PodcastDruhá fáze

Pohled do zákulisí triatlonové přípravy očima dvou běžných lidí a jejich zajímavých hostů

26# Fitness, Form, Fatigue: Co to všechno znamená a je to k něčemu?

26# Fitness, Form, Fatigue: Co to všechno znamená a je to k něčemu?

4. října 2025

•

1h 18min

Shrnutí epizody

Fitness, Fatigue a Form – svatá trojice metrik, kterou známe z TrainingPeaks a Intervals.icu. V této epizodě rozebíráme, jak se tyto metriky počítají, co z nich doopravdy vyčteme a kde nás umí napálit. Pokud trénujete podle grafů v aplikaci, nebo vám je posílá trenér, vyplatí se vědět, co za čísly stojí.

Začínáme u tréninkové zátěže. Čas je nejjednodušší metrika, ale neřekne nic o intenzitě. Proto vzniklo Training Stress Score (TSS), v Intervals.icu load, které se počítá z délky tréninku, normalizovaného výkonu a FTP. Hodinový trénink přesně na úrovni FTP má TSS 100 – a když vám hodinový trénink ukazuje víc, máte nejspíš špatně nastavené FTP. Probíráme, jak si FTP změřit na kole, v plavání i v běhu, proč ho měřit v prostředí, kde opravdu trénujeme, a proč je potřeba ho průběžně aktualizovat.

Fitness (CTL) je vážený průměr TSS za posledních 42 dní, Fatigue (ATL) totéž za posledních 7 dní a Form (TSB) jejich rozdíl. Vysvětlujeme, proč forma před závodem díky tapperingu vždycky vyskočí nahoru, proč extrémně dlouhé tréninky uměle nafouknou fitness a proč o dvou sportovcích se stejnou hodnotou fitness nemůžeme říct, že jsou stejně výkonní.

Na začátku epizody, kterou poprvé nahráváme online, protože Kája už se připravuje ve Španělsku na mistrovství světa IRONMAN 70.3 v Marbelle, nechybí okénko novinek: norský triumf na mistrovství světa IRONMAN v Nice, komu budeme fandit na Koně, bahenní mistrovství světa XTERRA a Spartathlon, který vyhrál Radek Brunner.

Závěr patří tomu, že metriky jsou dobrý sluha, ale vždycky je musíme číst v kontextu – spolu s časem v zónách, trendem a vlastním vnímáním úsilí (RPE).

Hlavní poznatky

  • Hodinový trénink na úrovni FTP má TSS 100. Pokud vám hodinové tréninky pravidelně ukazují víc, je čas udělat nový FTP test.
  • Bez správně nastaveného FTP nedávají TSS, fitness ani forma smysl – trénink pak může být zbytečně lehký, nebo naopak příliš těžký.
  • FTP si měřte v prostředí, kde opravdu trénujete – v tréninkových botách místo karbonek, ideálně zvlášť pro trenažér a pro jízdu venku.
  • Extrémně dlouhé tréninky, třeba 12 hodin na kole, vyženou load do nesmyslných hodnot a uměle zvednou fitness, i když tréninkově moc nedají.
  • Stejné TSS neznamená stejný trénink: dlouhý pomalý běh a intervaly na dráze rozvíjejí úplně jiné schopnosti, proto sledujte i čas v zónách.
  • Fitness samo o sobě nic neříká – záleží na trendu, na tom, jak bylo nastavené FTP, a na výkonnosti člověka.
  • Forma je rozdíl fitness a únavy, takže před závodem stoupne, když v tapperingu zkrátíme tréninky. Kája se do závodu snaží jít s formou kolem +10.

Kapitoly

  1. 00:00 Úvod: poprvé nahráváme online
  2. 03:59 Jak dopadlo mistrovství světa IRONMAN v Nice?
  3. 11:22 Komu budeme fandit na Koně?
  4. 17:05 Bahenní mistrovství světa XTERRA a Spartathlon
  5. 21:08 Proč sledovat tréninkové metriky?
  6. 25:33 Co je Training Stress Score (TSS)?
  7. 31:32 Proč je důležité správně nastavit FTP?
  8. 32:55 Proč dlouhé tréninky zkreslují TSS?
  9. 37:41 Jak si změřit FTP?
  10. 44:06 Proč by hodinový trénink neměl mít víc než 100 TSS?
  11. 47:44 Jak často aktualizovat FTP?
  12. 51:11 Řekne nám TSS všechno o tréninku?
  13. 53:50 Co je fitness (CTL)?
  14. 57:50 Co znamená fitness 100?
  15. 01:01:22 Co je fatigue (ATL)?
  16. 01:02:49 Co je form (TSB) a proč před závodem roste?
  17. 01:05:51 Znamená rostoucí fitness lepší kondici?
  18. 01:09:56 Může mít člověk s nižší fitness lepší výkonnost?
  19. 01:11:14 Metriky jako dobrý sluha a role RPE
  20. 01:15:19 Závěr epizody

Epizoda na YouTube

Otázky z epizody

Co je Training Stress Score (TSS)?
TSS je snaha popsat jedním číslem, jak náročný byl trénink a jaký stres v těle vyvolal. Počítá se z délky tréninku, normalizovaného výkonu, intenzity a FTP. Intervals.icu stejnou veličinu nazývá load, tedy zátěž. Hodinový trénink přesně na úrovni FTP má hodnotu 100.
Co je fitness (CTL) v TrainingPeaks?
Fitness neboli CTL (chronic training load) je vážený průměr TSS za posledních 42 dní, přičemž nejnovější tréninky mají největší váhu. Graf fitness ukazuje, jak se v čase vyvíjí tréninková zátěž, a dá se použít jako tréninkový cíl – Kája si plánuje sezónu na cílovou hodnotu fitness v době áčkového závodu.
Jaký je rozdíl mezi fitness, fatigue a form?
Fatigue (ATL, únava) se počítá stejně jako fitness, jen z posledních 7 dní místo 42. Form (TSB, forma) je jednoduše rozdíl fitness a únavy. Proto mají únava a forma v grafech přesně opačný průběh a forma před závodem vyskočí nahoru, když se v tapperingu zkrátí tréninky.
Jak si změřit FTP?
Sam si FTP na kole i v běhu určil dvacetiminutovým testem na maximum – z průměrného výkonu nebo tempa vzal 95 %. V plavání se plave 400 a 200 metrů (Kája plave 400 a 100) a z časů se spočítá kritická rychlost. Nejpřesnější je laboratorní zátěžový test s měřením laktátu.
Jak poznám, že mám špatně nastavené FTP?
Hodinový trénink by neměl mít TSS vyšší než 100, protože FTP je výkon, který udržíte právě hodinu. Intenzivnější hodinový trénink na dráze by měl mít zhruba 60–70. Pokud vám hodinové tréninky ukazují 120 nebo 130, nebo máte delší dobu všechny tréninky nad 100, je čas udělat nový FTP test.
Mají dva sportovci se stejným fitness stejnou kondici?
Ne. Fitness 100 může mít člověk, který pravidelně trénuje, stejně jako někdo, komu hodnotu nafoukl jeden extrémně dlouhý trénink. Záleží i na trendu a na výkonnosti: člověk s fitness 100 a FTP na tempu 3:30 na kilometr zaběhne desítku nejspíš mnohem rychleji než člověk s fitness 160 a FTP na tempu 4:50.
Proč forma před závodem vždycky stoupne?
Forma je rozdíl fitness a únavy. V tapperingu se zkracuje délka tréninků, TSS klesá a únava počítaná z posledních 7 dní spadne výrazně pod fitness počítané ze 42 dní. Forma je tak kladná a roste. Pokud se to nestane, tapper nejspíš nebyl udělaný správně.
Proč fitness roste, i když se nezlepšuji?
Když začnete aplikaci používat od nuly, fitness roste automaticky, protože do ní začnou přibývat tréninky s TSS. Při špatně nastaveném FTP můžete celou dobu trénovat jen udržovací trénink a graf přesto ukazuje růst. Pozor je potřeba dát i na počáteční hodnotu fitness při přechodu mezi aplikacemi nebo v ročním plánu v TrainingPeaks.

