Me a Coffee QR code

Líbí se vám epizoda?

Podpořte nás přes Buy Me a Coffee a přispějte tím na minuty nahrávání našeho podcastu.

🎙️Chci vás podpořit

Pořiďte si náš merch

Trička, mikiny a další podcastový merch v našem novém eshopu. Každý nákup nás podpoří.

Do eshopu

Sledujte nás!

Mrkněte na nové epizody, videa ze závodů a tréninkové tipy na Spotify, YouTube a Instagramu.