Přepis epizody

Zobrazit přepis

Upravený automatický přepis. Text jsme zkrátili o vatová slova a opravili chyby rozpoznávání řeči, význam zůstal zachován.

00:00 Úvod: poprvé nahráváme online

Ahoj, já jsem Samuel. A já jsem Karolína. A společně vás vítáme u další epizody našeho triatlonového podcastu Druhá fáze. Dnešní epizoda je opět speciální, a to hned ze dvou důvodů. Ten první je, že tématem bude moje oblíbené téma, a to jsou metriky. A ten druhý, že nahráváme online. Rozdělila nás totiž ta milá skutečnost, že se Kája dostala na mistrovství světa IRONMAN 70.3 a teď je v Marbelle. Kájo, jaké máš první dojmy ze Španělska?

Je to tu krásné. Trénuje se tu mnohem líp než teď u nás v Česku na podzim, kdy je venku brzo tma, prší a je pod mrakem. Tady je ideálních 23 až 25 stupňů, sluníčko a podmínky na trénování naprosto perfektní. Hned za barákem jsou obrovské kopce, je tu krásné moře a 300 metrů od bytu mám na zahradě bazén. Ale nebudu nic spoilovat. Cesta sem nebyla jednoduchá, ztížila jsem si ji tím, že jsem si v polovině musela střihnout závod. O tom vám povím víc v další epizodě naší série Road to Marbella, tak určitě nalaďte, až ji vydáme, což bude asi během následujících dvou, tří týdnů.

Určitě předtím, než za tebou v listopadu odletím do Španělska na ten závod. Ještě předtím, než se pustíme do dalšího tématu, máme tu milou povinnost poděkovat partnerům našeho podcastu. Prvním partnerem je plavecká speciálka Swimaholic, kde s kódem DRUHAFAZE získáte na objednávku slevu 10 %. Tím, že kód použijete, náš podcast velmi podpoříte. Mockrát děkujeme. Kdo je druhým partnerem, Kájo?

Druhým partnerem je cyklistická speciálka Bikepower, kterou najdete v Moravské Třebové. Pokud potřebujete něco s kolem, nebojte se obrátit na Libora. Jsem mu velmi vděčná v každém kopci, který tady teď šlapu, protože je díky změnám, které jsme udělali, šlapu mnohem líp. A pokud byste chtěli slevu – je tam oblečení, různé radary, pumpičky, asi deset značek, na které máme 15–20% slevu, včetně Fast Forward. Pokud byste něco sháněli, napište na Discordu, a my vám pošleme voucher na e-mail, protože tak to na e-shopu funguje.

Partnerem našeho podcastu může být kdokoli, kdo nás právě poslouchá a chce ocenit naši práci – na platformě Buy Me a Coffee můžete přímo přispět na minutu našeho nahrávání, nebo třeba na dvě, tři. Pokud dnes uslyšíte něco, co pro vás bude přínosné, podpoříte naši nahrávací techniku, která se přenáší i přes 3 000 kilometrů, a my můžeme nahrávat dál.

Myslím, že jsi to shrnula naprosto krásně. Skoro bych nás podpořil já sám.

03:59 Jak dopadlo mistrovství světa IRONMAN v Nice?

Než se pustíme do hlavního tématu, máme naše obligátní okénko novinek a zajímavostí z triatlonu za poslední dva, tři týdny od naší minulé epizody. Nemůžeme začít ničím jiným než mistrovstvím světa IRONMAN v Nice, které jsme trošku načali v minulé epizodě, a teď se můžeme pobavit o tom, jak dopadlo.

Dopadlo naprosto famózně. Sledoval jsem ho celou neděli – začal jsem v 7 ráno a končili jsme někdy ve 3 odpoledne. Je šílené říct, že mě baví 8 hodin sledovat, jak někdo plave, jede na kole a běhá, ale borci to letos udělali naprosto zajímavé. Můj postřeh je, že mě trošku mrzí, že mistrovství už v Nice nebude. Cyklistická trasa mi přijde hodně zábavná – je tam kopec, je tam sjezd a není to jen o tom, že borci musí šlapat 4 hodiny v kuse po rovince. Je to mnohem zajímavější.

Přidala bych aktuální postřeh z reálné návštěvy. Teď jsem 3 000 kilometrů odsud a zpětně je za mě oblast kolem Nice a Cannes, a vůbec od Sanrema přes Monako do Nice, kudy jsem jela, nejkrásnější z celých těch 3 000 kilometrů. Muselo to být nádherný závod. Asi bych ho měla na wish listu do budoucna – ne celý ironman, ale tu půlku určitě. Nádherná příroda, hezké kopce a z nich výhled.

V Nice se příští rok jede mistrovství světa IRONMAN 70.3. A ty už ses jednou kvalifikovala, takže víš, že nějaká šance tam je.

Nebo tam jet aspoň na dva měsíce. Každopádně – pokud se teď někdo chce kvalifikovat na poloviční ironman, myslím si, že závod v Nice bude bomba. A není to tak daleko, zůstáváme v Evropě, je to pro nás pořád dostupné.

Mistrovství dopadlo tak, že ho naprosto ovládli Norové. Takže norská metoda tréninku žije, není to mrtvá záležitost, jak někteří říkali. Vyhrál Casper Stornes, na druhém místě byl Gustav Iden a na třetím Kristian Blummenfelt. Jsou to tři Norové, ale navíc jsou to tři týpci, kteří spolu trénují – tréninkoví partneři. To dává celému příběhu další level. Představ si, že celý rok trénuješ se svými nejlepšími kámoši a všichni tři skončíte na bedně.

Strašně by mě zajímalo, co se jim při tom závodě honí hlavou. Jedou celou dobu vedle sebe, běží vedle sebe a jsou to kamarádi. Dovedeš si představit, na jakém kilometru by sis řekla: teď už to není můj kamarád, teď je to můj nepřítel číslo 1 a musím ho porazit za každou cenu? Když jedete na kole spolu, může vám to nějak pomoct – víme, že je tam nějaký drafting, ale když pojedou tři týpci spolu, pojedou asi o něco rychleji, než když pojede někdo sám. To samé na běhu, můžou se chvilku potahat. Tu psychologii závodníka v takové skupině si moc nedokážu představit – kdy se z tebe stane člověk, který chce vyhrát za každou cenu, hlava nehlava, přítel nepřítel.

Tipovala bych, že to tak úplně nemají. Že závodí spolu, jako když my jedeme jako tým na závod a máme radost z toho, kdo si zajel osobní rekord, kdo co vyhrál. Sdílíš tu radost a neděláme si naschvály, naopak se v tom výkonu podporujeme. Pokud spolu doopravdy trénují a jsou tréninkoví parťáci, myslím, že je to prostě jeden závod a ukáže se, kdo má nejlepší formu. Ale že by to bylo hlava nehlava a v cíli se pobili, to ne – pokud jsou to správní sportovci. Nemyslím si, že to má nějakou negativní konotaci.

Negativní konotace tam určitě nebude, ale třeba na běhu už hraje roli to „budu ho tahat, nebo se radši nechám táhnout? Poběžím první, nebo radši za ním?“ Třeba v protivětru. To jsou myšlenky, které při závodě řešíš, pokud ti jde o to vyhrát.

A byl tam i takový úsek v plavání, kdy se jeden závodník najednou hodil na záda, díval se, kde kdo je, a za někoho se zařadil. Je kolem toho nějaká story kolem Sama Laidlowa, který mimochodem skončil na 5. místě hned za Martenem Van Rielem, který byl čtvrtý. Někteří zlí jazykové říkali, že ten týpek, co se hodil na záda a chvilku čekal, čekal právě na Sama, který se jím nechal táhnout, protože sám neplaval tak rychle a potřeboval někoho, kdo ho potáhne – a že se s ním domluvil. To je samozřejmě jen fáma, bulvár triatlonový. Nevím, jestli to tak je, nebo není. Ale je pravda, že se ten týpek hodil na záda a čekal, což v normálním závodě, pokud ti jde o to vyhrát, neuděláš.

U tohohle závodu si dovolím ještě jednu pozvánku na náš Discord, protože mě strašně bavilo komentovat závod s ostatními členy našeho Discordu. Díky moc, ten závod jste mi udělali ještě zajímavějším.

Já jsem teď četla, jak jste to tam řešili. Bohužel moje časové možnosti byly kvůli závodu a odjezdu velmi limitující, ale když jsem byla na cestě, zpětně jsem si Discord pročítala a říkám si: ty jo, vy jste tam úplně valili. Byli jste jako správní fanoušci, jako fotbaloví fanoušci, jen na online tribuně. To je fakt super a třeba se na další mistrovství, které nás čeká za dva víkendy, přidá do pokecu víc lidí.

11:22 Komu budeme fandit na Koně?

Konkrétně bude mistrovství světa IRONMAN na Koně, tentokrát pojedou jen ženy. Bude to poslední mistrovství světa na Koně, které je takhle oddělené, to příští už bude společné. Je to v sobotu 11. 10. Ještě nevím, kdy přesně se to vysílá. Doufám, že v nějaký rozumný čas, abychom se mohli dívat, když je to přes půl planety.

Myslím, že to nějak vychází. Dívali jsme se minulý rok a bylo to k večeru, takže jsme se mohli dívat skoro až do konce, nebo možná úplně do konce. Seděli jsme u toho celé odpoledne někde na tréninkovém kempu, takže to bylo fajn. Určitě se budu dívat, udělám si na to čas. Navíc je to poslední mistrovství před mým mistrovstvím, tak načerpám trošku atmosféry.

Když je to ženská kategorie, která je ti bližší – máš z profíků někoho, komu fandíš, koho bys ráda viděla na prvním místě?

Počkej, podívala jsem se na startovku. Vidím tam Lucy Charles-Barclay, Taylor Knibb, Chelsea Sodaro, Kat Matthews, Lauru Philipp…

Laura Philipp to loni vyhrála, ne?

Je to tak. Ta je mi hrozně sympatická, je taková fajn. Ale Lucy – fandím vždycky Lucy. A strašně zajímavá je, asi špatně vyslovím jméno, Marjolaine Pierré. Běhá s rozpuštěnými vlasy a to mi úplně drásá nervy. Vždycky mě baví ji pozorovat, protože nechápu, jak může běžet s rozpuštěnými vlasy.

Počkej, nespletla sis to se závodníkem Mikou Noodtem z mužské kategorie? Neznáš ho? To je takový blonďák, jezdí závody T100 a vždycky celý závod běží s vlasy staženými. Před cílem si je rozpustí – a on má vlasy fakt dlouhé jako nějaká blondýnka – a na fotkách vždycky vypadá úplně šíleně. Po podcastu ti ho pošlu.

Toho jsem neviděla, tak mi ho pošleš. Ještě ráda sleduju Chelsea – zrovna dneska jsem viděla, že už je na Havaji a dávala na Instagram storíčka s kolem. Je zajímavé to pozorovat. A protože sleduju triatlonisty a triatlonistky obecně, mám tam i nějaké hobíky, které se chystají na Havaj, některé ne poprvé. Třeba Renata Čermáková, na Instagramu „triatlon na růžovo“ – vím, že už na Koně byla, loni nebo předloni, sleduju ji už chvíli a teď tam jede zase, takže jí na dálku držím palce. A teď sleduju krásná storíčka Jany Richterové (Czech Chick) a Barbory Šimkové. Taky jsou na Havaji a dávají storíčka, jak jezdí na kole a trénují – Barbora dneska psala, že píchla. Je zajímavé aspoň přes Instagram nasát to dusno a horko Havaje.

To je vlastně zajímavé, co říkáš. Je celkem běžné, že profíci jsou na místě závodu dva týdny předem. Ale ty teď mluvíš o age grouperech, což je naše kategorie, a ty holky už tam jsou taky dva týdny před závodem. Ukazuje to, jak to berou vážně a jak kategorie age group jde výkonnostně neskutečně nahoru a jak to hrotí. Všichni.

Ano, někdo je ve Španělsku dva měsíce dopředu.

Tak ty jsi to posunula úplně na další level. U Havaje – myslím, že o tom mluvil Petr v nějakém podcastu – máš dvě strategie. Buď tam poletíš fakt dopředu a budeš mít dlouhý čas na aklimatizaci, nebo poletíš na poslední chvíli a vystřelíš ještě z jet lagu. Buď tam budeš dva dny předem a šup do závodu, nebo pojedeš dva, tři týdny předem. Ale týden na aklimatizaci nestačí. Jsou tam dva extrémy a musíš si vybrat jeden z nich, aspoň tak jsem to slyšel.

Já bych určitě byla pro tu delší variantu. Myslím, že je fajn načerpat tamní klima a všechno, ale musí to být finančně náročné.

To určitě dává smysl. Takže budeme všem holkám držet palce a určitě to budeme sledovat. A jestli máte nějaký další tip, které age groupery sledovat, napište nám na Discordu, protože mě to baví a fandím.

17:05 Bahenní mistrovství světa XTERRA a Spartathlon

Další mistrovství světa, které bylo tento víkend, bylo XTERRA. Na tom závodě mě strašně zaujaly fotky a videa, které vypadaly naprosto neskutečně. V podstatě se celé kolo jelo jen v bahně. Fotky z depa byly neuvěřitelné – celé depo bylo pokryté bahnem, včetně kol. Z kola v podstatě nešlo vidět vůbec nic, byla to hrouda bahna. Chtěl jsem tímhle vzdát hold všem, kteří do toho šli, protože pro mě je nepředstavitelné řešit tenhle problém navíc ke klasickému triatlonu. Klobouk dolů. Jestli jste to neviděli, doporučuji ty fotky někde sehnat. Já jsem to sledoval ve storíčkách závodníků, kteří tam byli, a byl to neskutečný mazec.

To bych asi měla problém jet.

A poslední zajímavost, která mě hodně zaujala, byl Spartathlon. Ten se taky běžel tento víkend a vyhrál ho Čech Radek Brunner v čase 21:24:35. Spartathlon je běžecký závod z Atén do Sparty, konkrétně 245,7 kilometru s převýšením zhruba 3 000 metrů. Za mě úplně neskutečný výkon a pro mě něco nepředstavitelného. Kájo, dokázala by sis někdy představit nějaký ultra běh, že by sis ho chtěla zkusit? Mně aspoň v mé instagramové sportovní bublině přijde, že teď hodně lidí začíná zkoušet ultra běhy.

Já mám ráda, když se střídají disciplíny.

Jasně, souhlasím, triatlon je jenom jeden. Ale kdybych si měl vybrat ultra plavání, ultra kolo nebo ultra běh, ultra běh mě asi láká nejvíc.

Mě asi ultra kolo. To jsi vlastně vyzkoušela, trošku. Ultra plavání mám úplně daleko, to si nedokážu představit. Ultra plavání je pro mě, když tady plavu 3 kilometry.

Což už je vlastně definice dálkového plavání, jak jsme se dozvěděli v našem podcastu. Takže my už jsme vlastně dálkoví plavci.

A z ultra běhů se mi líbí různé zajímavé závody s příběhem. Třeba jeden, kam se musíš kvalifikovat a má hezkou trasu, která není úplně nesmysl. Je to nějakých 35 kilometrů – to jsem taky běžela, to ještě není ultra, takže to je pořád zvládnutelné. Ale 100 kilometrů asi úplně nepotřebuju. Radek Brunner to běžel nějakým průměrem 5:30, ne?

Přesně jsem to nepočítal, ale ty jo, to je mazec.

To mi hlava vůbec nebere, mě by to asi nebavilo, tak dlouho běžet. Jediné, co vydržím takhle dlouho, je sedět na kole.

21:08 Proč sledovat tréninkové metriky?

To je asi všechno k našemu obligátnímu novinkovému okénku a můžeme na hlavní téma. Naše dnešní hlavní téma jsou metriky v triatlonu, a to konkrétně svatá trojice, kterou známe z tréninkových aplikací, jako je TrainingPeaks a Intervals.icu – fitness, fatigue a form. Fitness neboli CTL, fatigue neboli ATL a form neboli TSB. Těchto metrik jsme se trošku dotkli v naší epizodě o aplikacích, konkrétně v 11. epizodě, kde jsme celkem do detailu prošli všechny aplikace, které používáme – nejvíc jsme se věnovali TrainingPeaks, Stravě a Intervals.icu. Ale metriky jsme tam úplně neprošli. Na úvod bychom mohli začít tím, k čemu jsou tyhle metriky vlastně dobré. Proč je dobré je mít a sledovat v čase?

Když trénujeme, potřebujeme trénovat na základě nějaké metriky, ať už je to jakákoliv. Nejjednodušší metrikou se nabízí čas. Čas je něco, co dokáže každý jednoduše spočítat, ví, jak s ním naložit, kolik ho má a kolik ho chce, nebo může do tréninku investovat. Na základě času se dá sestavit i celý tréninkový plán – například když si v TrainingPeaks nastavujete roční tréninkový plán, myslím, že se ptá na průměr hodin týdně. To je ta nejjednodušší možnost, jak sestavit tréninkový plán. A totéž popisuje Joe Friel ve své knížce Tréninková bible pro triatlonisty: jako první krok sestavování tréninkového plánu si definovat celkový počet hodin, které jsme schopni ročně do tréninku investovat. To je komodita, se kterou nakládáme.

Pro někoho je dostačující nebo pochopitelnější trénovat podle hodin – 8, 10, 15 hodin týdně, nebo mám 5 hodin a co s nimi v tréninku udělám. Pokročilejší nadstavbou je trénování na základě zátěže, a o tom se teď budeme bavit.

Čas má jednu obrovskou nevýhodu: vůbec nevystihuje, v jaké intenzitě trénink trávíš. Hodinový trénink může vypadat mnoha způsoby. Můžou to být intervaly, třeba desetkrát 2 minuty s nějakou pauzou, což bude pravděpodobně mnohem těžší trénink, než když poběžíš hodinu v zóně 1 nebo 2. Oba tréninky budou dlouhé hodinu, ale budou úplně jinak náročné a budou mít na tělo úplně jiný dopad. V tomhle je čas poměrně dost nedokonalý a to je něco, co se metrika fitness snaží vylepšit.

Fitness sledujeme v čase – typicky je to graf, který vidíme v TrainingPeaks, přes celý rok nebo přes 3 měsíce, to je jedno. Fitness nám říká, jak se vyvíjí naše fyzická kondice, naše zdatnost s postupujícím časem a s tím, jak trénujeme. Ale předtím, než se dostaneme k fitness a k tomu, jak se počítá, bylo by dobré pobavit se o slovíčku, které už jsi naznačila – a to je zátěž.

Ještě bych k tomu doplnila jednu věc. Jak jsem říkala, výsledkem při sestavení celoročního plánu může být průměrný počet hodin za týden nebo celkový počet hodin za rok, jak učí Joe Friel. Fitness je ale třeba pro mě i pro tebe naše cílová hodnota, se kterou pracujeme. Když si teď půjdu sestavit tréninkový plán na celý rok, směřuju k určité hodnotě fitness, kterou si představuji, že budu mít v době áčkového závodu. Proto je pro mě hodnota fitness důležitá – udává, jak mám trénovat, abych se do toho bodu dostala v čas, kdy tam chci být. A tam se dostaneme pomocí správně dávkované zátěže.

Přesně tak. Můžeš to mít jako svůj tréninkový cíl, protože z minulého roku víš, že když budeš na takové úrovni fitness, dost pravděpodobně dosáhneš na závodě takového výkonu, jako jsi dosáhla minulý rok. Proto může být užitečné mít jako tréninkový cíl před závodem nějakou hodnotu fitness, třeba 80 nebo 90.

25:33 Co je Training Stress Score (TSS)?

Než se dostaneme k fitness, pojďme se podívat na zátěž. TrainingPeaks ji označuje jako Training Stress Score, zkratka TSS. Myslím, že ji všichni dobře známe – po každém tréninku nám TrainingPeaks ukáže, jaké bylo TSS daného tréninku. Aplikace Intervals.icu nepracuje s pojmem TSS, ale s pojmem load, česky jednoduše zátěž.

S loadem pracuje i Athletica.

A myslím si, že Garmin taky, akorát ho počítá nějak trošku jinak, přesně nevím jak. Já budu teď mluvit z pohledu TrainingPeaks nebo Intervals.icu. Myslím si, že je strašně důležité pochopit, jak se TSS počítá, aby byl člověk schopen nastavit svůj tréninkový plán správně od začátku až do konce.

Úplně jednoduše si můžeme říct, že TSS je násobek délky trvání tréninku v sekundách a normalizovaného výkonu, podělený naším FTP. To jsou podle mě tři nejdůležitější členy rovnice. Kdyby někdo chtěl úplně detailní rovnici TSS, určitě nám napište na Discord nebo na Instagram, já vám ji pošlu úplně detailně. Klidně vám pošlu i Excel, ve kterém se to dá jednoduše spočítat.

Podíváme se na ty tři členy. Délka trvání tréninku – o tom už jsme se trošku bavili, tam je to asi jasné. Čím déle budu trénovat, tím náročnější pro mě trénink bude, ať už v jakékoliv intenzitě. Čím déle trénuju, tím víc spotřebovávám energie, a tím pádem jsem unavenější. Zároveň používám svaly a ty se opotřebovávají.

Druhým členem je normalizovaný výkon. Ten je podle mě strašně důležitý, protože dokáže popsat, v jaké intenzitě trávíme jakou dobu během tréninku. Kájo, schválně se tě zeptám: je pro tebe náročnější trénink, kdybys celou dobu jela nějakých 130 wattů, nebo trénink, kdybys měla intervaly třeba na 200 wattech s pauzami na 100 wattech a těch intervalů bylo třeba 6 nebo 7?

Záleží. Kdybych ten první trénink jela půl dne, bylo by to docela náročné.

Řekněme, že oba budou mít stejnou délku.

Aha. Tak intervaly jsou náročnější.

Taky si myslím, že intervaly jsou vždycky náročnější. A teď jsem řekl chybu – ty dva tréninky nebudou mít stejný normalizovaný výkon, budou mít různý, ale budou mít stejnou délku. Normalizovaný výkon nám slouží právě k tomu, že popisuje intervaly, protože ty jsou pro člověka mnohem náročnější než nějaký steady state, kdy šlapeš 130 wattů v kuse. To je docela pohoda, tep ti pořádně ani neroste, kdežto během intervalů ti tep několikrát vzroste do astronomické výše, aspoň v mém případě. Normalizovaný výkon tohle dokáže zachytit, a proto je tak důležitý.

31:32 Proč je důležité správně nastavit FTP?

Dalším členem rovnice je FTP, anglicky functional threshold power, česky funkční prahový výkon. Je to strašně důležitá hodnota – výkon, který jsme schopni udržet po dobu jedné hodiny. A co z toho vyplývá? Pokud nemáme v aplikacích dobře nastavené FTP, výpočet TSS nebo loadu bude špatný a nebude dávat smysl. Může být přemrštěný, nebo podhodnocený. Kdybychom se v tréninku řídili jen hodnotami TSS, budeme buď trénovat moc málo, nebo naopak moc hodně. Takže za mě je vždycky důležité, když začneme trénovat s nějakou aplikací, jako je TrainingPeaks nebo Intervals.icu, dobře si nastavit FTP.

32:55 Proč dlouhé tréninky zkreslují TSS?

Je tu ještě jedna věc, kterou jsi říkal na začátku – že čím delší trénink, tím náročnější. Tady si myslím, že TSS nebo celkový load se zobrazuje trošku zkresleně, protože rovnice, jak jsi ji popsal, se počítá z délky tréninku, normalizovaného výkonu, intensity factoru a našeho FTP. Jenže když je trénink fakt dlouhý, pořád se to násobí. Když se podíváš na intensity factor v takovém tréninku, může být nízký – bavím se třeba o tom, že jsem 12 hodin na kole, i to se stalo – a load ti pak může vyskočit jako strašný nesmysl.

Tohle je něco, co si buď pamatujte, nebo je vhodné to možná i smazat z tréninkové aplikace, protože nám to bude uměle navyšovat CTL, naše fitness. Pokud zítra pojedu 12 hodin 130 wattů na kole, vyskočí mi tam nesmyslně vysoký load, který mi uměle navýší fitness. Ale tréninková hodnota takového tréninku pro mě rozhodně nebyla taková. Dejme tomu, že by mi to vypočítalo třeba load 350, ale tréninková hodnota byla, jestli 100, tak je to hodně. Tréninkově mi to nic nedá, maximálně mě to vyčerpá, protože jsem byla 12 hodin na kole. Kdybych ekvivalent tohohle loadu rozprostřela do tří dnů a měla tam nějaké funkční specifické tréninky, posune mě to někam. Tohle mě spíš posune zpátky.

Tohle pro mě bylo hrozně zajímavé uvědomit si. Říkala jsem si: jedu na soustředění, hodně jezdím na kole, fitness se mi úplně vyšvihlo, to bude super, budu na závod úplně namakaná. Ale takhle to nefunguje. Hodně mi pomohlo, když jsem si to uvědomila. Pak jsem se zpětně dívala na data – kde byl v grafu zub, tam většinou byla nějaká takováhle náročná aktivita, která mě reálně tréninkově zas tak neposunula. Takže čas tréninku je v té rovnici důležitý artikl, ale nesmíte na něm stavět.

Myslím, že jsi narazila na skvělou věc a taky si myslím, že u takových tréninků tenhle model začíná trošku selhávat. Upřímně by mě strašně zajímalo, jestli mezi našimi posluchači jsou nějací trenéři, kteří mají tenhle fenomén nastudovaný – kdyby nám napsali, jak to vnímají oni. Přesně jak říkáš, pokud do tréninkového deníku hodíš nějaký trénink, který má 5, 6, 7, 8 hodin, load ti vyskočí do vesmírných hodnot a všechny ostatní hodnoty nějak zkreslí.

TSS se počítá vůči FTP a FTP je výkon na jednu hodinu. Během hodinového testu dost často nedoplňuješ energii, není důvod, víš, že jdeš jen hodinu. A v tom já vidím tu nedokonalost – u dlouhých tréninků naopak energii doplňuješ. Snažíš se tedy porovnávat dva výkony, kterých dosáhneš trošku jinými způsoby. Myslím si, že přesně v tomhle, co jsi popsala, už model trošku selhává. Takže super, že jsi to vypíchla, a pokud mezi posluchači je někdo, kdo má tenhle fenomén nastudovaný, budu rád, když se nám ozve.

Ještě takový disclaimer: popisujeme to z našich laických očí a budeme rádi, když nám k tomu třeba nějaký trenér řekne svůj názor nebo pohled. Každý má nějaké vlastní vysvětlení, svůj náhled a svou tréninkovou metodu a my jen říkáme, co jsme si naposlouchali od našich hostů, načetli, sami nastudovali a sami aplikujeme.

37:41 Jak si změřit FTP?

Vrátil bych se k FTP, myslím si, že je to důležitá hodnota, a mohli bychom se pobavit o tom, jak jsme si ho v aplikacích nastavovali my. FTP je functional threshold power, tedy výkon, a ten jsem schopný změřit v podstatě jen na kole – a to ještě, když jedu doma na trenažéru, protože nemám powermeter na kole, když jezdím venku.

Já nemám trenažér.

Nemáš trenažér, no. Já jsem svoje FTP zjišťoval jednoduchým testem na 20 minut. Jdeš dvacetiminutovku úplně na maximum, co to dá, a z průměrného výkonu na těch 20 minutách si FTP spočítáš tak, že ho vynásobíš 0,95. Tak si určíš svoje FTP a to pak můžeš používat v aplikacích jako TrainingPeaks nebo Intervals.icu. Kájo, co dělat u plavání, kde nemůžeme měřit výkon? Jak si takovou hodnotu můžeme změřit?

Když nemáme výkon, tedy powermeter na kole nebo na běhu, musíme použít nějakou jinou metriku. U plavání je to jednoduché, tam se nabízí čas. Máme na to protokol: dáváme si čtyřstovku a pak ještě stovku. Já mám stovku na závěr a ty si dáváš myslím dvoustovku.

Já mám test 400 a 200.

A já z nějakého důvodu dám 400 a 100. Změřím si čtyřstovku a stovku, abych věděla, kam se posouvám. Další krok je vypočítat si, jak se mi na druhém intervalu sníží výkon. Je to v podstatě rovnice, do které vložíš čas na 400 metrů a čas na 200 metrů, a z toho ti vyjde takzvaná kritická rychlost neboli kritické tempo, které se pak používá k výpočtu TSS nebo loadu v aplikacích.

Nebo aspoň mít zaplavaných těch 400 metrů a z toho si vzít průměrné tempo na 100 metrů. Myslím, že tak to funguje. A u běhu si zase bereme tempo, když nemáme powermeter na běh, což já taky nemám. Tam je to jednoduché, bereme tempo nebo tepy. Já jsem tu hodnotu zjišťoval zase dvacetiminutovým testem na dráze. Běžel jsem 20 minut, zjistil jsem si průměrné tempo, 95 % z toho tempa jsem určil jako svoje FTP, zadal ho do Intervals.icu a to se pak používalo pro výpočet náročnosti tréninků.

Nutno dodat, že to, co tady popisujeme, jsou takzvané field testy, tedy testy v terénu – případně na trenažéru. Lepší a preciznější způsob, jak si FTP změřit a definovat, je laboratorní test. Ten, kdo vám test dělá, vám u toho zároveň bere laktát, přímo najde laktátové prahy a je tak schopný lépe definovat FTP. Já jsem takhle byla na běžeckém zátěžovém testu.

Já jsem byl taky na běžeckém. Ale můj pohled na tuhle věc je takový, že si radši změřím FTP v prostředí, kde reálně trénuji – na dráze nebo na svém trenažéru. A když se bavíme o běhání, určitě si na dráhu neberu karbonky, beru si boty, ve kterých trénuju. Důvod je, že chci náročnost tréninku nastavit na základě svého FTP v tréninkovém prostředí. Kdybych si FTP vypočítal ze závodního prostředí, kde mám karbonky a nechávám se tahat borci, kteří běží o něco rychleji než já, dost pravděpodobně dosáhnu mnohem vyššího výkonu. Kdybych ho pak používal v tréninku, trénuju víc, než by možná bylo zdrávo. Když mám ze závodu vyšší FTP, výsledný load tréninků bude nižší. A budu si říkat: ty jo, tak těžký trénink a podle TrainingPeaks málo náročný, proč mám tak málo TSS? No protože jsem si FTP vypočítal z výkonu na závodě, což není moje tréninkové prostředí.

Ideálně bys tedy měl mít na kole změřené FTP jednak indoor na trenažéru, když jedeš trénink uvnitř, a pak i venkovní. Myslím si, že TrainingPeaks tady má mezeru, ale Intervals.icu tu možnost má, můžeš si dát různé FTP.

Přesně tak. Velký bod pro Intervals.icu, že umožňuje nastavit FTP zvlášť pro indoor a zvlášť pro outdoor trénink.

44:06 Proč by hodinový trénink neměl mít víc než 100 TSS?

U FTP si myslím, že musí zaznít jedna důležitá hodnota ve vztahu k TSS. Trénink, který má přesně jednu hodinu a je na úrovni FTP – tedy celou hodinu jedu výkon, který je moje FTP – má výslednou hodnotu TSS 100. A to je strašně důležitá informace, protože funkční prahový výkon je, jak jsme si řekli, hodnota, kterou jsem schopen udržet po dobu jedné hodiny. Jinými slovy, v 61. minutě už bych neměl být schopen šlápnout do pedálů. Konec, jsem mrtvý. To znamená, že hodinový trénink s TSS vyšším než 100 je něco, nad čím bych se měl zamyslet, protože hodinový trénink na FTP je můj absolutní strop. Víc nedám, víc nemůžu.

Podívejte se teď všichni do svých tréninkových aplikací. Pokud jste měli nějaký intenzivnější trénink na dráze – rozklus, dráha, hodinka a interválky – mělo by tam být třeba 60, 70. Pokud na vás svítí 120 nebo 130, máte tam asi něco špatně. A hlavně je to špatně ve chvíli, kdy byl trénink kratší než hodinu.

Jakmile je trénink delší než hodinu, TSS může být větší než 100, a to právě z důvodu, který jsi popsala – vstupuje do toho fenomén, že jsi schopná zátěž udržet teoreticky nekonečně dlouho, pokud doplňuješ energii. Takže trénink by mohl mít teoreticky TSS nekonečno. Ale pokud se bavíme o hodinových trénincích, ty by z podstaty věci neměly mít hodnotu větší než 100.

Takže pokud se podíváte do svých tréninkových deníků a uvidíte, že za poslední 2, 3 týdny máte všechny tréninky nad 100 – třeba 105, 106, 107 – je to za mě signál udělat si nový FTP test a nastavit si nové FTP, protože dost pravděpodobně trénujete pod svými možnostmi.

Za mě bych ještě řekl, že pokud člověk trénuje s trenérem a trenér mu v tréninkovém deníku v TrainingPeaks ukazuje nějaké hodnoty TSS, nebo dokonce graf fitness, jak roste, a přitom na začátku spolupráce neproběhl žádný FTP test nebo hodnoty nebyly nastavené na základě nějakých testů, byl by to pro mě red flag. Něco je asi špatně, protože pokud není správně nastavené FTP, vím, že hodnoty v TrainingPeaks vůbec nedávají smysl. A pokud se jimi někdo přede mnou ohání, zamyslel bych se nad tím.

47:44 Jak často aktualizovat FTP?

A zároveň je potřeba monitorovat, ať už trénuju sám, nebo mě trénuje někdo jiný, že jsou tyhle hodnoty aktuální, třeba po sezóně. Měli jsme tu Patrika, trenéra, a ten říkal, že nedělá pořád FTP testy, ani sám se sebou, ani se svěřenci. Za ty roky spolupráce už ví, o kolik hodnotu po sezóně ponížit, a aktualizuje ji v aplikaci. FTP není statická hodnota, kterou jsem si změřila před měsíci a teď ji mám pořád stejnou. Pořád se mění, takže buď pravidelně zařazuji FTP testy, nebo mám zkušenosti a s hodnotou pracuji.

Já jsem si šla stanovit tréninkové cíle na tento rok a dívala jsem se na předchozí roky, jak jsi říkal – že podle toho, jaké fitness jsem měla v době předchozích závodů, se dokážu líp zorientovat a správně si nastavit letošní závod. Zjistila jsem, že moje fitness bylo úplně mimo. Směřovala jsem na nějaké úplně hausnumero a musela bych trénovat jako profík, asi pětadvacet hodin týdně, abych se tam dostala. Vygenerovala jsem si podle toho plán v TrainingPeaks a zjistila, že tam se v životě nedostanu. Zpětně jsem hledala chybu a zjistila jsem, že moje fitness v době závodu nebylo 130, ale třeba 80, protože moje hodnoty buď nebyly aktuální, nebo nebyly správné.

Je potřeba je nastavit správně. V TrainingPeaks to není úplně nejšťastnější, je potřeba se na to fakt dobře podívat a docela jsem s nimi bojovala. Je potřeba se podívat i na to, co vaše zařízení měří a z čeho load počítá. To už jsou trošku detaily a vychytávky, ale děje se, že některé hodinky počítají běžecké watty, a vy nemáte FTP změřené na základě běžeckých wattů. Tak jako já – hodinky mi tam pořád cpaly běžecké watty a pak mi v loadu skákaly nesmysly.

Takže je potřeba projít si zpětně svoje záznamy, třeba si znovu změřit FTP, správně si ho nastavit a zkusit si rekalkulovat 2, 3 měsíce zpátky. Podívat se, jak moc se záznamy změní – mně se třeba hodně změnil běh – a pak sledovat, čím to bylo, porovnat si to před a po a hledat chybu. To je podle mě fakt důležité. A minimálně si to kontrolovat: pokud mě někdo trénuje, že to opravdu aktualizuje, a pokud trénuju sama, abych to nepodceňovala a nejela pořád konstantně to samé. I když to třeba nemám v aplikaci, mám to aspoň v hlavě. Vím, že jsem šla FTP test před měsíci a od té doby se mi nechtělo, ale pořád trénuji, tak doufám, že se mi to trošku posunulo nahoru, a trošku přidám. Mám to aspoň v hlavě nějak nastavené a nejedu pořád to samé.

51:11 Řekne nám TSS všechno o tréninku?

Super. Takže Training Stress Score je za mě, kdybych to měl říct jednou větou, snaha vyjádřit, jak moc náročný pro mě daný trénink byl, jak velký dopad měl na moje tělo a jak velký stres v těle vyvolal. Je to v podstatě snaha popsat trénink jedním číslem.

Můžu v týdnu jít tři běžecké tréninky a všechny budou mít stejné TSS, třeba 80. Můžeme říct, že ty tréninky měly stejný dopad na naše tělo, nebo že byly stejné? Já si myslím, že tohle je nedokonalost modelu. Můžu jít v neděli long run, jehož výsledné TSS bude 80, ale budou to dvě a půl hodiny v zóně 1 nebo 2. Dost pravděpodobně mě to nezničí jako úterní trénink na dráze, kde bude hodně intervalů, třeba 10× 400 metrů, totální mordor. Výsledné TSS ale může být zase 80. V tomhle model za mě dost selhává. Mám dva tréninky se stejným skóre, ale dopad na tělo je podle mě úplně jiný.

A hlavně tím tréninkem rozvíjíš úplně jiné věci. Dlouhým během trénuješ aerobní kapacitu, ten motor, ten diesel, který musí vydržet běžet strašně dlouho. Nedělní long run za 80 TSS ti rozvíjí aerobní kapacitu, kdežto úterní intervalový trénink na dráze ti bude rozvíjet úplně něco jiného, anaerobní kapacitu. TSS je za mě super pomůcka, ale vždycky je potřeba ji vnímat v kontextu celého tréninku. Proto se u tréninků díváme i na hodnoty, jako je čas strávený v jednotlivých zónách. To má myslím Intervals.icu moc hezky udělané – krásně tam vidíš procentuálně vyjádřeno, kolik času jsi strávila v jakých zónách. A v tomhle kontextu je potřeba TSS vždycky vnímat.

53:50 Co je fitness (CTL)?

Myslím, že k TSS jsme řekli snad všechno, co jsme mohli, a můžeme konečně přejít na fitness. Fitness je ten graf, na který všichni během tréninkového roku koukáme. Úplně jednoduše fitness vyjadřuje součet TSS za posledních 42 dní – je to průměr těchto hodnot, a je důležité říct, že vážený průměr. To znamená, že trénink, který jsem měl dneska, má největší váhu. Trénink, který jsem měl včera, má menší váhu než ten dnešní, ale větší než trénink, který jsem měl před dvěma dny, a tak dále. Každý další trénink v historii má menší váhu.

Aha, to jsem asi nevěděla. Ono to nějak dává smysl. Ale nebere to dnešní trénink, ne? Můj dnešní trénink nezmění moje dnešní fitness, ale až zítřejší.

Změní ti i to dnešní, určitě.

Schválně se zítra podívám.

CTL je zkratka pro chronic training load. A ještě jednou – je to vážený průměr všech TSS za posledních 42 dní.

Samo, rychlá otázka, řekni mi to hned, já to nevydržím. Těch 42 dní, proboha, kdo to vymyslel? Jak se k tomu dostali? To mi pořád vrtá hlavou. To tady takhle někdo seděl a říkal si: hm, jak dlouho tam dám? 41 je málo, 43 už je moc?

To je strašně dobrá otázka. Je to vlastně 6 týdnů, takže ten model v podstatě říká, že trénink, který jsi jela až 6 týdnů zpátky, má nějaký dopad na tvou fyzickou zdatnost.

A to už z principu věci musí být subjektivní. Záleží na člověku – na mě to můžou být posledních 8 týdnů a na tebe poslední 3, když to přeženu. Záleží i na stavu svěřence, jak moc a jak dlouho trénuje, jakou má historii. A mě fascinuje, že tohle v aplikacích úplně nejde nastavit.

Je pravda, že to asi nejde, to nastavení jsem nikdy neviděl. Programátoři těch aplikací by to přitom mohli úplně jednoduše změnit, kdyby chtěli. Proč je to konkrétně 42 dní, nevím. Pokud je mezi námi někdo, kdo to ví, budeme rádi za doplnění. Každopádně si myslím, že je to nějaká hodnota, která vyšla z nějaké studie jako průměr na nevím kolika tisících lidí. Ale taky si myslím, jak jsi řekla, že je to naprosto individuální věc. Na někoho může mít trénink, který jel před 8 týdny, ještě nějaký dopad, a na někoho jiného už ne. Takže je to nějaká zlatá hodnota, která se určitě vyhrabala z nějaké studie, ale je to další nedokonalost modelu.

Říkali jsme, že je to součet TSS za posledních 42 dní. Pokud jdu v jeden den víc tréninků, což je naprosto typické u profíků, kteří mají dvoufázové nebo třífázové tréninky, TSS ze všech tréninků daného dne se sečte.

57:50 Co znamená fitness 100?

A z toho vyplývá strašně důležitá věc. Vím, že hodinový trénink na úrovni FTP má hodnotu 100, a vím, že moje fitness je vlastně součet tréninků za posledních 42 dní. Co můžu říct o člověku, který má fitness 100?

Počkej, to nespočítám.

Nemusíš nic počítat, je to strašně zákeřná otázka. Dá se na to podívat z mnoha úhlů, ale úplně první pohled by mohl být, že je to člověk, který posledních 42 dní za sebou každý den jel jeden hodinový trénink na úrovni FTP. Což je z podstaty věci docela sebevražda.

Počkej, ale je to průměr, a to vážený, takže je možné, že si někdy dal voraz, pak si dal 150 a má to jenom dobře spočítané a vyšlo mu to přesně na stovku.

Přesně tak, to je přesně ono. Na základě toho, že o někom prohlásíš, že má fitness 100, vlastně nemůžeš říct vůbec nic.

Možná si dal 330 kilometrů na kole, vyskočil mu u toho tréninku šílený load a uměle mu to navýšilo fitness. A vůbec nic to neznamená.

Přesně tak. A proto je strašně důležité vnímat i fitness v kontextu. Je potřeba dívat se na trend – jestli je ta stovka v rámci nějakého stoupajícího, nebo klesajícího trendu. To ti může napovědět, jestli člověk na sobě maká a snaží se dosáhnout nějakého píku, nebo naopak má konec sezóny a fitness mu klesá. Oba případy můžou mít k dnešnímu dni fitness 100, ale každý se nachází v úplně jiné tréninkové situaci.

A taky, přesně jak jsi říkala, člověk může fitness dosáhnout tím, že bude jezdit jednou v neděli desetihodinový trénink, kterým naboostuje TSS na vesmírné hodnoty, a pak celý týden nebude nic dělat. Bude mít takový člověk dobrou fyzickou kondici? Těžko říct. To číslo samo o sobě je bez kontextu strašně zrádné a nedá se z něj o člověku moc říct.

Kdybych měl popsat, jak vnímám někoho, kdo mi řekne, že má fitness 160 – to už je poměrně hodně. Když vím, že 100 je hodinový výkon na úrovni FTP, kde naberu za den dalších 60? Není to úplně jednoduché. Typicky se to dělá vícefázovým trénováním. Ráno máš plavání, které ti dá TSS třeba 40, jdeš na kolo, to ti dá třeba 60, večer máš ještě běh za dalších 60 a za den máš 160. To je typické u profíků – trénují dvoufázově, třífázově a dosahují vesmírných hodnot fitness právě proto, že pravidelně trénují vícefázově.

01:01:22 Co je fatigue (ATL)?

Tak to je fitness. Pak máme další ukazatel, a to je fatigue neboli únava.

To je důležitý díl skládačky. Mě by u únavy vždycky zajímalo: přijde ti, že s rostoucí metrikou únavy roste i tvoje únava? Vnímáš to opravdu tak?

Asi jo, ale s trošku zpožděním, až se to nakumuluje. Ale určitě je to pravda.

Metrika únavy, fatigue, se počítá úplně stejně jako fitness, rovnice je úplně stejná. Jediný rozdíl je, že se nedíváme na posledních 42 dní, ale na posledních 7 dní. Je to prostě poslední týden.

To je zase tak subjektivní. Já třeba potřebuju na regeneraci delší čas.

Zase je to nějaké zlaté číslo, prostě jeden týden, který se určitě vybral na základě nějaké studie, a tak to je. A myslím, že ani tohle se v aplikacích nedá nastavit, nikde jsem to neviděl.

01:02:49 Co je form (TSB) a proč před závodem roste?

A pak máme poslední metriku, a to je forma. Forma se počítá jako rozdíl fitness a únavy, je to jednoduché mínus. Takže pokud vás někdy zajímalo, proč mají forma a únava v grafech přesně opačný průběh, je to právě kvůli tomuhle.

Cílem je sladit fitness a únavu tak, aby forma byla v nějaké optimální sféře. Abych do závodu nešla s formou někde hluboko v mínusu, ale ani vysoko v plusu. Mně se daří být u závodů někde kolem desítky – to už jsem dost odpočatá – nebo ještě míň. Cílem je nebýt v žádném z extrémů, nejít do závodu ani moc unavená, ani moc odpočatá. Tapper, třeba dvoutýdenní, je potřeba vyvážit tak, aby si forma našla ten zlatý střed, který hledáme. Na formu se dívám před závodem, jinak asi moc ne.

Pokud se někdo ptá, jak je možné, že forma před závodem vždycky vystřelí, z toho, co jsme si teď řekli, to dává strašný smysl. Když je to rozdíl fitness a únavy, co se začne dít v tapperu? Člověk dosáhl před závodem nějakého fitness, třeba 90 – dobře trénovaný age grouper, klobouk dolů. V tapperu začne snižovat intenzitu svých tréninků…

Ne intenzitu, délku.

Pravda, dobrý point. Většinou se snižuje délka a ne intenzita, ale TSS začne klesat. A jestliže víme, že únava je TSS za posledních 7 dní, bude určitě výrazně nižší než moje fitness, které je 90. V tu chvíli je ukazatel formy kladný a najednou jde nahoru. Takže pokud někoho zajímalo, jak je možné, že to vždycky vyjde – je to z tohohle krásného důvodu, matematika prostě sedí. A pokud někoho zajímalo, proč mu to nevyšlo, tak proto, že tapper neměl udělaný správně a třeba to přehnal.

Chtěl tam ještě dotrénovat.

Přesně tak.

01:05:51 Znamená rostoucí fitness lepší kondici?

Myslím, že ke svaté trojici jsme řekli tak nějak všechno. Ještě mám jeden point, který bych rád řekl, a to je zamyšlení nad tím, jestli můžeme říct, že když nám v grafu roste fitness, roste i naše fyzická kondice.

To jsme trošku zodpověděli s tím přehnaným loadem a ty jsi to teď taky naznačil – co znamená, že má někdo 160. Nemusí to vůbec znamenat to, co si můžeme myslet.

Myslím si, že je tam ještě jeden point, který když si člověk uvědomí, může mu jen pomoct. Představ si, že začneš aplikaci používat úplně od nuly. Typicky přijdeš poprvé jako svěřenec k trenérovi a on ti řekne: jdeme používat TrainingPeaks. Od toho dne se tam začnou nahrávat tvoje tréninky, začnou získávat nějaké hodnoty TSS, a protože se fitness počítá z TSS, musí ti automaticky začít růst. Fitness logicky jde nahoru. Jenže pokud třeba nebylo správně nastavené FTP, můžeš celou dobu trénovat jen takzvaný udržovací trénink, pořád trénovat jen na své aktuální fyzické zdatnosti a vůbec se nezlepšovat. A TrainingPeaks ti přitom může ukazovat, že ti fitness roste. Pokud nedošlo na nějaké FTP testy, za mě bych se nad takovou spoluprací trošku pozastavoval a asi bych se trenéra doptával.

Něco podobného se může stát, i když jen přecházíš z jedné aplikace na druhou. Teď jsem si dávala pozor, když jsem si nastavovala Intervals.icu. Jednak bylo důležité tam zpětně naimportovat data z TrainingPeaks, a pak definovat počáteční stav – můžeš tam zadefinovat svoje počáteční fitness.

To je přesně ono, takže to nemusí být jen začátek spolupráce s trenérem. Dejme tomu, že jsi používala Intervals.icu, přešla jsi k trenérovi a ten chce TrainingPeaks. Může to být jen blbost, jako špatně nastavená aplikace.

A co se týče TrainingPeaks, když se tam nastavuje roční plán, je tam taky kolonka výchozí hodnota, moje startovací hodnota, kterou tam musím zadat. Pak tam vidím, jestli mi graf roste. Když mi ji trenér podhodnotí, nebo to udělám špatně a dám tam špatnou výchozí hodnotu, může to potom graf zkreslovat. Takže je to otázka interpretace dat a správného zadání.

Není to úplně jednoduché. Dokážu si představit, že pro člověka, který tomu fakt nerozumí a přijde k tomu úplně zčistajasna, je správně nastavit aplikaci nadlidský úkol. Právě proto si myslím, že je dobré podívat se na základy a zkontrolovat si, jestli když už trénuju a investuju do tréninku bůhví kolik hodin týdně, investuju správným směrem. Jestli tam náhodou nemám tréninky podle nějakého nesmyslu, který tam byl špatně zadaný. To je škoda – ochudím sám sebe tím, že jsem si to špatně nastavil, nebo že mi to někdo špatně nastavil.

01:09:56 Může mít člověk s nižší fitness lepší výkonnost?

Mám na konec našeho povídání o svaté trojici jednu zákeřnou otázku. Může mít někdo s fitness 100 lepší fyzickou zdatnost, větší výkonnost než někdo, kdo má fitness 160?

Asi jo.

Jo, určitě může. Zase je to o kontextu, pořád dokola, snažím se to v tomhle díle hodně omílat. Metriky jsou super, ale vždycky se musíme dívat na celý kontext. Fitness 100 může mít člověk, který má FTP na běhání řekněme na tempu 3:30. Takový člověk pravděpodobně zaběhne desítku mnohem rychleji než člověk, který má fitness 160 a FTP na tempu 4:50. Na tom se asi shodneme. Takže za mě je potřeba se vždycky dívat na kontext.

01:11:14 Metriky jako dobrý sluha a role RPE

A co je na tomhle modelu krásné? Možná tím to můžeme zakončit. Všechno je to popsané rovnicemi, a to já mám strašně rád, proto je tohle téma moje oblíbené. Maturoval jsem z matiky a z fyziky, takže víme, odkud vítr vane. Tenhle model nám krásně umožňuje plánovat svůj tréninkový rok, a to je to, čím jsi otevřela diskuzi na začátku – můžeš plánovat na cílové CTL. Díky tomuhle modelu jsem schopný si ode dneška na celý rok naplánovat klidně na každý den přesné TSS, které musím odtrénovat, abych za rok dosáhl takového CTL, jaké chci mít na daný závod. A tohle otevírá dveře všem aplikacím, které jsou schopné automaticky generovat tréninky, třeba Athletica AI, protože celé je to popsané jen rovnicemi.

Na to konto bych ale řekl, že reálný život je úplně jiný. Člověk míní, pán bůh mění, to se dost často děje. Reálné tréninky a závody se těmi rovnicemi popsat nedají. Do tréninků dost často vstupují proměnné, které do rovnic vůbec nejsme schopni zapojit. Pořád musíme myslet na to, že je to jen teorie. Je to dobrý sluha a dobrá berlička pro trénink, ale není potřeba to brát doslovně, že se přesně takhle musím v tréninku řídit.

Vždycky je potřeba sledovat i RPE, tedy vnímané úsilí, a podle toho trénink korigovat. Vidíš, to jsme vůbec nevytáhli – chtěla jsem říct ne subjektivní, ale abstraktní věc jako RPE mezi našimi matematickými rovnicemi.

Myslím si, že RPE zase doplňuje kontext TSS a fitness. Je to jen další dílek do skládanky.

Myslím, že jsi to zakončil moc hezky. Čísla jsou fajn a je dobré jim trošku rozumět, když investuju do tréninku svůj čas, nebo když investuju do trenéra. Vědět, v jakém jsem tréninkovém týdnu, který trénink je pro mě klíčový podle toho, jaký tam mám load, jestli jsem ho splnila, nebo nesplnila. Dát si i sama sobě zpětnou vazbu a kontrolu, jestli se k cíli posouvám.

A jak říkáš, pak jsou tu aplikace – na ty se podíváme asi v některé z dalších epizod – jako třeba Athletica, které díky tomu, že je to jen čistá matematika, pořád konstantně přepočítávají a jsou rychlejší než trenér. Nemůže se tam stát, že ti FTP zůstane viset rok beze změny, protože ti ho to pořád přepočítává. Mně samotné pořád vyskakuje upozornění, ať aktualizuju data, protože jsem tady vyjela nějaký kopec líp než předtím. Takže se nabízí využít technologie a ušetřit si ruční práci. Ale pořád je potřeba to kontrolovat svýma očima a přemýšlet.

01:15:19 Závěr epizody

Doufáme, že se vám dnešní epizoda líbila a že jste se naučili něco nového. Budu moc rád, když nám dáte na tuhle epizodu zpětnou vazbu, protože byla trošku jiná – hodně teoretická. Ale myslím si, že to vůbec ničemu nevadí. Pokud mezi námi jsou nějací trenéři, kteří slyšeli něco, co možná nebylo řečeno úplně ideálně, budu rád, když mi napíšete. Strašně rád se zase dozvím něco nového, naučím se a změním svůj framework, který nad tím mám v hlavě vytvořený. Ozvat se nám můžete na Instagramu, na mailu, v komentářích na YouTube nebo na Spotify, nebo ideálně na našem Discordu, kam se může přidat každý z vás.

Na náš Discord se přidáte úplně jednoduše tak, že se podíváte na náš Instagram, kde je odkaz, na který stačí kliknout – a pokud máte na Discordu účet, jste tam. Pokud ne, jen si ho vytvoříte a můžete s námi vesele chatovat o všech triatlonových radostech. Máme tam přímo složku tréninky, kde můžeme takováhle data rozebírat, a budeme moc rádi, když nám tam napíšete, co si myslíte, jaké máte k dnešní epizodě dotazy, komentáře nebo poznatky. A myslím, že když poprosíte, Sam vám tam určitě nasdílí všechny rovnice, které já tu vidím – taky tu mám otevřenou celou tabulku, které vůbec nerozumím, a jsou v ní nějaká čísla. Takže to určitě stojí za to, napište si o to.

Pokud jste se opravdu dozvěděli něco nového a tento díl vám přinesl nějakou hodnotu, budeme moc rádi, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee, kde můžete koupit nějaké minuty nahrávání našeho podcastu. Opravdu nám to hodně pomůže. A dejte nám vědět, jak se vám líbí náš online setup, protože je to pro nás novinka. Snažíme se zachovat kvalitu i v takových podmínkách, jaké tady ve Španělsku mám.

To je dobrý point, jsem zvědavý, jak to bude fungovat ve střižně. Na závěr ještě jednou děkujeme našim partnerům: plavecké speciálce Swimaholic, kde s kódem DRUHAFAZE máte 10% slevu na objednávku, a cyklistickému obchodu Bikepower – o slevu si napište na Discordu. Mockrát děkujeme, že jste doposlouchali až sem. Budeme se na vás těšit u další epizody, pravděpodobně ze série Road to Marbella, kterou natočíme s Kájou o tom, jak se má ve Španělsku a jak jí to jde.

A jaká byla cesta, prosím.

A jaká byla cesta. To je totiž velký příběh. Budeme se na vás těšit příště. Mějte se krásně.

Buy Me a Coffee QR code

Líbí se vám epizoda?

Podpořte nás přes Buy Me a Coffee a přispějte tím na minuty nahrávání našeho podcastu.

🎙️Chci vás podpořit

Pořiďte si náš merch

Trička, mikiny a další podcastový merch v našem novém eshopu. Každý nákup nás podpoří.

Do eshopu

Sledujte nás!

Mrkněte na nové epizody, videa ze závodů a tréninkové tipy na Spotify, YouTube a Instagramu.